Každý spořádaný člověk by měl žít, pracovat a spořit tak, aby jednou, až se bude ohlížet za svým životem, mohl s čistým svědomím prohlásit: Kdybych nebyl mrtvý, byl bych bohatý. (Martin Žantovský)
v poslední době mi začaly chodit domů
malé bílé obálky
se spoustou razítek
jinak dočista prázdné
dočista nelidské
velice seriózní
v těch obálkách se většinou píše
na co nemám na co jsem neměla a na co nikdy pravděpodobně nebudu mít
je to k vzteku
je to hůř než k vzteku
to bych teda řekla
protože nemám na to abych vydržela pohled
na smrt která tě potkala toho večera kdy už jsi nemohl křičet
a tak brečím
vždycky když brečím je to vzteky
aspoň to tvrdím abych to nevypadalo
tak bezmocně
nemám na to abych vydržela mlčet víc než měsíc
mlčet anebo soucitně pokyvovat hlavou nad tím že bezdomovcům zase zdražili tradiční
že je to špatnej svět slečinko a nepomohla byste mi?
mlčet anebo přitakat nekonečnýmu vypravování těch
pro který dovolená znamená patent na život
a kdo ho zrovna nemá akorát přitaká a vůbec neví
o čem to tady na zemi je
a nemám na barvy jenom na olej a každej den kvůli tomu půl kila ztloustnu
ze stesku po mlhách nad saským švýcarskem
a po neratovským kostele s ustřelenou střechou o kterým
jsem vždycky chtěla napsat knihu
a po lidech který by něco takovýho vůbec četli
po těch úplně normálních neseriózních lidech
po janě která studovala s libuší šafránkovou
a pak jí to rodiče zakázali a poslali jí na ekonomku
a zatímco mohla být slavná si kupuje k obědu párky v rohlíku
je šťastná chodí s kamarádama na víno a vypadá o dvacet let mladší než oni
a po radkovi kterej vypije deset piv denně
měří dva metry má dlouhý kudrnatý vlasy sluneční brýle
je to nejlepší spisovatel v celým brně
a kdyby měl dceru jmenovala by se barbora
jako z boženy němcový
po lidech který uměj říct víc než dobrý den a nashledanou
po lidech kteří se smějí
lidem kteří se neumějí smát
až to někdy zazní jakoby se rozplakala harfa
v nějakém dávno prázdném dávno vyklizeném
a dávno otlučeném domě
ve kterém už nikdo nebydlí
od Luisa
dne 27.08.2013 23:43 ·
10 Komentářů ·
507x čteno ·
A nemám na barvy jenom na olej. Tohle je vyborný. Všechno ostatní pro mě z textu jakoby ustoupilo do pozadí. Krásný obrazy, vždyť víš...takový ty plky. Nevím, jestli se z pár řádků dá poznat jakej člověk je. Dáváš věci k sobě velice zábavným, poetickosociologickým způsobem a nejspíš nebudeš žádnej mizera. Baví mě jak košatíš svoje texty, ale to jsem ti už myslím psal.
Máš barvy i olej a navíc seš tím posedlá.
Hodně štestí, tohle musí dopadnout dobře.
hele Luis, je to dobrej text, moc dobrej...tak nadupanej životem, že jsem to až na jedno čtení nemohla strávit...ale myslím jako namluvenej by vynikl víc...přes to palec :-)
ukecanost a vrstvení myšlenek dílo buď zabije hned,
nebo ho zabíjí postupně s dalším čtením a podvědomým
hledáním jakéhosi poselství, který ne a ne...
a nebo to text v oku (uchu) čtenáře ustojí, a čtenář sám
začne přemýšlet ne právě o tom textu, jako spíš
v otázce "proč?" víc o sobě, a o tom, v čem se dotykovost
podobných bere...
místama to poezie není, ale po obsahu rád přečtu znovu
Luiso. hele, vracíš se ke svejm textům? nějak cyklicky? píšeš si to rukou, myslim, žejo? takže přicházej chvíle probírání se tim?
zvlášť u tohohle mám teď pocit, že v tom, co tu publikuješ prostě plýtváš... ale ono to má co společnýho s nějakym vnímáním (doprdele jak to říct) toho, že život neni jenom "teď hned"... což může snad přijít akorát když třeba člověk pozoruje, jak dlouho trvá naučit se .. stát, chodit, držet lžičku, říct "chci"...
takže slovo "plýtváš" nemyslim nijak útočně, jo?
jenom že prostě, aby tohle byl ten text, co šlápne hluboko, tak nesmí bejt takhle ukecanej. Ono je to dobrý, že to zkoušíš. Hrabě fakt psal skvělý dlouhý texty. A rozhodně to jde a Ty seš vnímavá...
