Začínám přemýšlet na tím, jakou úlohu v životě autora hraje jeho čtenář.
Dva dny a ani jediný koment. To se tu stává pouze pod příliš citlivými, nebo absolutně špatnými díly.
Mám tu dvě možnosti.
a) na haiku se vykašlu, nejde mi
b) na haiku se nevykašlu, vykašlu se na čtenáře
Možná není haiku oblíbené čtivo.Možná že haiku čtenář nechce číst.Možná že čtenářstvo živí vášně přicházející z textu.V haiku vášně nejsou. Neměly by být. Protože kdybych tu napsala cokoliv ve smyslu co by vyvolalo vlnu vášně, a k tomu by stačila třeba jedna třeba rasisticky laděná věta podpořená vulgarismem...
Já nevím, nechali jste autora samotného.I to je vaše právo.Ale není to Poetikon. Neměl být.
ta první série haiku mě oslovilo víc, nestihla sem se ještě vyjádřit... hlavně - já moc nevím jak, upřímně řečeno, po netu běhá jen velmi málo haiku, který by mě oslovilo a hlavně, já bohužel uplně haiku nepoznám, většinou mám pocit, že ne haiku, že miniatura a orientuju se, jastli zaujalo nebo ne... tady moc ne, to ale neznamená, že to považuju za špatný.
Hele, tyhle tématický dvoutejdny sou vlastně skvělej nápad pro ty, co by se jinak o haiku asi nepokusili... jako třeba já... ale tohle má bejt komentář k dílu, že jo, tak já už ticho.
Wopi, tak se mi zdá, že mi chceš trošku medíčku kolem pusinky.:)
A i kdyby to bylo jak říkáš, ne tomu nerozumím, říkat já to nedokážu. Všechno na světě můžeš chtít a všechno na světě můžeš mít.
Kdyby to bylo jak říkáš Ty, pak by hospodyňka nikdy nezkusila svůj první domácí chléb, architekt by nikdy nepostavil krásnější dům, sochař by nevytesal novou sochu, nikdy by se nevymyslelo a neudělalo nic nového, a všechno by zůstávalo při starém, protože by se řeklo - já už lepší nedokážu, nejlepší a nejkrásnější už tu bylo. Nic lepšího a nic krásnějšího už se nemůže stát.
Houbelec.
já to zas vidím tak, že proti první sérii markantní rozdíl,
a to k lepšímu,
ustoupilas ze svých "pozic" - chci říct, že na haiku by neměl
být poznat autor, neměl by převládat pocit umělkování textu,
měl by zůstat jen čirý obraz viděného - v tom změna
nelíbí se mi "silné slunce", že září a má sílu ví každý,
proč to vypichovat, takhle jen jak kvůli sedmi použité,
jalové abych tak řekl - snad onen zmiňovaný balast?
Díky Stíno, za tu řeč. Dík, žes řekla, že ty první jsou lepší, dík, že ses mě pokusila potěšit, že tématický týdny by mohly mít pro někoho trochu smysl.
Och, Jarku, za Tvé postřehy, byť krapet vynucené...nějak se ve mně mísí víc osobností, kdy každá má něco s něčím, zkoumám je zvlášť i dohromady - autor, čtenář, Poetikon.
Řekla bych, už to nebudu dělat, ale nemůžu, nechci jen tiše v koutku přihlížet a říkat si, nezměním, nejde to, nemohu nic udělat.
Ne!Křičet se mi chce, že něco a možná hodně, pořád že se může.
A je to možné!
A je!
Tématické týdny mají obrovský smysl, ale tohle předbíhání, byť dobře myšlené, působililo alespoň na mě a na moji ženu kontraproduktivně. Zapomenu, co jsem měl připraveno.
ano, souhlasím s jarkem, že v první sérii haiku si byla poznat, zvlášť v druhý a třetí (pokud se nepletu, což se mi stává často)... ale to právě chci, poznat autora... chci si říct, tohle napsal ten a ten a nikdo jinej... asi tam ten rukopis prostě potřebuju, preferuju, co já vim. Je to pro mě přidaná hodnota, nepoznat rukopis mi zavání autorskou sterilitou.
Joa, jsem ráda, že sem tě potěšilo, nebylo to ale účelem, opravdu to považuju minimálně za zajímavý (jakkoliv je tohle slovo nevýstižný), uvědomila sem si to včera cestou vlakem... Jet ve vlaku je pro mě něco, jako jít na balkón na cigaretu... sedíš a čumíš... miluju to.
avi jarkovi, že si dovoluju nesouhlasit :)
Zajímavá myšlenka a nápad na další přemítání pro mě-Bašóovy haiku, Issovi, Wopiho, Jarkovy, Stínohry, moje a zmíněná tzv. sterilita.
Přidávám na seznam pozoruhodných postřehů při rozjímání o haiku:
1. Může být haiku humorně laděná? Tedy v té souvislosti, že Bůh, nebo duch světa určitě má smysl pro humor.
2.Haiku bez básnické invence, básnického triku, rukopisu versus poetická sterilita.
A Tvoje poznámka a vstup s haiku od Trinkewitzeho mne přivádí k dalšímu otazníku.Totiž ve spojení těch námětů na přemítání, první a druhý bod ve spojení.
Nakolik je v této usměvao-melancholické haiku skutečně využito nebo nevyužito básnických prostředků? Dokážeme to rozpoznat?
