Přihlášení
Nick (bez diakritiky)

Heslo



REGISTRACE

ZAPOMENUTÉ HESLO
facebook_share
twitter_share
google_share
mailto
scrolltop
pavel
obrázky
Hiearchie článků
Rozcestník » Poezie - volný verš » Tiché souznění
Tiché souznění
položila před ní pekáč s pečínkou
sedla si do rohu ke kamnům, kde ráda sedávala
a mlčky pozorovala, jak jí chutná

dojedla, olízla si všech pět prstů
a z pusy vytáhla malý kamínek
co to je? zeptala se

brok
odpověděla, jako by nic
a hodila ho do uhláku
pak naslinila roh zástěry a utřela jí mastnou pusu

poď, pudeme do lesa
už rostou gombalinky

.
Komentáře
18.03.2013 10:38 Jaroslav Vraj
avatar tohle mě hodně potěšilo, připomnělo dětství, kdy táta - myslivec přinesl zajíce, a my pak u nedělního oběda soutěžili, kdo těch broků najde víc
18.03.2013 14:17 Egon Sirka
avatar Můj čtenář by se zaradoval stejnou měrou i bez několika slov. Čuchám tady prózu. Potěšil by se za trochu víc zákoutí vytknutých do příběhu. Není toho moc, takové milé zátiší. Proto by řekl, chtělo víc prohloubit. Jdu si najít co jsou gombalinky.
18.03.2013 17:00 Vorona
avatar Jarku, no nějak v poslední době žiju vzpomínkama :-)

Egone...ano, prohloubit, jen...nechtěla jsem, aby to vyznělo jako próza, je to jen takové ohlédnutí se za okamžikem...a gombalinky asi nenajdeš, je to výraz mé babičky pro "konvalinky" :-)
19.03.2013 08:01 Vorona
avatar Oldo no nevím
pro mě sou ty dvě ženy stejně staré


pak naslinila roh zástěry a utřela jí mastnou pusu


na to, že některé věci nechápeš nebo teda většinu mých textů, a proto jsou pro tebe nedostačujíc vysvětlené, přiblížené, zobrazené, na to jsem si už zvykla :-) a ze značné části to bude asi i věkem (obé)
19.03.2013 08:29 rezka
avatar ano babičky sedávaly u kamen nebo u pece, uplně to vidím, a konvalinky na stole s bílým ubrusem do dokreslují tu atmošku dětství
22.03.2013 09:26 Indigo
avatar Chce se mi napsat - je to hezký. Ale kdyby se mne někdo zeptal proč, možná bych nedokázala přesně vysvětlit, jak jsem se v tom textu zabydlela. Jen se tak v něm houpám, s jeho vůní i s jeho skrytou hudbou a je mi dobře. Trochu posmutněle, ale dobře.
Kromě toho, poslední dobou bojuji s tím, že se mi mnohdy stěží daří u některých kousků rozpoznávat poezii od prózy. Takže jen za mě-nepovažuji za báseň ve smyslu slohového útvaru, spíše jako takovou poetickou chvíli v mini próze s tendencí řádkovat do strof.
A ještě ty gombalinky. Skoro si myslím, že to gé je tam pro čtenáře zbytečné.
22.03.2013 10:04 Vorona
avatar In, za ten úvod jsem ráda a díky...dál, pro mne je to taky taková mini próza, ale spíš ta poezie v próze...s gombalinkama nic nenadělám, je to tak...:-)

rezi díky taky za pár slov :-)
Přidat komentář a avízovat
Hodnocení
Hodnotit mohou pouze přihlášení uživatelé.

Prosím přihlašte se nebo se registrujte pro možnost hodnocení.

Zatím nikdo nehodnotil.
©

Vítejte na POETIKONU

POETICKÉM LITERÁRNÍM KLUBU

Přihlášení

ztratili jste heslo?

Nejste členy POETIKONu?

Staňte se registrovaným členem a můžete plně využívat webové stránky. Jako registrovaný člen, budete mít řadu výhod! NEZAPOMEŇTE, ŽE REGISTRACE NA WEBU VYUŽÍVÁ COOKIES

facebook_share
twitter_share
google_share
mailto
scrolltop