Špatného manžela lze zcela jednoduše opustit a začít znovu. S dobrým manželem musíme vydržet celý život. Proto není větší trest pro ženu než dobrý manžel. (Ephraim Kishon)
a pak to promlčení v žití...
jinak mi to příd takový úsečný, forma jako b mi ne uplně seděla k obsahu (uštěkaná forma, neuštěkanej obsah)... uspávání nevěr mi příde divný a "zanícení" ve všech obměnách ve významu mě taky nijak velkým rozradostněním nenaplnilo... možná bych radši, kdybys ne tak polopaticky, kdyby si mě nechala taky nad něčím podumat, žáno, ženo :)
Jo ještě sem chtěla, že druhá půlka mi příde vo dost lepší, což je zvláštní, většinou mam opačnej problém... jako by ses rozjela z vlažnýho začátku, jakoby to bylo psaný v opačnym gardu.
Uspávání nevěr-dětí. Byla věc, která mě u textu na chvíli podržela.
Jako slunce, máš moc paprsků. Asi nejde uforemnit světlo. To světlo je obsah nad formu. Podléháš formě, obsah pak v textu ztrácíš, nejen pro vlastní soudy.
Člověčí nebo božské?I nevěry bývají božské.Proč tedy nepsat o nich.
vidím v tom určitou vzpouru i smířenost s osudem...
takové vztahové dilema, poohlédnutí a konstatování a něco ,co se chce možná vzbouřit a nebo aspoň touhu po tom být vše stejné a přitom jiné...
ano asi jsem ovlivněna vlastními zkušenostmi, proto ten pohled...
a možná špatný, co já vím :-)
v každém případě jsem se vrátila, protože ta úsečná forma mne zprvu rušila...
na podruhé už ne...
ano ta úsečnost...,
nebyla by jistě ku škodě, kdyby ten text
na mě nepůsobil, jakoby spěchal, aby co nejrychleji dozněl
k závěru, a pocit že se nesnažíš jím ke mně proniknout,
jen mi bez emocí oznamuješ, popisuješ
hm, tady asi forma neposloužila, jak by měla...
Nemohu mít nic proti formě, i mé tělo ji má. Mohu mít něco proti obsahu, nevím. Nejsem jeho součást.
Tuhle báseň bych označil za dvojí kvality, nárokuje vyšší kvality na čtenáře, než autor sám na sebe a zároveň autor se staví do pozice vyšší kvality, než forma. Chátrá to tedy společně. Rozhodně ocením mluvenou formu, motoriku básně, je to jako jedna pohádka vyprávěná pokaždé jinak. I z rána, i z večera. Snad jen moment odpuštění bych si odpustil.
Připomnělo mi to jednu lidovou:
Rúbaj, synku, rúbaj lipku
svojéj miłej na kolíbku!
Čem bych já tú lipku rúbáł,
dyť sem já s ňú nelehávał.
Ani v noci, ani ve dně,
edem jednúc přes połedně.
____
Asi tak. Všelijak.
neštěstí - moment odpuštění tam není (moje chyba, že ho vidíš), jinak to je výbornej komentář, myslim, že to fakt umíš..už dlouho jsem doufala, že utrousíš svý náročný oko na mý pokusy
jarku, asi jo. Inu jestli bude příště, tak příště! :) já s tou formou. no teda asi vůbec s vyjadřováním.. marnost nad marnost..
Indigo, předně teda je mně ctí, že sis vůbec něco.. a pak že věřím, že nevěry. (a že už moc nevěřím, že jednou zvítězí světlo, u mě..)
Stíno, hmmm, podumání, kéž bych to dokázala..
a že Ti to přijde aspoň nevyprchávající z nic moc k ještě míň, to mě taky potěšilo :) fakt, aspoň tak.. a tak, žes zmínila, co aspoň trochu :)
A teď ještě koukám Oldu - promlčena, jestli míříš jako otázku - "doba na odvolání vypršela"
hodím jednu z několika variant, který jsem za ten asi měsíc zvažovala:
no, jenže co s tou cenou, když nenaznačím, o čem jako ta cena mluví... to sem se teda pokoušela. (každej vám řekne, vona je poklad, jakou je mu oporou a co by za to kdo dal)
no nevim nevim nevim to no, nevim jak na čtenáře, nevim. Díky Oldo. (a eště že nerozumim - s tou formou myslels' stejně jako ostatní, asi jo? jaks' použil slovo slušně, skoro to zní jako pochvala :) )
he he, to může bejt vtipný, ale srozumitelný teda to není... hm. asi že sem blbá a chci něco co nemusim chtít, možná, nebo, hm. :) to neva. dobře Ti tak :p !
Kdysi jsem rýmovala "nezlomená-žena". Tohle je o několik stupňů lepší. (Aspoň dvanáctka.)