A já Ti řikám, vracej se ke svejm materiálům, po měsících/letech - s vědomím svýho sdělení tehdy a zkoušej přijít na to, jak bys to chtěla napsat líp, s tim novym člověkem, ke kterýmu dospěješ (Bernadetou). Ono je jedno jak přesně. A dopadne to dobře.
Z tohohle můžeš udělat tři hutný texty. Možná i víc..
první pointu jsem chtěla po verši protože nemám na to abych vydržela pohled
ten verš za tím, mi přijde násilnej, jako kdybys cítila, že potřebuješ "fakt černou" - tedy výrazný místo obrazu - ale musela o tom hodně přemýšlet
pak u neseriózních lidí
je toho na mě s janou zase moc..
(a ještě se asi vrátím s technickejma tohoto typu.)
a to jakože ten text je dobrej v každým snad momentu, ale chybí (Ti - z mýho pohledu) pevná ruka, která ví, že řiká něco, co tak prostě je.. myslim, že autor musí bejt hodně vysoko nad svym textem - a to ne zdaleka ve smyslu, aby věděl o čem píše a proč zrovna takhle.... ale jako kdyby dával semena do země... vedle svýho čtenáře, kterej je tříletym dítětem. A pozoruje ho. A pozná všecko, co "ten člověk, co dává ty věci do těch důlků" má v tu chvíli v sobě a co to teda znamená. Že je to třeba.
Já u sebe víceméně asi poznám špatnej text... tvrdim teda, že ho poznám u všech a na hony daleko (:)), to že je odfláklej - to je, tak se špatnej text asi nejsnáz pozná, je z toho vidět, že ani autorovi nestálo za to ty kecy nějak opravovat. A proč to za to nestojí? Protože to nemá pointu a text bez pointy je zamlžený nic. A proč to nemá pointu? Protože autor nikdy nemá po ruce víc point než jednu a když tu kterou zrovna má nepoužije, zbude mu takovýhle plácání. Přesně takovýhle. A jestli si to plácání schovávám? jo, sem přece... A jinak. Svoji pointu mám dvěstěkilometrů daleko a až na ni budu zejtra od šesti do osmi vydělávat, budu na Vás myslet. A Oldo, nemůžeš být nejlepší spisovatel v Brně, z toho prostého důvodu, že v Brně nejseš, ne 24 hodin a 12 piv denně. A jinak. Von myslim nic nenapsal.
asi sem nějaká unavená. (a neřeklas' jestli se vracíš k vloženýmu, teda, ale to jasně že nemusíš)
ale jistý teda je... že co se týče školy, tak Ti držim všechny výčnělky, který by se s trochou dobrý vůle a přimhouřenim voka daly prohlásit za palce. A je fakt, že život má oproti textu vždycky trochu navrch. a kdo se nezasere, nezná život. a ani zasranost neni žádná zvláštní zásluha. a PROSIM VÁS MOLAVCOVÁ, TO PŘECE VÍTE ŽE VÁS MILUJU! Vole a neser mě, nebo Ti začnu posílat výhružný anonymŇí zprávy jako Oldovi a to budeš teprve koukat, co lze tvrdit. Ach jo. Luiiiiiisooooo. :p
Né, jakože ho moc neznám, ale představuju si, že je to nejlepší spisovatel v celým Brně. To já dělám, no.
Jéje, já bych potřebovala, aby na mě někdo občas houknul. Na posílání věcí lidem anonymně jsem rovněž odborník, to už my samaritáni sme, hm, dneska jsem hučela něco do chlapa co ho odhodili doprostřed ulice protože ukrad vánočku, chápeš to, vánočku. Achjo. Dík :)
Je to takové celé zakleté a podmíněné potřebou napsat.
Jsou autoři, kteří se nepářou ani se svými čtenáři, ani se svými figurami a přesto zasahují zblízka. Jaká je Tvoje perspektiva? Jako bys už přestala hledat další možnosti. Jako bys mluvila a spala zároveň.
Staňte se registrovaným členem a můžete plně využívat webové stránky. Jako registrovaný člen, budete mít řadu výhod! NEZAPOMEŇTE, ŽE REGISTRACE NA WEBU VYUŽÍVÁ COOKIES
Přihlášení
