Všechny následující lásky jsou jen pokračováním první. (Archias)

Přihlášení

REGISTRACE

ZAPOMENUTÉ HESLO

Ale ne! Kde je JavaScript?
Váš prohlížeč nemá zaplý JavaScript nebo jej nepodporuje. Prosím zapněte enable JavaScript ve Vašem prohlížeči ke správnému zobrazení této stránky,
nebo přejděte k prohlížeči, který podporuje JavaScript; Firefox, Safari, Opera, Chrome nebo na verzi Internet Explorer novější než verze 6.

Hiearchie článků

Rozcestník » Poezie - zbylé formy » Pátá věta

Pátá věta

Tak zbytečné. A všechno. A každá krása je hrozná. Tak hrozná.

Po stole mezi špinavým nádobím rozházené knihy. Olej z pánve prská dojemnou píseň. Plačící dítě přidržuje palec a za oknem v korunách stromů tančí konkubíny. Jak panenky z hrací skříňky.

Pátá věta:
A každý anděl je hrozný./Rilke
Jsou i dětinskými vousatými Homéry a zpívající na ulici./Kerouack
Poslouchej hromadit se slova./Beckett
Jak táhle ozvěny, jež zdaleka se mísí./Baudelaire

Dnes pátá věta odpuštěna. A teču
jména.

Vznáším žádost o klid! O klid za oknem i před ním. I v něm. Bez zbytečného průhledného pnutí…

ložnicový závěs
o dvou půlkách/zas prdelí ke mně
modří sloni
se zlatými sedly do kruhu

zhasnu
dvě půlky se spojí
bezhlavým klaunem na chůdách
nohy od krku dolů do špičatého ó

obkročmo sedává na pouličním světle

Tak zbytečné. A všechno.

Komentáře

05.10.2013 14:37

Stinohra

Ani nevíš, in, jak ty si mi dneska do noty. Už asi měsíc čtu a všechno mi to šumí kolem hlavy a tohle konečně nárazem čelním... jen jak jdu textem, v čase se vracím někam do dob, kdy jsem se ještě nebála myslet si, že v myšlenkách můžu cokoliv, že obkročmo se dá sedět na půlnočním světle...
a tady můj čtenář jinak... panenky z hryzajících skříní a v závěru pak: tak zbytečné je všechno. A tohle mě baví, nečíst správně a přitom správně. cha.
A beru to celý, včetně špičatýho ó...
P

05.10.2013 19:53

Jaroslav Vraj

čtu Anině vedle mě, a ona pak na to:
"já mám pocit, a není to poprvý, že se všichni
záměrně utápíte v depresích, proč, proboha!!?"

takže to tak asi působí, pomyslím si,
"ale to nemusí bejt zrovna o ničem takovym,
třeba ti to jen blbě, ponuře čtu",
já na to...

"ne, z toho textu to prostě plyne", řekne, a pak,
že by chtěla číst texty, po kterejch se nechce vrhnout ze skály,
spíš do rozkvetlý louky...

musel jsem jí slíbit, že si Tvou reakci nenechám pro sebe

05.10.2013 21:40

Indigo

Stína.

Jak ráda Tě tu zas se slovem potkávám. Schází mi to. Schází mi i Tvoje texty.Tak málo vkládáš.

Jarek a Anička.

A víš, že to neslyším prvně?
Dyk jo, ze skály rovnou do rozkvetlý louky pod ní.
Za slepičí prdelku máš u mně malé významné plus.:)

05.10.2013 21:55

Jaroslav Vraj

Za slepičí prdelku máš u mně malé významné plus.:)

hm, v odpovědi i tímhle zklamání

05.10.2013 22:17

Stinohra

Ano, málo, In... ale ono to příde, jen teď prostě nechci nic lámat, protože jestli se mi něco osvědčilo, tak to, že snaha u mě mívá spíš opačnej efekt...
ale jsem tu jsem
i když poslední dobou potichu spíš

No, sem se každopádně ještě vrátím...

05.10.2013 22:55

Indigo

Jéje, Jarku, snad se na mne nezlobíš. Víš, jak je to se mnou a smyslem pro humor.:(

05.10.2013 22:57

Indigo

Ježiš a teď to vidím. Já četla nechám si pro sebe, místo nenechám. Achjo.

05.10.2013 22:59

Indigo

Dobře, alespoň potichu, když budeš...stačí když tady prostě budeš.

