Poslední tři verše se ke mě dopsaly. Jakože asi to není dobře napsaný, ale dá se to přečíst, jakože pochopit. Poslední tři řádky bych vytrhla jako to dobrý.
přepadla mě nějaká melancholie...nějak jsem nemohla usnout :-)
v žádným případě to není neupřímnost, nějak jsem v to v ten moment tak cítila...takové zamyšlení zpět a že vlastně můžu bejt ráda, že jsem...no plácám blbiny asi :-)
ty kroky, myšleno zpět, jako, že se v něčem vrátím a to pak ovlivní ty moje příští...
a u té fontány...chtěla jsem tam dát ten koloběh, její, jak se ta voda v ní točí, jako věci kolem lásky v životě...
ok, nicméně je to publikováno jako POEZIE-vázaný verš, no a verš je vázán právě rytmem, je to útvar rytmický... a některá zaváhání tolik nevadí, jiná ano
z neshody rytmu v rýmové dvojici si dělal legraci už Karel Havlíček Borovský
VELMI MNOHÝM ČESKÝM BÁSNÍKŮM
Věčná vaše píseň: "Jaká slast
milovati českou vlast!" -
Má-li však mít z vaší lásky zisku,
nedávejte písně své do tisku.
(Epigramy, 1845)
Tomu, kdo se v rytmu novočeského verše neorientuje, ovšem podstata Havlíčkova vtipu uniká.... takže závěrečného smajlíka dávám podminečně ;D
Staňte se registrovaným členem a můžete plně využívat webové stránky. Jako registrovaný člen, budete mít řadu výhod! NEZAPOMEŇTE, ŽE REGISTRACE NA WEBU VYUŽÍVÁ COOKIES
Přihlášení
