(zase jeden text, kterej se vypaluje přímo dovnitř, aniž by zatěžoval obrazotvornost, uši nebo i jen oči :) chytne se v mozku a vypálí žáhu. do žaludku.)
aspoň k hříchu. aspoň bez hnisavýho přetejkání v důlku potu. /evokovalo mi dávné.. proces odtučňování mysli /
dětina.
hele, super tě mít na zřeteli, mrs re flector. (doporučení ode mě)
závěr jsi dala perfektně, aspoň ses teda trefila do mého vkusu...
jinak, samože jsou tam místa, který nevím, jak si vysvětlit, ale ono to v tom kontextu ani tak nevadí :-)
a překvapilo mě, jak o takovém hnusném vedru, někdo může napsat něco tak hezkýho :-)
tentokrát zas jo, natřelas to :D
a palec
je šílený horko, to je pravda, ale jinak se nechytám - a jsem tomu rád, protože jsem Ti opalcoval už tolik věcí, že bych měl už strach, že jsem závislák
no Inko přečetl jsem, a oprostím-li se od toho,
že znám, nebo spíše tuším pohnutky autora,
přemítám, co bych vytknul, kdybych musel,
stejně tak, co bych pochválil, kdybych musel -
proč mě ani k jednomu nic nenapadá?
prošla mnou, a když já se ohlídnul, ona se už neotočila
Nejsem tam, nešlape to, jako bys u toho moc myslela, což je podle mě v principu špatně, lidi maj zbytečně velký mozky, jak kdysi Vonnegut kdesi, v Galapágách asi řek... che.
smutek jako horkej letní vzuch ... smutek, co vydrží ve všem a nemůžeš se hnout.
že samožravým bělmem v sloup?
že v bílé strašlivá zima?
tak cvrnkat si kuličky v mdlobách
tomuhle nerozumím a nemůžu se zbavit pocitu určitý samoúčelnosti, což asi nebude uplně to pravý slovo.
Tak takhle - oceňuju, žes mě vyjímečně nezbouchala, ale dříve už si mě strhla mnohem víc.
díky za echo, říkala jsem si, že se za Tebe ještě přistavím, protože mně to přišlo srozumitelný dost, tak jsem si říkala, že to svým tlacháním o tom, co jsem z toho pochopila nebudu prznit hehe
ale tak asi ještě počkám, až se vyjádří oslovení, a Ty pls, In, ještě nevysvětluj, jsem zvědavá, nakolik...
určitě nejproblematičtější je ta část, co vypíchla Stínohra, ale i tak já... troufla bych si na interpretaci, mrk mrk.
nevím, co je samožravé bělmo, napadly mě oči v sloup, což si u mimořádně otravnýho vedra umim představit, ale nespadá to do toho mýho "uchopení"(?), kdy vedro jako něco jinýho
v bílé zima, tak jediný, co mi naskočí, že sníh, že zima, ale to mi příde jako strašně dementní vysvětlení, tudíž od toho se distancuju
a cvrnkání kuliček v mdlobách mi příde divný, ať už si tim cokoliv.
Stíno, pokud nekoresponduje s Tvým uchopením, už mi není nač se ptát. Mělo by to totiž zapadnout, bez pochyb nejspíš. /autorské konstatování bez sebestřednosti.:)Dík.
takže to, co mě přitáhlo k tomuhle textu, abych se tím zabývala :)
byl verš
a měla bych se dát do pláče
protože paralela k práci
a tím, že se nedám do nevyřčené činnosti, ztrácím kus svýho života hnitím, tedy kus časoprostoru k uskutečnění svejch snů ...
myslim dál ,že je důležitý, vzít tu část, ve které se jde k záměru jak po provaze (jak vybrala Stínohra), celou
tedy..
vzepřít se?
..
samožravé bělmo. hm. důlek potu. bělmo je jasně oči v sloup a samožravě.. čím míň toho děláš, tím míň toho můžeš dělat, každá minuta otálení mění se v minutu navíc při rozhýbávání a minutu při rozhodování
požírá se samo tělo, líně, svým obracením očí, kterým říká, nejde to, nejde, nemůžu, "v těchto podmínkách", bóže zase se po mně něco chce?!