Pak tedy nejen humor, ale i jeho nunance jako třeba nádechy ironie apod.
ano, dostat se v psaní haiku až ke stádiu, kdy už si
mohu dovolit vést text humorným či ironickým způsobem,
je pro většinu z nás zatím světlem na konci tunelu,
básnické prostředky - kolik jich tu k uvidění?
slovosled, pak kdys, olíz,v tmě
(jmenované tři už pro formu)
mám dotaz Jarku, tady se čte v tvlášť jako slabika?
(prostě mi to vrtá hlavou no)
a Inko, nějak jsem nevěděla zda ty nadpisy tam mají být, aby teda bylo jasno o čem to je, když se tu někde říkalo, že už ze samého haiku by mělo být období zřejmé, anebo čtu nepozorně, chjo
No víš, rezko, to je spíš v souvislosti s tím, že tady stabilně nesleduješ všechno.
V jednom komentu mi Jarda napsal a vznikla z toho taky taková minidiskuz, že z haiku by mělo být poznat roční období, ke kterému se vztahuje. Proto jsem je jednotlivě nazvala, z mé strany takové gesto a pokud by Jarda na to téma, pak ty názvy, by se dalo mluvit o i tom, pokud někomu za to stojí, zda-li se to bez názvů rozpoznat samo o sobě dá nebo nedá.
no sorry, no. ona taky neni furt nálada bejt v náladě.
a číst haiku čtenář chce... a uvažuju, že nekomentovat je dobrej efekt haiku, vážně.. něco s těma vášněma na tom bude.
zajímavý, že ty první čtyři fakt byly takový intenzivnější, takový zenovější (jakože úder holí do mozku), tady zůstáváš u těch obrazů, který jsou trochu jak ty puky... noa... když se koukáš na pučení.. a zrovna zahlídneš změnu, anebo i když nezahlídneš... spíš se Ti chce mlčet, než řikat... ty vole jé hele vono to kvete, já to vidim kvést
teda aspoň já.
uff, já jsem tak pomalá, než tady doťukám svý kmentáře, už se sedmkrát otočí planeta poetikon o 360° ...
chtěla jsem
jaro - ať chci jak chci, do popředí před samotnym obrazem se mi tlačí přenesenej význam, ohnutí něčeho velkýho něčím malým..
léto - (plus diskuze o zřejmosti ročních období) - podle mě, je na haiku nejkrásnější to, že v náznaku skryje množství konotací a tedy pokud vyhání stíny rovnou silné slunce, dá se vycítit, že se jedná o prudký dopolední slunce, slunce v plný síle hned od rána, tedy obraz, kterej nevznikne ani v "klasickym jaru" - počátku jara, ani nikdy jindy než právě ve vrcholnym létě
podzim je obraz bez výhrad...
zima opět víc symbolická.
takže..
taky bych to viděla spíš bez názvů r.obd., pak haiku pro mě ztrácí ten moment toho, že autor se mnou počítá, abych vnímala až k nejzazším náznakům
a nesouhlasím ani, že humor až jako konec tunelu.
jinak Tvé vklady pro mě rozhodně inspirací /a teda hlavně to, že Jarda to dokázal během 15ti minut, mě nakoplo, ha ha. že zkusím i když bych o tom do sud ani neuvažovala, vážně)
a taky mě hodně baví, jak tlučeš do diskuzí... fakt mě baví se s váma bavit. Avi, ostatním..
osvícení není pro ty, kteří projdou ... ne ne.. ne ne ne.
pokud jde o roční období asi stačí jen náznak (bílá peřina, úmorný vedro atd.) jde o to že by to neměl být žádný příběh, jen momentka zachycující obraz, pod kterým vlastně haiku bylo, stejně tak by v haiku nemělo být nic spojenýho s "já", prostě jak sem psal takový foto, nikoli vidím, slyším, cítím...atd.
ježíši, Inko, to není káravá kritika díla, to byla jen odpověď na to, že k tomuto dva dny nikdo nic nenapsal - že třeba já, jsem byla zmatená co napsat když to má ty názvy... atd
a že vše stabilně nesleduju je pravda, takže, když nejsem schopna vše stabilně sledovat nemohu pod dílo napsat dotaz, nebo jak je to vlastně, nějak se ztrácím, no to je fuk, stejně neděle už končí a v týdnu se na pc moc nedostanu, nebudu teda míchat do toho čemu nevím konce zvonce, dobré dny přeji s úsměvem všem :)
2.Haiku bez básnické invence, básnického triku, rukopisu versus poetická sterilita...
musim si to srovnat:
v haiku by nemělo být nic spojenýho s "já"
ve smyslu sdělení? nepíšu o sobě, fotim obrázek ... výrazový prostředky užíváš svoje, je to tvoje oko, co fotí, jsi to ty kdo řiká hele... z tohodle pohledu mi haiku zůstává osobní věcí, takže spojeno s já, tedy i s autorovým rukopisem... jsem mimo?
Mám teď totiž pocit, že o haiku nevím ani to, co jsem si myslela, že vím...
avi zúčastněným
Staňte se registrovaným členem a můžete plně využívat webové stránky. Jako registrovaný člen, budete mít řadu výhod! NEZAPOMEŇTE, ŽE REGISTRACE NA WEBU VYUŽÍVÁ COOKIES
Přihlášení
