je spousta prázdnejch včerejšků, jen si to tak nějak nechceme přiznat
a z tvých slov čiší nostalgie na sto honů..(mmch proč se říká na sto honů?, teda jak to asi vzniklo, ale to už je o jiným no)
úsměv
Klasická otázka personalistova: kde se vidíte za pět, resp. deset let? Nejlépe je odpovědět, že v truhle. Jinak jedna sémantická - měla jsi na mysli vzorec nebo vzorek? :D
Čoveče, jakoby ty kurzy (ačkoli nejsou přímo pro básníky) měly na Tebe vliv i co do textu. Lépe třídíš. Lépe se třídíš? Vidím jakousi změnu. Pozitivní.
chtěla jsem nejprve dlouoh nasat, že se mě tenhle text, krom posledních dvou, vůbec nedotk, ale není to tak úplně pravda... - já se spíš bráním tomu, aby se mě dotk.
působí na mě hodně ambivalentně - na jednu stranu skoro jak vlezlej smrad mokrýho psího kožichu - to ten začátek , ta čubka (to je vůbec pro mě těžko stravitelný slovo a když už, tak v textu, kterej je tak celej postavenej), ta frustrace, ne uspokojenost
a pak až podlejzavě blízkej moment - v tom závěru... ten přechod, prostředek má svojí (dobrou dle mého) dynamiku, ale stejně ten text radši odstrkuju bidlem...
možná jednou pozdějc, až mi bude za deset, sto let... možná... ;)
Staňte se registrovaným členem a můžete plně využívat webové stránky. Jako registrovaný člen, budete mít řadu výhod! NEZAPOMEŇTE, ŽE REGISTRACE NA WEBU VYUŽÍVÁ COOKIES
Přihlášení