06.10.2013 09:51

Jaroslav Vraj

v pohodě, Inko, dyť já si ani nevzpomenu,
kdy sem se naposled na někoho zlobil :)

06.10.2013 19:41

Vorona

vracím se podruhé, jako, že něco k tomu napíšu...a ani vlastně nevím co...
asi to na mne až tak nezapůsobilo nebo mne nějak neoslovilo...
jediná co vím určitě, že to "teču jména" mně dost v tom textu irituje...

jo a k Jarkovi a Anině...básníci jsou většinou psycho, takže těžko se od nich dá čekat něco, co navodí blažený pocit, protože pak by o nich jiní napsali, že je to klišé a patos :-)

06.10.2013 20:00

Jaroslav Vraj

takže těžko se od nich dá čekat něco, co navodí blažený pocit

ač to zní třebaže i podivně, já u některých svých (a u vašich mnohých)
právě tenhle pocit zažívám, a možná i podvědomě a právě
kvůli němu se k poezii pokorně skláním -

a že sme všici divný? no a co? kdo jinej, než nenormální
pohne světem:)

06.10.2013 20:56

Vorona

Jarku ano, záměrně jsem nenapsala "všichni jsou psycho"
protože právě u tvé poezie nemám pocit, že píšeš z deprese, či jinak v tomto směru ovlivněn...
a asi jsem to nenapsala až tak přesně...můžou některé navodit i příjemné pocity :-)
jen ta představa, toho skoku do rozkvetlé louky, to se mi asi nestalo :-)

06.10.2013 22:11

Indigo

Neznám žádné verše, které by mne kdy po obsahu byly naplnily radostí a štěstím toho typu o kterém se zmínila Anička. Ano, narazila jsem mnohdy na takové, z kterých mne jímala krása, ale byla to docela jiná euforie.A že se dovedu rozplakat štěstím, smáčet si oči v pathosu.

Kdybych pak chtěla psát veselé verše, psala bych dětské říkanky (bez ironie).

Kromě toho, je tenká hranice mezi pláčem a smíchem a v každém štěstí se nachází počátek hrůzy, v každém neštěstí počíná krása.

Který z vás v sobě nenosí ten zvláštní druh štěstí?
Který z vás v sobě nenosí ten zvláštní druh smutku už napořád?

06.10.2013 22:50

miroslawek

k básni nemám nic, k diskuzi citát (co jiného?)

Existuje jen jedno téma, totiž stesk;
stesk po úplnosti, po splynutí, strašný stesk nad neúplností, rozpůleností, rozpolceností.
Existuje jen jedno téma, nářek nad tou poltící ránou.
Je to téma nevývratné, absolutně nenapadnutelné.
(Ivan Diviš)

A abych nezůstal jen u něj:

Ano, znamenitě zábavných textů by se na našlo dost. Ovšem dobré veselé, radostné verše, které jsem četl, bych zřejmě spočetl na prstech jedné ruky. A každá taková báseň, co chytila za srdce, obsahovala i něco smutného k překonání.

07.10.2013 10:36

Wopi

K tomuhlu textu nemám, co vytknout. To je Indigo v mistrovské formě.

07.10.2013 16:25

Indigo

miroslawek:

Ano, řekls to tak nějak v mé obdobě. Tedy alespoň tak to chápu. A poněvadž neznám nic jiného...

Wopi, sice milé uchu, ale dokážu být lepší.Nemění nic na tom, že pokud takto někdo zaslechl, jak potřeboval, mělo možná smyslu.

08.10.2013 12:31

Marta

jeden z textov, ktorý musím
čítať a čítať
a raz neviem, čo k nemu napísať
snáď len
páčia sa mi tie krátke vety s interpunkciou
čo mi spôsobuje istú dynamičnosť textu
a
akýsi druh protikladu, či ako to nazvať
príchuť pátosu /Vznáším žádost.. / a hneď nato čosi sťaby voyeurizmus /o dvou půlkách/zas../

hm..radšej to idem opäť čítať
palec

14.10.2013 14:22

piatecezdeviate

vsádzaš na silné vety, okrem iného si odnášam: Vznáším žádost o klid! O klid za oknem i před ním. I v něm. Bez zbytečného průhledného pnutí.

som rád, že tu môžem byť s vami
inak by som sa k mnohým vám nedostal

ďakujem (aj za báseň)

Přidat komentář a avízovat

Hodnocení

Hodnotit mohou pouze přihlášení uživatelé.

Prosím přihlašte se nebo se registrujte pro možnost hodnocení.

Zatím nikdo nehodnotil.

Vítejte na POETIKONU

POETICKÉM LITERÁRNÍM KLUBU

Přihlášení

Nejste členy POETIKONu?

Staňte se registrovaným členem a můžete plně využívat webové stránky. Jako registrovaný člen, budete mít řadu výhod! NEZAPOMEŇTE, ŽE REGISTRACE NA WEBU VYUŽÍVÁ COOKIES