Oříšky jako text působěj na první jako příjemný čtení.
Taková hříčka myšlenek.
Musel jsem si ale nejdřív odpárat názvy jednotlivých
slok, obrazů, hodně mi to narušuje určitou kontinuitu
a plynulost jí celé, jednotlivé můžou stát i bez nich,
sami o sobě.
Pak
ani řeka
ani návrší
jen zbloudilý večer
se prodírá trním
buď myšleno "není tu ani řeky, ani návrší, to jen..."
a nebo taky můžu obhrouble přeložit:
"trním se neprodírá ani řeka, ani návrší, ale večer"
Návrší se může trním prodírat, ten obraz jistě k představě,
ale řeka? V jistém doteku obou snad ano (záplava apod.),
ale zmínění onoho bez určitého důvodu by mi nesedělo.
Chci tím říct, že psát o tom, že řeka to není, co se trním prodírá, by mi přišlo tak nějak navíc - konstatování nedění se něčeho, co běžně nevidět.
K prvnímu pohledu tedy předpokládám, že "a" je správně...?:)
v prvom oriešku si natieňoval atmosféru
nazvala som si ho "bezútešnosť"
v druhom cítim náladu a nazvala som si ju "bezradnosť"
a tretí ma znepokojil..hovorím si "bezmocnosť"
Na Popelkách je asi krásný, že si neuvědomujou, že jsou Popelkami. Tak chápu tu třetí strofu. Že jsou tak trochu pitomoučký.
Popelka z první a druhé strofy ale taková není.
Ta je jiná, krásná, trochu začarovaná, trochu nedosažitelná. Pitomá ani omylem.
Takže je tu jistý rozpor.
Neřekl jsi mi, básníku, jak ho vyřešit. Neposlal jsi mě ani na mlhavou cestu. Trvám na tom, že potřebuji alespoň počáteční indicii.
A Hezkého večera přeji, ještě jsme se myslím netento..
Značně mimo zdejší proud, což není závěr, pouze konstatování a z mého hlediska pozitivní.
Jako bys hledal základní tón tragiky a ústil v základní obyčejnosti všedního.
První, druhý, třetí...vytáhlo mi z paměti Starce na chmelu - prvý, druhý, prvý...a to je nejspíš to, co by mi podpořilo výraz, který si domýšlím, žes toužil obsáhnout - první a třetí je vlastně prvý a prvý.
Popravdě řečeno, Indigo - stává se mi, že otevřu dílo a nedokážu určit autora, přijde mi, že se tady ustálil určitý "Poetikon styl". Zaručuju Ti, že já se budu vždy odlišovat. Důvod už jsem naznačil ve své diskusi - neomezuju se jen četbou klasiků, ale beru si hodně i z jiných zdrojů. Snad to zdejší komunita skousne.
Ne, ne. Poetikon styl neexistuje. Tedy prozatím.:) Mimo zdejší proud-bylo tím veskrze míněno to, že přicházíš s něčím, co tu ještě nemáme a pokud vím, neměli jsme. Nic o tom, že bych si myslela, že zdejší autoři jsou na jedno brďo. Pokud jde o mne, poznám z devadesáti procent, čí je ten či onen text. A pokud jde o jinakost, zas tak si nefandi, poznáš sám, že tu nejsi a nebudeš jediný.:)
Ty mi bereš iluze :))) Ne, ale vážně, zatím jsem přečetl pár věcí a byly si hodně podobné - ale jsem tu nováček, až budu mít zlomek Tvých zdejších zkušeností, uvidím to určitě jinak!
ale vážně, zatím jsem přečetl pár věcí a byly si hodně podobné
Navrhuji vepsat ke konkrétním dílům, nejlíp s odkazem na ty další ''vejce vejci'' a pokud možno pokusit se vysledovat alespoň pár rysů, které vedou Tvůj vjem k té podobnosti. Možná si nováček, ale možná právě proto můžeš vidět, co nám již zdomácnělým potencionálně uniká.Kdo ví.V každém případě nenechat myšlénku ladem.
Staňte se registrovaným členem a můžete plně využívat webové stránky. Jako registrovaný člen, budete mít řadu výhod! NEZAPOMEŇTE, ŽE REGISTRACE NA WEBU VYUŽÍVÁ COOKIES
Přihlášení