+ sloup evokuje mi definitivní setrvání. prostě tak dlouho, až nafurt.
v bílé strašlivá zima
tady už jsem teda i já na tenkým ledě, ale dobrala jsem se k tomuto - že totiž pro člověka, kterej hledá způsob jak si v tom horku /který nemusí bejt jenom horkem, zrovna/ shnít bez vyrušování
je i alternativa k jakýmkoli stávajícím podmínkám jen důvodem k dalšímu, nemůžu
tak jek je v kontextu
vzepřít se
čtu:
mám se snad tomu postavit?
nehnít si tu ve vlastní šťávě?
nevymlouvat se na okolnosti?
tak cvrnkat si kuličky v mdlobách
- ano. vstal, člověk, vzepřel se a doplazil se jen k dalšímu důlku a přes ohromné sebezapření nevyždímal víc než mdlé
veta po dětině
žádný úlevný vybouření z dusna, žádný setřesení ulpělé krusty tuku.
měla bych se zabít.
závěr je v pravdě silnej, nekompromisní, skvělej pro mě.
líbí se mi i že hřích výjimečně nikoli se sexem spjat
a smyčka od horko ve všem/nesnese nic (a ještě s vodpuštěním.
hm, jo, no tak to já právě ne tohle, to nemůžu... zbytečně složitý vyjádření, jestli takhle jak cvrčka a právě to je to, co mi to trhá, že krom tý druhý je to celkem dobře srozumitelný i v mý interpretaci, totiž pojetí horka, jenže tohle je prostě už nad můj rámec, toho, co jsem ochotna/ schopna přijmout ... to vyjádření myslím...
a ten závěr rozhodně pro mě tedy se sexem spjat, ačkoliv ne prvoplánově. tak.
a vážně by mě zajímalo, jak tedy ty, in
pohnutky..., tak trochu tě znám, trochu jsem nahlídnul
do peripetií Tvýho bytí, a ten text jak by mu z oka vypadl -
třeba si to spojuju blbě, a třeba bych vůbec neměl,
ale v tý chvíli se to stalo, no
že samožravým bělmem v sloup?/oči v sloup, když má někdo oči v sloup, jsou to či bílé, samožravé pak nemusím myslím vysvětlovat
že v bílé strašlivá zima?/souvisí úplně normálně s předešlým, autorova asociace na bílou (bílé oči) jako protiklad k horku a k tomu jak a čemu se vzepřít, na kolik je to vůbec v takovém horku možné, čeho je a není vypravěč vnitřně schopen
tak cvrnkat si kuličky v mdlobách/pořád ty oči v sloup, agónie, mdloba (viděli jste někdy člověka při epileptickém záchvatu?, cvrnkat si kuličky-oči v mdlobách, sám se sebou k tomu, kromě toho cvrnkání kuliček, dětská hra, které je vypravěč schopen pouze takto a ve své vlastní apatické agónii
cvrcko, máš pravdu i v tom, že to ''takové horko'' měl být pouhý prostředek k vyjádření vlastní existence
No a jak je to s tím hříchem. Věděla jsem, že čtenář si může pospojit právě se sexem, nechala jsem tomu jaksi otevřená vrátka entrováním, nicméně prvotně souvisí se sebevraždou. Sex je pak jedna první z her dospělých, při které se na leccos zapomíná, a vzhledem k tomu, že ve mně po dětině veta.
No nejspíš chci vždycky jednou věcí říct mnoho, spíš příliš. Navíc se detaily a nuance takhle dost špatně vysvětlují. Od toho by měla být zase nejspíš poezie.
Jardo, Wopi
Jardo, prakticky jsi vytáhnul gró textu.
Wopi, nemám obavy psát krátké texty. Naopak obavy mám z těch delších.
Stíno,
zbytečně složitý vyjádření
vím, že to může čtenář zamítnout jedním i tichým ne, ale mám jaksi při psaní pocit, mnohdy i při čteních jiných, že nejenom obsah slov a slovních spojení, ale i obrazy jiné, které snad doposud nemohly být popsány, nesu v nich pro vás víc, obracím se naruby, nastavuji všemožná zrcadla. Zejména proto, že chci ukázat jak si něco někde může existovat a existuje. O to hůř, že jinak mi nelze.Prostě posílám dopisy, jak jen mi mé možnosti dovolí.
Jarku
ale v tý chvíli se to stalo
vsadila bych se, že máš na mysli docela jinou než já :)
A chci o ní napsat, jednou.
Samožravé, samo se žere a užírá. Má vlastní destruktivní život. Bílá nepohltí jinou barvu než bílou. Bílá agónie pod víčky. Agónie z bílé.Destruktivní představa.Brrr.Tam je zima.
No, já to právě nezamítla, jen mi to přišlo jako výrazovej skok od jasně, ano po sakra, nevim... líp: přímočaře - složitě... nebo nevim už, prostě mě to zastavilo, to rozepsání jedný věci na tři řádky... no, snad si rozumíme.
tiché ne by bylo nereagování v mém případě tedy.
Stíno, rozumíme, jasně. Ode mne to byl jednoduše ten záškub, kdy jsem si jaksi musela vypsat dávku.:D Myslela jsem totiž, že takhle po ''přímočarém'', to bude jaksi lépe akceptovatelné, když naředěno.
Staňte se registrovaným členem a můžete plně využívat webové stránky. Jako registrovaný člen, budete mít řadu výhod! NEZAPOMEŇTE, ŽE REGISTRACE NA WEBU VYUŽÍVÁ COOKIES
Přihlášení
