z první jsem byla dost nadšená i zvlášť z toho, co vypíchl Olda a druhá to pak završila...je radost tě číst...a jestli jsou to pravdy nebo lži mi je jedno, důležité pro mě je ten požitek z toho :-)
palec samo :-)
Nevím, jestli všechno, co se děje se děje správně... docela si tu se mnou zamávala, protože když to vezmu tak, že se všechno, co se děje správně, protože se to neděje jinak, tudíž s to nemůže dít špatně, tak jsem ochotná ti říct, že souhlasím... problém mi je pozitivní náboj slova správně, tudíž by mi víc sedělo, že všechno s děje, tak jak má...
nelíbí se mi tohle:
neznali jsme se
jenom jsme se prostě neznali
asi by mi stačilo, kdyby si mi to řekla jednou a to samý platí i pro závěr, kterej ale i tak považuju za výbornej.
To místo o kterém píšeš, zátočina řeky, je tvoje místo, každý by sme měli nějaké takové mít... v knížce od cvrčky se v začátku vlastně mluví o něčem podobném nebo aspoň já to podobně vidím.
že se všechno, co se děje správně... že všechno, co se děje, se děje správně... sem tam zas prováděla ňákej výmaz a přestalo mi to dávat smysl... to je normální (u mě)
a taky mi asi vynechává "e" bo co...
neznám
pachelbelovu kánonu v D/
první
potkala jsem dnes odpoledne dámu v tmavěmodrém klobouku,
ve stínu 41 celsia
byla skutečná, dala si 2 deci bílého, nohu přes nohu a přivřenýma očima pozorovala cvrkot na hlavní třídě
/co by se mělo stát?
co se stane?/
ano čekala a kdyby se u ní zastavil houslista, nikdo by se nedivil
/dýchala pro něj/
v to pozdní odpoledne
Luiso luiso, já tam byla, tys to napsala joj
Ta první část… to nejsou moje slova. Mělo by se to asi napsat někam dolů, občas to dělám, občas ne, no. Je to Popeova Essay of Man, perfektní věc, mimochodem, jenom závěr:
All Nature is but Art, unknown to thee;
All Chance, Direction, which thou canst not see;
All Discord, Harmony, not understood;
All partial Evil, universal Good:
And, spite of Pride, in erring Reason's spite,
One truth is clear, "Whatever IS, is RIGHT."
První odstavec svého textu jsem myslela takhle: V původní verzi bylo, že neměním, nezachraňuji mimo svou cestu. Pak jsem to vypustila, ale tak je to i myšlené. Je to vlastně to samé jako to anglické „despite of pride“. Nejsme bohové, to chci říct. A taky… nejsem revolucionář. Nesním o lepším světě. Ani v něj nevěřím, svět je pro mě strašně zmatený, nerozumím, stále znova nerozumím a proto ani nedokážu mít nějakou vizi lepšího světa. Jediné, o co mi jde, je abych žila v pravdě. >> Teď samozřejmě kecám a hraju si na neuvěřitelného idealistu, jistěže bych strašně chtěla, aby to všechno bylo lepší a jinak, i za cenu že bych omezila svobodu ostatních, svobodu žít /z mého pohledu/ blbě. To je ten rozpor. V prvních dvou verších se stavím do pozice „whatever is, is right“ čímž čtenáře naštvu /i svého/. Upozorňuji ho na to: „ten vzdor není můj“. Tím mu chci říct: „já jsem prvními dvěma verši neřekla nic revolucionářského, to ty jsi tady ten, kdo se bouří“. A sama se v duchu bouřím, to je jasné.
Jinak Vám převelice děkuji za zastavení, mám tu velmi málo času, právě předstírám, že se sprchuju :)
jsem si jistá že všechno co je
je tak správné
ten vzdor není můj
neměním
nezachraňuji
kráčím po své cestě
vdechuji a vydechuji
kouř
hraji na housle
kdybys pochybnosti právě tady nečekala, byla bys divná...
a právě ony mě od začátku posouvají od vazby
libozvučnejch, kreativních textů
k nutnosti přemejšlet, pochybovat, shledávat
a stavět si znění jich právě v svých vlastních pochybnostech -
zní to přesvědčivě, jen to tak není...
ve zbytku krásně vyjádřená láska k hudbě -
jak se od Tebe dá v nástroji doposlechnout?
