„Ty už si doma, miláčku?”
„No, představ si, Julčo, dneska mě šéf pustil dřív.”
„Prosimtě. Nejni nemocnej?”
„ Počkej, to neni všecko. Představ si, du takhle po ulici a tam zčistajasna parádní šrajtofle. Černá, z kůže. Pěkně nabouchaná. Samý pětitisícovky a bez dokladů. Sem to počítal, představ si, tak devadesát táců!”
„No, nekecej! Fakticky jo? Tak ukaaaž…”
„Si jak malá, Julčo. Řikám, představ si, ne? A ty mně někdy příště řikej, že já nemám fantazii!”