oh, rezka, všetky sú asi "letné"..bo dnešné sú tie obrazy
vznikli v buse, cestou na takú drobnú skúšku do krajského mesta
v obave, že sa začnem nebodaj učiť či inak stresovať ;)
právě o těch labutích a vetknutí zmíněného střeva k nim přemýšlím,
a řekl bych, že tam zas tak nemusí nutně fungovat -
krky labutí společně s řekou tak opravdu v té chvíli mohly působit,
tak že tečou společně s řekou, to není jakési poetické vylepšení viděného, ono to tak mohlo opravdu vypadat, a že strnule, no
ony takové přece jsou...:)
In, ten obraz som vnímala z diaľky..cez okno autobusu a ony, labute vyzerali naozaj bez pohybu..akoby v takom štronzo
nie preto, že haiku
ale preto, že tak na mňa v tom mihu oka zapôsobili
nehybné biele oblúky tiekli spolu s kalnou riekou, ako podotkol Jarek
k tej poslednej: okolo cesty - iste rozumieš voňavé krinolíny - tu som asi "ušla" :)..vôňa tam je jasná, no tie krinolíny je obraz, ktorý vo mne vyvolali tvary kríkov okolo cesty, tak nafúknuto prevísali ako krinolíny dám
/a totok by zrejme v haiku nemalo byť, či?) zakvitla báza - ten verš to mal usmerniť, no asi nepodarilo mu :)
a k tej forme a súčasnosti
myslela som, že práve takto mám ísť na to
či ako? len tak neutrálne aby nebolo možné určiť "vek" textu?
tak sa to má?
pýtam sa bez podtónu, bo neviem
:)
Marti, já Ti to věřím, bůhví, že ano, věřím. Ale sobě ne, víš?Protože já mám jen tenhle obraz...
A že oceňuju ten způsob projektování haiku do současna? Myslím to vážně.
A jak se to má?
Marti, já nevím, kdybych si aspoň myslela, že vědět mohu...
Zkus si přečíst fórum - Tématické týdny. Sepsala jsem tam jisté body, jak jsem se sama proklesťovala přes ten hluboký les (ne)informací, možná že budeš blíž.Možná, že lépe uvidíš...vážně, nevím.
myslím, že vůbec nejdůležitější na tomto tématu teď je, že nás motivuje soustředit se. po celou dobu pokusů.. soustředit se kousek nad sebe... soustředit se na něco, co zrovna je, dívat se, vnímat.
v těchto čtyřech
1 - tam je jasnej okamžitej obraz, navíc vskutku vyměňuješ scenérii přírody za scenérii všední mnohým... tak mi naskakuje, jak jít k podstatě... přijmout možnost, že autobus není její součástí, že zreziví a dojde mu benzín
spocená záda
tři čtvrtě na poledne
nákupní tašky
ale nacházím tam samotu - i když vzhledem k času náznak touhy, tedy upnutí se k bodoucnosti, nacházím švih ve formulacích, ohmatanost..
2 - je pro mě, žel, cizím jazykem. i když ke mně hovoří to konkrétní místo, tak skutečně, jako je, tak labtě zůstávají daleko a formulace "meravo tečú" mi je vzdaluje z mých myšlenek i od zapadání do krajiny... přemýšlím,jestli by mi promluvilo "strnule tekou"... možná, ale možná i ten oxymorón je na jeden verš až moc. oxymorón můžu přečíst ve dvou verších, ráda. jako "vrať se, cvrčka, nepřehlédni" .. takto mě zastavil... moc brzy ..
3 - okamžitá asociace... zen, ano. miniatura ano... haiku.. nevím, kdo ví, pro mě hořké, střídmé, svižné, lehké (s úsměvem) ..osamělé, ano. sladce, asi ne .. haiku nehaiku, dobrý postřeh.
4 - opět spor, snad přirovnání, asociace nejsou součást okamžilku, ale i toto trojverší mi vyvolalo jasný obraz, kvetoucího bezu? .. doufám :) .. a jeho mihnutí se za oknem, v tanci -- i když teda jsem si místo krinolín představila sukně baletek.
Staňte se registrovaným členem a můžete plně využívat webové stránky. Jako registrovaný člen, budete mít řadu výhod! NEZAPOMEŇTE, ŽE REGISTRACE NA WEBU VYUŽÍVÁ COOKIES
Přihlášení