Hm, ten „broskvový soumrak“, vídaval ho Paľo Hudák, kamarát a jeden z najozajstejších slovenských básnikov, potom tak pomenoval svoj debut http://sk.wikiped...Hud%C3%A1k
Svinuté šílenství odevzdanosti. Ale nezdá se mi pro svůj charakter ani trochu méně životné. Textem sice neprovádí ''vyšší člověk'', tedy ve smyslu vypravěče, ani nějaký vzlet, to by hnízda stavěli příliš nízko, ale nálada přivádí na okraj hory k propasti, o to víc, že vyslovuje.
nasekaný, je to další, báječně nasekaná věc. Moc se mi líbí ( a myslím, že to děláš často) jak do svých textů, upustíš i trochu z cest. Ne moc, jen tak to ťukneš... a už sem tam. Tu v Londouně, tu v Paříži... má to na mě blahodárnej oučinek, děvče upovídaný.
Blahodárnej oučinek.
kchane (doufám, že podle vzoru "pán" se skloňuješ)... díky za zastavení, baroko velmi ráda, ačkoli časem jsem se přesunula k jazzu, gospelové hudbě a tak různě všelijak americky, přesto handela vivaldiho atd. někde v krvi asi :)
Wopi - děkuju, od tebe to potěšilo zvlášť.
Oldo - hlavně Tobě a pak i dalším jsem napsala o té první části. Vím, že dodatečně obhájit je málo, ale co by texty měly než trochu naštvat... a vůbec, brněnskosecesní fasádová poézie si toho dopřává málokdy.
Vorčo - líbí se mi jak texty bereš spíš jako výpověď bez posuzování co je pravda a co ne. Ono to snad ani na tak malém prostoru posoudit nejde...
Stíno...
asi by mi stačilo, kdyby si mi to řekla jednou a to samý platí i pro závěr, kterej ale i tak považuju za výbornej.
To je dobrý postřeh, podle mě. Často jen tak plácám do vody bez ambice na to říct něco ohromnýho nebo aspoň pořádnýho... je to kvůli rytmu, jistě, ale to není důvod. Ještě nad tím budu přemýšlet.
rezko... nic autorovi nemůže udělat větší radost, to mi věř...
Jarku... taky se mi líbí nadhled s jakým přistupuješ k textům, ano. Jinak... já se moc poslouchat nedám, co se týče hudby /aspoň dle mínění ostatních, hehe/. Nicméně mám teď v plánu něco dát dohromady, huh, mé plány jsou na dlouhé lokty...
Dajaku, hraješ mi do noty, přijela jsem z Popradu a na wikepedii že tam prý žil... broskvový soumrak. Není nic lepšího.
In... jsem ráda za Tvou zastávku u mě. To by hnízda stavěli příliš nízko. To ano..
lepo... ty cesty, no jo, některý města jsou šmrncovnější než jiný, už svou pověstí a názvem, Řím, ta děvka moje stará /jak mu k neoblibě svých kamarádek říkám/ bude vždycky znít líp než Rokytná nebo nedejbože Šlapanice :) dík.
Dajaku, hraješ mi do noty, přijela jsem z Popradu a na wikepedii že tam prý žil...
Márnosť, Luiso, tak ty si v Poprade a neozveš sa!? Idem sa uraziť, lebo tých 50 km by som z Dobšinej isto dal. Palo Hudák tam veru žil, i som tam s ním v miestnych osviežovniach strávil mnoho pekných chvíľ.
Neurážej se, byla jsem tam na rodinný dovolený a celou cestu jsem otravovala s tím, kde je Dobšiná až mi bylo zkrátka řečeno že strašně daleko a že tam nejedeme. Takže.
Mno, vedela rodina pred kým či pred čím Ťa majú chrániť, hehe. Ale aj tak je to zvláštny pocit a zle sa s tým zmierujem, že je niekto z Poetikonu tak blízko Dobšinej a... nič, necháva ma v blaženej nevedomosti. No ale nakoniec som sa neurazil teda:)
Jsem hlásila, že odjíždím do Tater, drahá nevědomosti. Nicméně povětšinou na to žádné reakce nebyly, narozdíl od ostružin. Dobře, že se neurážíš, dobře.
ráda bych k tomu řekla, že kdokoliv budete mít cestu do Ústí... (ano, vím, je to nepravděpodobné, co byste tu dělali, žáno)... tak jste vítáni. Mimochodem budu mít koncem tohodle měsíce cestu do brna, což doufám nezůstane bez odezvy :)
Staňte se registrovaným členem a můžete plně využívat webové stránky. Jako registrovaný člen, budete mít řadu výhod! NEZAPOMEŇTE, ŽE REGISTRACE NA WEBU VYUŽÍVÁ COOKIES
Přihlášení
