Kdyby se o nemocech tolik nemluvilo, lidi by byli zdravější. (Jean Anouilh)

Přihlášení

REGISTRACE

ZAPOMENUTÉ HESLO

Ale ne! Kde je JavaScript?
Váš prohlížeč nemá zaplý JavaScript nebo jej nepodporuje. Prosím zapněte enable JavaScript ve Vašem prohlížeči ke správnému zobrazení této stránky,
nebo přejděte k prohlížeči, který podporuje JavaScript; Firefox, Safari, Opera, Chrome nebo na verzi Internet Explorer novější než verze 6.

Hiearchie článků

Rozcestník » Poezie - zbylé formy » bojím se není li vhodná

bojím se není li vhodná

hra

s hlavněmi slov potažených koží
jistoty
boží jsou-li
souhlásky v hrbu
za roztrhané zbytky visí z plotu
couly vět

už stal se básníkem
se záchvaty kašle
na výkřiky obehrané dnem
do noci flašinetu
je tu je tu
v polohlase blízko k podzimu
vousy a hlen

jen jednu jedinou hračku!
aspoň schlíplé ptáče!

okolo jsou-li ústa
pak osudové kolo
po zobáčku

Komentáře

26.09.2013 20:16

Vorona

nepoznala jsem tě tady a první, co mě napadlo, bylo...dobrý hodně, dobrý...ale to už jsem u tebe v poslední době zvyklá :-) palec

27.09.2013 00:47

miroslawek

no, mně se nelíbí skoro nic, ale tohle docela jo... takže obtížně artikulovatelné výhrady si nechám od cesty a dám palec

27.09.2013 10:13

Jaroslav Vraj

to slovo takhle vytvarovaný dost špatně nesu,
však nechci se domnívat, že jen a jen k božímu
se takto zpotvořilo

dobrej kus, Inko
vracíš se k sobě, a to je dobrá zpráva

27.09.2013 10:59

Indigo

Věrka:
Zvyk je příliš svazující. Do kozelce ne, prosím.

miroslawek:
A tak to zase ne. Pěkně artikuluj. Prosím.

Jarek:
To je dobrá zpráva i pro mě. Asi teda.

27.09.2013 11:26

Wopi

Nevím, jestli se vrací k sobě, já ji nepoznal, ale příjemně překvapilo jiností a spoustou námětů k přemýšlení, o čem je řeč.

27.09.2013 12:34

miroslawek

Konkrétně tedy střední pasáž

už stal se básníkem
se záchvaty kašle
na výkřiky obehrané dnem
do noci flašinetu
je tu je tu
v polohlase blízko k podzimu
vousy a hlen

básník se záchvaty kašle (s přesahem na výkřiky...) - obraz samotný OK, proč ne... ale cítím z toho v jedné té rovině malinko machu, manýru... tak se to psává, básníci a Mirek Kovářík prostě musejí mít záchvaty, chrlení krve, třas a zvrácená bělma... tím přesahem a celým tím dalším rozvojem jsi to transponovala na jiný rozměr, ovšem asi ne dost, jakýsi osten pachuti mi tam zůstal ;D

na výkřiky obehrané dnem
do noci flašinetu

jsem poslední kdo by vyčítal - tve zdejším prostoru se, tuším, říká - genitivní metaforu samotnou... jako všechno když se správně užije OK. Většinou bývají špatně dvě věci - 1) významová dysfunkce, příp. zkratkovitost na špatný způsob a 2) vrstvení/řetězení, což vede k určitému "přetížení" textu. Zde je to spíš jen to druhé...

výkřiky obehrané dnem

rozumím tomu proč obehrané... i variační možnosti (obehraný muzikálně/obehraný hazardně, den/dno)

ale přes to všechno je to moc "zřejmé", takový lehce instantní puzzlík, mechanicky zapadá přesně, ale právě určitý prostor, volnost mezi slovy tam trochu chybí.

flašinet noci

pak tento dojem mechanické skladby ještě podtrhuje

Samozřejmě jsem se musel uchýlit ke zdůraznění toho, co je špatně, skutečnost tak zle nevypadá...

Trochu mi ještě vadí, ruší mne (na místě k de jsou) vousy a hlen, ale to bude můj individuální svor na špatných spojích.

A mimochodem docela mne zaujala myšlenka na výkřiky obehnané dnem, zase to jediné písmeno...

27.09.2013 12:50

Indigo

Wopi, o čem je řeč? Chci to vědět. Pro sebe vědět. Efekt, který u Tebe spouští.

