podařilo se Ti tam pro mě dát tu krásu, která ospravedlńuje tu touhu.
dalas' i tu bolest. (nehty jsou fakt drsnej příměr, hodně bolestivej..)
i tu šibenici.
i ty nebesa, co "si odnáší", tam fungujou.
u mě palec. fakt palec, jakože mě bavěj tyhle Tvoje (tato a ta s venuší, co se jí chystám namalovat), který evokujou velký plátna obrazů.
udělala jsi mi radost, páč o tý básni
už zase přemešlím, i o těch obrazech,
kterýma sis mě dokázala vzít sebou,
a proč že tak zavadily...
("bylo nebylo" - o tom teda ne :))
i ostatním jako by ses pohnula z místa,
abych tak řek...
jo a jdu si najít, co že to "metaforická materializace"
mi připadá jaksi navíc, ten řádek bych tam skoro ani nepotřeboval a stejně by žádný význam nechyběl.
Četla se mi velmi příjemně, uvědomil jsem si kolik atmosféry dokáže nabarvit jen několik málo slov. kůže, baldachýn, pronajatý, oběšená
nevím jestli je to tou daností, ale i délka díla mi přijde pro ten význam velmi příhodná, tím si ale nejsem zas tak jistý, no.
Oldo - Já prostě pochybuju, že by sis to nedovedl představit. Vždyť slovo nemusí být (a v básních především) tak pevně svázané se svým významem. Proč stín nemůže znamenat třeba předzvěst, sudbu, něco přicházejícího nebo nevyhnutelného, něco zlého, atd. Už dlouho se snažím podobné významy hledat v poezii obecně a pochutnávám si na té mohovrstevnatosti. Teď ale jestli Voroně nepřekrucuju původní záměr z díla, pevně doufám, že ne.
a že amazonie je kus světa prapůvodní ženskosti, jak vnímám, skromně já a že je to kus světa, kde jsem ochotná být doma. nejen celistvost ale i konotace a že komentujem komentáře, ..ať žije dílo přivlastněné!
jsem ráda za vaši diskusi a rozbor díla, neboť to svědčí o tom, že vyvolalo váš zájem, že vůbec "něco" vyvolalo a máte potřebu to sdělit...
občas je můj impuls jiný, než pohled čtenáře a vlastně se tomu nebráním... prostě ať si za tím každý najde co chce, dá-li mu vlastní výklad víc, než moje podání...
věta "co tím chtěl básník říct?" je sice podstatná, ale pro mne jen do té míry, pokud si před ní čtenář neklade otázku "no a co?"...to je pak propadák :-)
Ale myslím, že se ve Voroně trochu mýlíš... anebo snad... Možná se vyjádřila ne zrovna precizně, když napsala, cos' citoval
ale že sedne a neví o čem, prostě píše, to si nemyslim...
Určitě má nespoutanější projev, než snad leckdo z nás,ale má na to i ty pravý "štětce"...
Vorona je pro mě takovej Cyrano.
když by si sedla nad svym textem a ohlazovala ho a brousila k co možná nej.., anebo jen lepšímu... asi by se stala někym jinym.
Oldo uznávám, někdy ani netuším, co se z díla vyvine, předem danou osnovu nemám, teda :-)
ale prvotní je myšlenka, která mě napadne a tu pak rozvinu podle toho, co na to navazuje a spojuje mne s daným tématem...
to ale neznamená a díky Cvrčko za pomocná slova
a ještě, Oldo, tím tebou citovaným jsem myslela toto...
není to lhostejnost k tomu, co si tam kdo najde...beru to z pohledu čtenáře sebe...někdy se nesnažím přijít na kloub věcí, právě onou otázkou "co tím básník myslel?"...stačí mi, když do určitého díla zapadám sama nebo mi evokuje určitou situaci a vyvolá u mne "pocity" že to dílo žije skutečností...a někdy mi stačí jeden ,dva verše, pro které vím, že jsem si přišla...jak málo mi stačí ke štěstí, viď :-)
Napoprvé se mi špatně četlo kvůli těm pralesům. Ale to je mnou. Já vždycky chtěla žít v pralese a rozhodla jsem se tam odletět. A protože jsem věděla, že to rozhodnutí změním, navlíkla jsem si hrozně dlouhý dřevěný korále, abych se dokázala vrátit do tý chvíle, kdy jsem se tak rozhodla. Možná jednou ty korále najdu a udělám to. Nevím. Napodruhé se mi to četlo dobře i navzdory obrazovým skokům nehet-prales-potrubí-baldachýn-hotel. Dobrej text to je, podle mě.
To představení už není tak úplně výkřikem, má již program s nějakou poetickou tezí. Ale znáš mě, mručím si své námitky, to proto, že mi aspoň jednou ukázali dokonalost.
Staňte se registrovaným členem a můžete plně využívat webové stránky. Jako registrovaný člen, budete mít řadu výhod! NEZAPOMEŇTE, ŽE REGISTRACE NA WEBU VYUŽÍVÁ COOKIES