Schovanej v kulisách předměstí říhnul k životu -
opatrně, aby to nikdo neslyšel...
Poprvý, a zrovna tady, poprvý se zastyděl
polknout byť jen nasucho, když bál se i napít nahlas.
V uších mu dozníval zvuk holícího strojku z okna odnaproti,
zvuk, u kterýho si ten magor zpíval Jimiho Hendrixe, co si nikdy
neholil podpaždí, a po otlačenejch kolenou sbíral davům hlavy.
"Tahle struna nikdy nepraská", říkal tenkrát Ringo v Ruským tejdnu,
a on se na to dneska musel spolehnout...
od Jaroslav Vraj
dne 05.11.2013 22:28 ·
20 Komentářů ·
720x čteno ·
Pokud tady ještě žijí chlapi, poslouchejte. Nemluvím v tomto osudovém okamžiku, abych vám nabídnul slaďoučké sliby, ale hořké činy. Možná přijde den, kdy se začneme depilovat, brečet u romantických komedií, chodit na aerobic, cucat slaďoučké koktejlíky, možná se jednou svět chlapů zhroutí. Ale dnes, dnes to nebude! Pokud jste ještě nevyměkli, pokud nejste z cukru, vyzývám vás složit hořký slib!
Inku, jo? Sebe bych teda tady nehledala.To je přece Jarek jak vyšitej. Neslyšíš, jak to říká?
Jinak Jarku, jestli si zvolil hovorovou, pak teda spíš říhnul.:)
A vůbec tohle slovo. Už jako dítě jsem na ním dlouho dumala. Říhni mi do ucha, v čem to bylo. Dobří holubi? Pořád to slovo nechápu.Nezní jako to, co má představovat.
2 Příčestí činné
Tvar příčestí činného končí u sloves tohoto typu na souhláskovou skupinu (srov. tiskl, vládl, bohatl). Vedle této podoby se u mnohých sloves zejména v jednotném čísle muž. rodu objevuje i ve spisovném jazyce podoba s -nu- (srov. vyhoupl/vyhoupnul); ta se totiž snadněji vyslovuje. Tvary rodu ženského a středního čísla jednotného a tvary množného čísla (ve kterých po -l následuje samohláska) bývají zpravidla ve spisovném jazyce bez přípony -nu- (srov. vyhoupla, vyhouplo, vyhoupli/y/a).
Často jsou varianty s -nu- chápány jako příznakové a stylově nižší (hovorové), srov. podle SSČ couvl / hovor. couvnul, křikl / hovor. křiknul, mrzl / hovor. mrznul, polkl / hovor. polknul, škrtl / hovor. škrtnul.
U sloves citoslovečného původu jsou tvary s příponou -nu- rovnocenné s tvary původními (tedy bez stylového rozlišení), srov. bouchl/bouchnul, cinkl/cinknul, dupl/dupnul, klapl/klapnul, klepl/klepnul, plácl/plácnul, práskl/prásknul, rafl/rafnul.
Jen podoba s -nu- se vyskytuje z výslovnostních důvodů v jednotném čísle muž. rodu u sloves s neslabičným základem sch-nout, tk-nout se, srov. schnul, tknul se (ale schla, schlo, schli atd.). U předponových sloves jsou dublety obvyklé, srov. uschl/uschnul, vyschl/vyschnul, vytkl/vytknul.
Tvary s -nu- se preferují (z výslovnostních důvodů) též u sloves, která mají ve slovním základu slabikotvorné r, l, srov. blbnul/blbl, smlsnul/smlsl, zhltl/zhltnul, zvrtnul/zvrtl, též vrhnul/vrhl ve významu ‚zvracel‘, jinak jen vrhl.
Chvíli se mi to tváří jako verše, hned zase jako próza.Chvíli prozrazuje a chvíli zase ponechává mezery abych doplňoval. Měl bych mezi tím odlišovat? Asi jsem jen tak navykl a safraporte já se v těch textech nějak nevyznám poslední dobou.
a po otlačenejch kolenou sbíral davům hlavy.
tohle je pro mě ale milionový, vystupuje to výrazně nad, tak o dvě třídy
Áha. Takže, protože se jedná o sloveso citoslovečného původu je obojí možné a spisovné. Tedy se ptám, zda-li existuje jeho hovorová varianta.Víte někdo?
Jinak bych si nejspíš i tak trvala na svém vjemu (teď už jen polemizuji) a výklad mi jaksi i potvrzuje, že je výraz říhnul vyslovitelnější, člověku lépe po jazyku, ačkoli spisovně. Lépe tak odpovídá způsobu, který jsi Jarku pro svůj text zvolil.:)
říhl, říhnul
tíhl, tíhnul
struna nikdy nepráská
nevím co Ringo...
myslím, že jsem viděl toho chlapce
Jimi se tuším jmenuje...
jel v kradeným auťáku z Milovic směrem na Nashvill.
jistej si nejsem, to víte
Jimi Vs Ringo
mezi provazama v rámci Ruského týdne
tak zkoušel sem takhle na zadání poprvý,
a žádná sranda vyčesat myšlenku a pak s ní jebnout
o blížící se (dělej, srabe, už jen pár písmen!) závěrečnou pointu,
Staňte se registrovaným členem a můžete plně využívat webové stránky. Jako registrovaný člen, budete mít řadu výhod! NEZAPOMEŇTE, ŽE REGISTRACE NA WEBU VYUŽÍVÁ COOKIES