Přihlášení
Nick (bez diakritiky)

Heslo



REGISTRACE

ZAPOMENUTÉ HESLO
facebook_share
twitter_share
google_share
mailto
scrolltop
pavel
obrázky
Hiearchie článků
Rozcestník » Poezie - volný verš » poučená vlastným smädom
poučená vlastným smädom
piatkové nábrežie s divými kačkami
zahmlené jazzovým pianom
ma zbavovalo usadenín a obavy že
druhý breh nie je
ako vyzeral byť
že zachutí
viac ako prebúdzanie na rozmáčaných dlaniach
keď som sa bála
že mi z teba preskočí
a z ticha naťahaného medzi okruhliakmi
si ukričala zvuk
pieseň s akordmi introverta

ako blázon verný rozumu
opakovala

.......musím sa vynoriť
.......musím
.......a trošku odtiahnuť
.......od seba
.......určite existuje
.......cesta von


hovorím si

.......nemôžeš takto ostať!

lenže čo ak
tá druhá vo mne nechce
nikam odchádzať ani sa odťahovať
je krásne nedbalá a nič
nič nechce len tak
žiadne odznova
žiadne trúchlenie
pobláznená
slovami ktorým stále niečo chýba
búšia fantazírujú o láske i smrti
nezadržateľne sa množia
ako klopkanie opätkov na stanici
kam sa vlámala poézia
odkiaľ sa už nedá nikam
odísť
hovorím si znova a znova

......nepatria mi
......nepatrím si


.


Komentáře
10.04.2012 15:58 rezka
avatar ...a nakonec je všechno jinak...
10.04.2012 16:03 Indigo
avatar Velmi se mi zamlouvá první strofa. Ta je za poklonu i pro poezii.
odtiahnuť
.......od seba

jako bych měla pocit, že s tím se ve Tvých textech potkávám už nějakou dobu.
10.04.2012 16:32 Vorona
avatar zahmlené jazzovým pianom
ma zbavovalo usadenín a obavy že
druhý breh nie je
keď som sa bála
že mi z teba preskočí

jj první strofa je bomba... možná je ale třeba to i trochu rozuzlit a to je pro mne pokračování tvého příběhu... tvých všech básní o hledání
10.04.2012 20:02 jardaJJ
avatar není to ani moc hodin
někdo se mi ptal,
"sakra proč marta, co se ti na její poezii líbí, co tolik že seš na ní víc než shovívavej, dyk nepíše nic tolik výjimečnýho"no
asi né, není to nic co bych nazval mimořádným
vlastně ani nevím jestli je to poezie v tom pravým slova smyslu
jen
je to něco čemu věřim, tobě věřim, a je fuk jak mi houpáš
nebo jestli nehoupáš a kopíruješ svůj život
čtu tě a je mi fuk kdo si, jen vim, že právě taková můžeš bejt
13.04.2012 08:12 Marta
avatar veď práve, rezka, všetko je inak
len neviem, či nakoniec
13.04.2012 08:15 Marta
avatar hej, In, zrejme máš pravdu..možno to bude tým, že o to odtiahnutie /či poposednutie, ako si to kedysi nazvala/ usilujem a nie a nie..len sa mi to v textoch motká a motká
ďakujem za pripomienku..možno práve tú časť prepracujem..škrtaním
13.04.2012 08:17 Marta
avatar aa, vedela som, Voron, že jazzové piano ti zahrá do nôty
hľadanie seba vyžaduje veľa rozuzľovania..vieme
13.04.2012 08:18 Marta
avatar maaty, je to z tých šansónov, ktoré sa ku koncu šepkajú
fajn, že si nazrela
13.04.2012 08:29 Marta
avatar JJ, ešte stále neviem, ako zareagovať na tvoj komentár
čítala som ho hneď večer, keď bol napísaný a
len zaťatými zubami sa mi podarilo udržať dojatie na uzde..nesmej, vzalo ma to, no

cením si tvoje slová
viac ako rozbor, či môj text je, alebo nie je poézia v tom pravom zmysle
a viem, že ak začneš mať pocit, že sú moje texty "prázdne", bez zhovievavosti ma osprchuješ chladným vyjadrením..dúfam
ďakujem, Jardo
16.04.2012 10:28 Marta
avatar vystihol si to, Oldrich..ak by v nás nebolo isté pnutie, rovnako u mňa ako u teba, nedostavil by sa ani ten pocit "je mi tu s tebou dobře" :)
/a teraz idem vymýšľať, ako ťa nasrať :D/
Přidat komentář a avízovat
Hodnocení
Hodnotit mohou pouze přihlášení uživatelé.

Prosím přihlašte se nebo se registrujte pro možnost hodnocení.

Zatím nikdo nehodnotil.
©

Vítejte na POETIKONU

POETICKÉM LITERÁRNÍM KLUBU

Přihlášení

ztratili jste heslo?

Nejste členy POETIKONu?

Staňte se registrovaným členem a můžete plně využívat webové stránky. Jako registrovaný člen, budete mít řadu výhod! NEZAPOMEŇTE, ŽE REGISTRACE NA WEBU VYUŽÍVÁ COOKIES

facebook_share
twitter_share
google_share
mailto
scrolltop