Přihlášení
Nick (bez diakritiky)

Heslo



REGISTRACE

ZAPOMENUTÉ HESLO
facebook_share
twitter_share
google_share
mailto
scrolltop
pavel
obrázky
Hiearchie článků
Rozcestník » Poezie - nevážně » rozprávam sa s tebou VI.
rozprávam sa s tebou VI.
náchylná na teba

potichu presádzam piesne
aby už neboleli
gitaru ktorú mám odmala

šumí v nej more
čo som videla len raz v živote
v ňom sa stratila moja rieka

celá
aj s okruhliakmi po ktorých si prešiel
keď mi ťa bolo treba
.


už viem

radšej zostarnem
aby som sa nezmršila
budem mať chuť medoviny
hladká ako noc
čo unesie tvoje kresby

skôr než si uvedomíš
vsiaknem
skľúčenia prestanú kypieť a ja priznám
dych zatajený vtedy
pod gaštanmi
.

nevidel si ma

keď tancujem
voda mi formuje kroky
ťažká ako čerstvo napadaná

v záklonoch

snívam o zajakajúcom dni
čo ti vložím do úst aby sa nestal
zabudnutým
.
Komentáře
05.06.2013 19:08 Wopi
avatar je to příjemné, pár mušek by se našlo, ale celkový dojem je velmi dobrý, zvláště mě zaujal závěr
06.06.2013 00:07 cvrcka
avatar Marti, já Tě nedávám najednou, ale kdoví kdy bych se dostala to říct, tak prostě, že Tě čtu i teď

a vnímám pokroucené, nebohé kořeny písní, kterým pomáháš
v první strofě

že vnímám, melodii a souzvuky napříč náchylnou

a že jsem nemohla, než dočíst
a že jsi se mi opět protančila do snů i do života

a já snad... já se u Tvých textů prostě cítím v bezpečí.
Marto, děkuju zase.
06.06.2013 11:00 Luisa
avatar Moudrost. Chtěla bych ji někdy mít, prostě mít.
Mám ráda Tvůj svět. Který jakoby byl až kdesi za všemi těmi kořeny, (ano cvrčka to dobře popsala), až kdesi za Tvým psaním a přece opsaný přesně, velmi přesně.
A taky. "nevidel si ma" Ptám se jen. Neviděl, vážně neviděl? Ptám se té básně a s básněmi je těžká řeč. Já myslím. Ne, nemyslím. Já doufám, že viděl. Ta poslední část. Často když Tě čtu si vzpomenu na jednu italskou vesnici po dešti, ráno, když jsem se vzbudila a podívala z okna. Nevěděla jsem jak to tam bude vypadat, protože jsme přijeli v noci. Byla tam taková kamenná věž, mívají tam takové kostely a jezero a lesy a nikdyvživotě už asi tak krásné ráno neuvidím. Též jsem o tom tenkrát napsala báseň. A často si na to vzpomenu, když Tě čtu. Moc ráda, Marto. A něco mi říká, že musím jít vařit :)
07.06.2013 15:45 Jaroslav Vraj
avatar ke každé další z téhle sbírky či série přistupuju
možná i podvědomě s tím, že už to téma
(a ještě k tomu od stejné autorky) musí zevšednět,
některé pasáže se musí začít jakoby opakovat, podobat se,
i když třeba jen myšlenkou...
o to víc mě baví jakési rozčarování do opětovného příjemna,
do pohlazení - to je to slovo, jo...