Je to těžká báseň, přemýšlím, jestli bych si přála, abys alespoň Ty takové nepsala, nebo právě i Ty psala. Spíš to druhý.
Píšeš poezii. Možná bych od Tebe někdy ráda něco výpravnějšího, ale to je jen takové uvažování typu - ta malinová je dobrá, no, příště si pro změnu dám vanilkovou. (Mluvím o zmrzlině, protože mě včera fascinovalo, že když změním barvu rtěnky, začne mi chutnat čokoládová, chacha, jinak zmrzlinu samozřejmě moc nejím, ačkoli moje babička zhubla deset kilo jelikož se živila výhradně zmrzlinou.... pardon, jsem po ránu nějak ukecaná a nemám tu nikoho.)
Jsi zvláštní žena cvrčko. Strašně mě baví, jak zvláštní ještě třeba budeš. Pořád jsi pro mě ta zakopnutá na shodech před ochotnickým divadlem, ale víc, než to.
A tak. Tvoje básně jsou těžký. Těžší, než jsem mnohdy ochotná připustit.
Kdybys napsala knihu, byla by zvláštní. Neobstála by bez ilustrací, asi. Vím a nevím proč.
A Oldřich mi přišel docela srozumitelnej, ale však on ti to vysvětlí. Papápá.
mhmm, Luiso, .. no komu by tohle neudělalo radost, že.
a mám ráda, když se rozkecáš... vzdělaný lidi by mohli mluvit víc, podle mýho (ale možná je problém jenom v tom, že se málo potkávám s lidma teď obecně)
myslim, že je fakt důležitý, že teda text nikdy není (možná celý vyjadřování) pouze počin autora... dodělává ho až čtenář. A jakože... je mi ctí, že si tady beztrestně můžu půjčovat vaše hlavy svejma textama...
maaty, koment mi přišel ,je to dobrý... :) a teda, no, vyrzeté, to mě vždycky fakt pozvedne až si řikám, vono v tz tý Cvrčky možná i vostatním někdy kápne něco jinýho než jenom čirý nadšení pro věc (hehe) - docela bych i souhlasila s tím feminismem, ačkoli bych to sama neřekla - to mě i dožral Olda (avi) i když to myslel dobře, poněvadž mně teda přijde, že formulace "její cena" je formulací odporně člověka degradující. Pchá! ježí se mi chlupy, když si představuju, jak to někdo vyslovuje, vážně míněno, a odplivuju si u toho. Slovo cena podle mého teda k člověku nepatří a tak i myšleno, cca.
Ale i to, že mnohý řekne, ano, ano, ten má svou cenu, ta má svou cenu. No chtěl tam v tom konci bejt kus sarkazmu. A mně se líbí,jak sis to přečetla. Dobře vyjadřuješ, co přečteš, se mi zdá, to je radost si o tom přečíst, vážně.
rezko, tak to zzzííírrrááámm. to seš první (blázen snad:) ) kterej mě tak pozvih... (že dík)
Trochu mi připadá, že tě forma víc svazuje, než pomáhá. Ten trochejský verš (T3Ž/T4M) je právě tak krátký, aby ses do něj vtěsnala, a přece hned verš druhý...
(X - přízvučná slabika, x - nepřízvučná)
a večery v míru.
x Xxx Xx - není trochej
/
probouzela víru.
Xxxx Xx = T3Ž, tj. OK /
A nejde jen o prostý fakt naplnění metrického schématu, (ob)tíže vtěsnávání jednotlivých slov do formy jsou na tom malém prostoru vidět možná víc, než kdyby ses odvážila veršů delších.
Není trochej, není trochej, myslím, že je to poněkud zjednodušené. Doporučuju ke čtení dajakovy komentáře tady: http://poetikon.c...le_id=1445
(názor Oldy Řeporyjského, přihlášenýho přes můj nick)
Hele, hele, copak to tu zavádíte? Někdo přihlášen přes další nick? A k tomu ne jen tak někdo, ale Olda.
Tohle je správně?
Jendo, komentář souvisí přeci jen s konkrétním dílem a v té souvislosti s odvíjejícím se ve smyslu dialogu o něm.S ničím jiným, přece. Sama jsem Tě slyšela několikrát, když jsi vyslovil. Výkuky přes rameno, to není Tvůj styl.Nebo nebyl.
Jarek/Olda: díky za doporučení, ale už jsem dříve četl, mně tyhle věci docela zajímají... a každopádně tady ten verš není trochej a měl by být ;) Proč není, viz Kapitoly o českém verši, str. 92-98 (resp. 13-98, vzhledem k pochopení vysvětlované problematiky).
Staňte se registrovaným členem a můžete plně využívat webové stránky. Jako registrovaný člen, budete mít řadu výhod! NEZAPOMEŇTE, ŽE REGISTRACE NA WEBU VYUŽÍVÁ COOKIES
Přihlášení
