tady si dovolím hodnotit kladně právě pro
jednoduchost psaného, kterou si však dokázalala
navodit atmosféru ticha a bezbranosti v něm -
pro mě opravdu příjemný čtení
Zvěř, ani naivní si nemůže myslet, že usedne k jednomu stolu. To je blbost.
Co schází tomu sdělení. Bližší charakteristika druhů zvěře, např. docela obyčejně kočka a myš, i když zvěř jako taková nejspíš navozuje asociativní - divoká (i když později hovoříš o plachosti)...pak tedy něco bližšího tomu.A pokud jde o přirovnání k člověku, pak tedy znovu apeluji na rozvinutí textu co do pochopitelnosti, by čtenář ač zůstane mu vjem (který jediný se nedá Tvé praci upřít), mohl by rovněž propojit s myšlenkou a tím se vymanil další pochybnosti, potažmo tomu zda je to dobrý text či nikoli.
A pokud jde o mne, o sympatie které chovám k tomu a onomu, do komentáře pod dílo nikdy zásadně nepromítám. Pro mě to jednoduché je. Naopak, čím bližší mi ta osoba, tím budu k jeho textu přísnější. Proč? Právě proto, že dotyčného mám ráda.
po pravdě, vždycky pěnim, když čtu komentář od tebe...pro to tvoje hledání souvislostí a smyslů, které sama ve svých dílech nerespektuješ
asi mě máš hodně ráda :-)
Eh. Vím, že Tvé texty peskuju příliš často a věř mi, že pokaždé kdy Tě mám znovu vidět osobně, říkám si - teď mě už musí tou kabelkou praštit a nemohla bych se možná divit. Ale také vím, že víš, že Tě mám jako člověka opravdu ráda...a ráda Tě poslouchám když vyprávíš, ještě radši se s Tebou směju. Tuhle mě napadlo, když jsme spolu sdílely jedno lože, jestli nepočkáš až usnu, z pod polštáře vytáhneš svůj umělkyně šál a pak, budeš nejdřív jen přiškrcovat...no, možná i mně by se ulevilo, nakonec.:)
Mám Tě ráda, fakt že jo, a krásný lži si šetřím až je skutečně budeš potřebovat (jestli vůbec).
A ještě jedna věc.
Nesrovnávej mého čtenáře s mým autorem. Že umím číst ještě neznamená, že umím psát (tedy pokud o díle), platí to i opačně. A jestli si fakt myslím, že něco umím, tak číst lépe než psát.
lidi sou zvěř a ještě ke všemu naivní. nad čim dumám je spoutaná volnost... to už neni volnost ne? když je spoutaná, to je možná iluze volnosti nebo tak něco. ale jinak je mi tenhle minimalismus sympatickej, asi proto, že ho sama neumim. a líbí se mi závěr.
Zvěř, ani naivní si nemůže myslet, že usedne k jednomu stolu. To je blbost.
lidi sou zvěř a ještě ke všemu naivní.
(ne)usednutí k jednomu stolu tady chápu jako nechtění lidí
pochopit fungování světa, až na drobné výjimky arogantní neschopnost
byť jen malé pokory k životu kolem něj - konkrétna mně i proto asi netřeba.
Můj čtenář je, třebaže emocemi z textu o dost víc než jím samým,
nasycen.
To, že se člověk evolučně "vypracoval" do dnešního stádia
je to nejhorší, co mohlo Zemi potkat.
Já vím, zní to jak hřímání z kazatelny, ale tenhle text na mně
mluví (i když potichu) právě takhle - a já se s ním dokážu naprosto ztotožnit.
Jen doplňuju svůj koment vzhledem k výše řečenému, nekomentuju komentáře.:)
to je zvláštní interpretace, to co píše jarek, to mě nenapadlo, já si to spíš vyložila jako tendenci navazovat více méně jenom povrchní vztahy založený ne na sdílení, ale na dávání a braní ... a přitom by stačila, jak řekl Kurt Vonnegut jen "obyčejná lidská slušnost" :)
vaše výklady jsou zajímavé...ten Jarkův blíž smyslu básně, který je v podstatě o hledání té správné cesty na záchranu, před nechtěným skokem do propasti
no jo, to je to jak se projektuju, sem si totiž teď nedávno něco podobnýho v sobě řešila... ale vidiš, můžu aplikovat na sebe, tudíž pro mě dobře, ačkoliv autor to tak vůbec nemyslel :))
Oldo, jsem ráda, žes neutekl a podal jsi mi svůj náhled...pokud ti navodila chuť o tom textu popřemýšlet, už to je pro mne dobrý důvod k tomu, že jsem to napsala a to nemluvím o tom, že na konci skončíš nahý:D
Staňte se registrovaným členem a můžete plně využívat webové stránky. Jako registrovaný člen, budete mít řadu výhod! NEZAPOMEŇTE, ŽE REGISTRACE NA WEBU VYUŽÍVÁ COOKIES
Přihlášení