voda mi formuje kroky
ťažká ako čerstvo napadaná

tohle je pro mě skvělé, napadaná voda, hm...:)
12.06.2013 08:21 Indigo
avatar Já, já opravdu bych chtěla říct něco povzbuzujícho, teda dost na to aby to povzbudilo i mne. Jenže si prostě připadám...no jako bych čekala na Godota.
04.07.2013 08:30 Marta
avatar Wopi, pokojne tie mušky pomenuj, ja si na ne posvietim...
04.07.2013 08:33 Marta
avatar sa teším, Oldo
raz sa stretneme, nalejem ti medoviny a budeme len tak
presádzať verše z básne do básne :)
04.07.2013 08:36 Marta
avatar vieš čo, cvrčka?
v poslednej dobe píšeš také komentáre, že je radosť ich čítať
a to nie preto, že by si všetko pochvaľovala..ani náhodou
akoby si v komentároch otvárala dierka do seba
je to zvláštne, no niekedy mám pocit, že aj viac ako autor textu

rada čítam tvoje komenty..nielen tu, pri mojom texte..tak je to :)
04.07.2013 08:39 Marta
avatar ach, Luisa, keby si len tušila
ako často sa ja cítim
maximálne nemúdro

tak len dodám tvoje: Moudrost. Chtěla bych ji někdy mít, prostě mít.

rada sa nechávam vláčiť tvojími blúznivo presnými poznámkami
:)
04.07.2013 08:43 Marta
avatar Jarku, ja podobne
po vložení každej ďalšej očakávam: eh, už ma nudíš!!

hovoríš, do pohlazení - to je to slovo, jo...
?
bude to tou náchylnosťou..na adresáta textov..asi :)

ďakujem za príjemný koment a odpusť, že som neporiadnica v odpovediach
04.07.2013 08:51 Marta
avatar In, chcela som povedať: netreba hovoriť nič povzbudzujúce, veď tu nie sme v psychologickej poradni..či ako?
ale potom som sa zháčila
myslíš, povzbudzujúce ako autorovi, ktorý sa zasekol na istej rovine a niet mu pomoci..mocem sa v bludnom kruhu? ja autor?
alebo len oznamuješ svoje pocity z prečítaného?

hej hej, ten Godot ma..rozžmurkal
04.07.2013 08:54 Marta
avatar maaty, ty ako Slovenka musíš vedieť, kde je Orava
tak pome..ber ruksák, stan mám aj Oravskú priehradu.....za tie tvoje chvály budem s tebou plávať aj na Slanický ostrov :))
ďakujem, dievča
/ale už nepreháňaj, bo budeš spať pod širákom!!/
04.07.2013 09:05 Indigo
avatar No, měla jsem za to, považovala jsem za svou povinnost, bůhví z jakého důvodu, že musím připsat ke každému dílu.Některá díla mne stojí hodně sil, dokonce ještě než je přečtu. Nevím čím to je. A máš pravdu, nejsme v psychologické poradně, ale píšu ty komenty každý den a jak známo psychologický stav člověka není vždy neměnný. Ať už jde o autora, nebo o čtenáře.
A docela si uvědomuji, že u Tvých Rozprávám sa s Tebou, jsem vlastně nikdy nemohla napsat nic pozitivního v tom smyslu, že mě to dílo vždycky dost vyšťaví. Ale chtěla jsem, páč nemůžeš za to. Tak proto.
Nevím totiž, zda-li se v bludném kruhu motáš Ty, nebo já.
04.07.2013 09:14 Marta
avatar ja viem, Indigo, kto sa motá
ja v tom svojom a Ty tiež
v tom svojom

/uznávam, že ten môj kruh sa z textov javí ako zreteľne blúdnejší :)/
Přidat komentář a avízovat
Hodnocení
Hodnotit mohou pouze přihlášení uživatelé.

Prosím přihlašte se nebo se registrujte pro možnost hodnocení.

Zatím nikdo nehodnotil.
©

Vítejte na POETIKONU

POETICKÉM LITERÁRNÍM KLUBU

Přihlášení

ztratili jste heslo?

Nejste členy POETIKONu?

Staňte se registrovaným členem a můžete plně využívat webové stránky. Jako registrovaný člen, budete mít řadu výhod! NEZAPOMEŇTE, ŽE REGISTRACE NA WEBU VYUŽÍVÁ COOKIES

facebook_share
twitter_share
google_share
mailto
scrolltop