27.09.2013 13:05

Indigo

Mire,

teď bych měla být velmi opatrná v tom, co řeknu. Ale jinak než takhle mi nyní nelze.
Psal jsi ten text se mnou. Tudíž, všechno to, co jsi řekl, sedí. Přesně.
I variantu obehnané dnem, jsem měla.
Instantní puzzlík, bez debat, byl vystavěn podobně jako ten v první strofě. Ano, poněkud kostrbatěji.
Zapomněl jsi jen na předposlední dvojverší. U slova aspoň leží klín.
Vousy a hlen. Nejsou jen Tvým individuálním svorem.Tady ne.O ten kámen jsem prostě zakopla a bylo mi ho přetěžko odvalit. Jinak platí to, co jsem řekla o tom jak text byl napsán.

V téhle podobě dostávám dary nejraději. Díky.

27.09.2013 13:17

miroslawek

A abych jenom netepal, zmíním i několik jednotlivostí, které se mi "zvlášť" líbí

první verš celý, souhlásky v hrbu

je tu je tu... to opakování, které v Jarkově sidžu fungovalo jen zčásti, málo, tak tady je to správné užití

a navážu - obecně se mi líbí, jak v tomto textu pracuješ s rýmem. Ve volném verši to není úplně obvyklá technika a občas to někdo dělá nahodile, což má spíš dezorientační efekt. Nebo tím završí celý jinak volný text, jenže to bývá jen takové srdíčko Václava Havla na závěr podpisu.

U tebe má rým přesnou funkci, dynamizuje a zároveň uzavírá. Dochází k cyklickému semknutí do šíře rozlitého proudu textu, akceleraci, dodává sílu k postrčení dál, kde se slova opět rozlévají... než jsou opět stlačena... atd. Docela pěkně ti to pulzuje.

27.09.2013 13:18

miroslawek

Indigo: nejsem nedovtipný, opatrná jsi nebyla už při psaní ;)

27.09.2013 14:24

Indigo

Bezva.

27.09.2013 15:55

Wopi

Ty seš dobrá, Inko. Tys mi připomněla jednoho psychologa, který mi ukazoval různé skvrny a ptal se, co v nich vidím. A já zatvrzele u všech opakoval "rozpláclá kaňka", akorát u jedné jsem řekl, že mi připomíná můru, která mě chce sežrat. Výsledný posudek: "absolutně bez představivosti, naprosto nevhodný k tvůrčí a umělecké činnosti." A já blbec skládám a nahrávám hudbu, píšu (ba i jednu knížku), maluju, fotím, jen nesochám. Ale zřejmě bych měl se vším přestat.
Těch věcí v básni jsem viděl dost, akorát poslední dvě strofy mi připomněly Jardovy ruce v kalhotách (útlocitní prominou).

27.09.2013 16:52

Indigo

Rorschachův test. Jo,také jsem ho absolvovala, asi když mi bylo dvanáct. Pak mě nechali napsat nějaký sloh o tom, jak si představuji svět v roce 2000. Pamatuji se jen závěr - žena s kočárkem stojí u zdi nějakého domu. Výbuch a pak jen jejich mastné siluety na té zdi.Výsledek jsem se nedozvěděla.

Osobně bych Ti doporučila s ničím nepřestávat. Jestli to uděláš, mohlo by se Ti stát, že rozpláclá kaňka bude z Tebe.:)

Dík za ty řádky.

28.09.2013 08:51

Wopi

To víš, mý představy jsou někdy velice originální a liší se od představ autorů. Nic si z toho nedělej, já jsem přece ten, co vidí rozpláclé skvrny.

Přidat komentář a avízovat

Hodnocení

Hodnotit mohou pouze přihlášení uživatelé.

Prosím přihlašte se nebo se registrujte pro možnost hodnocení.

Výborné	67%	[2 Hlasů]
Chvalitebné	33%	[1 Hlas]
Dobré	0%	[Žádné hlasy]
Dostačující	0%	[Žádné hlasy]
Nedostačující	0%	[Žádné hlasy]

Vítejte na POETIKONU

POETICKÉM LITERÁRNÍM KLUBU

Přihlášení

Nejste členy POETIKONu?

Staňte se registrovaným členem a můžete plně využívat webové stránky. Jako registrovaný člen, budete mít řadu výhod! NEZAPOMEŇTE, ŽE REGISTRACE NA WEBU VYUŽÍVÁ COOKIES