nějak se mi tam namotal "pocit viny"
vím, že by to asi bylo klišé, ale i tak mi to tam sedlo :-)
tuhle jsem strávila, snad proto, že byla jen v mini podání...
pěkný
palec
Vrtalo mi v hlavě proč tolik bazíruješ na vizuální stránce textu.
Protože je to spíš volný verš, pro který má prý mimořádnou důležitost grafická úprava textu z důvodu jakési absence zvukových a jiných signálů. Jenže ty tady nechybějí, sám uvádíš jako verš vázaný. Tedy rozumím tomu tak, že vrstvíš účinek, snad na podporu moderní poezie a v základních stavebních kamenech vázaného.Je to pro mne prostě další zkušenost, i když já sama onu výstavbu tzv. pro oči při četbě pomíjím. Ale mohl by někdo namítnout, že vnímám podprahově.To je otázka dalšího mého osobního zkoumání.:)
mně to přijde spíš jako obsedantně kompulsivní porucha jak vyšitá - zvlášť podle toho, jak vyvádí, když je jedna mezera maličko jinak - to je jasná diagnóza, Inko
Myslíš takovou malou pomůcku, kde dělat nádechy, pomlky a tak?
No, já myslím, že má ještě jinou cílenou funkci. Vidím ty odnožky, nebo jak se tomu říká. Většinou to souvisí s nákresem struktury podniku třeba, kdo je ředitel a až na tu spodní. Jedině tak můžeš přečíst to - kdo stráví čas v úprku bez peristaltiky a bez pomlky.
Takový pavouk - ve vztazích by to bylo asi kdo s kým.:)
Já se neumím přenést přes límec ticha. Jakože jsem dřív pár obrazů taky tak měl, ale
zaprvý mě dráždí ta závorka, snažím se odepřít si názor že je to objev blízkosti těch slov. To je samozřejmě pitomost ale stejně mi to skáče před oči.
A pak tím rýmem jsem zcela zahlcený, opakováním se na něj mám soustředit ale nevím proč bych měl. Zase bych něco podsouval, to je tím jak mě ten text špičkově mate. Nejen že ho nedokážu uchopit, ale ještě se v něm ztrácím. Připadá mi jako bys na sebe kladl jednu těžko prostupnou vrstvu za druhou a já se nedostal ani do poloviny. Chm.
Indigo: grafické členění je podstatné ze dvou příčin
1) rytmus
2) význam
a zároveň je to příčina jediná, neboť se prolínají, fungují dohromady. V mých textech dochází k dekompozici tradiční veršové struktury. Ad 2) vezmeme-li si jako východisko přesah - jsou mnou vytvářené autonomní fragmenty obnažené z obou stran a díky grafické struktuře nemusí korelovat pouze s koncem bezprostředně předešlého fragmentu. Také nejsem omezen na konce a počátky veršů/řádků, ale mohu jít o řád níž, až na úroveň jednotlivých slov. Podobně mohu ad 1) variovat strukturu rytmickou. Např. se určitý segment může jevit jako trochej a přitom celý verš, jehož je onen fragment součástí je jamb. Pak tam je jiný rýmem spojený fragment (ano, rýmy jsou důležitý pojící prvek), který je jamb, a vedle další rýmem spojený trochejský verš. A funguje to paralelně - rozkolísáno i sevřeno. A abych to ještě zkomplikoval, pojďme si ještě říci, že verš není útvar grafický, nýbrž rytmický, takže kde začínají a končí ony celé verše také není tak docela jasné. Zkrátka vyšší dívčí sémantizace rytmu ;D
Rytmické věci působí, alespoň do jisté míry, nezávisle na tvém uvědomění - a tím upozorňují na ony sémanticky konektivní body, místa v textu. Co si s nimi kdo počne, to už je podle libosti každého jednotlivého soudruha.
Grafické členění zase upozorňuje na tu rytmiku, resp. ji svým způsobem spoluvytváří - aby ona výše zmíněná "jistá míra" byla více než malá. Na druhou stranu takové Zápisky z nekropole se bez toho obejdou docela dobře.
Zdejší publikační systém mi příliš neusnadňuje publikaci komplexnějších textů, ne kterých by bylo možno demonstrovat, právě kvůli oněm tak bláhově vysmívaným mezerám, které v případě delšího úseku nepředvídatelně "zkracují/prodlužují" délku odsazení, což není možné vidět ani v náhledu. To narušuje onu konektivitu jednotlivých fragmentů, přehlednost a i určitou výtvarnou ladnost fraktálovitého uspořádání textu.
Indigo pokrač.: Tento text není tak komplexně propracován a posunutí slova v úprku (mělo začínat pod písmenem d ve slově kdo o řádek výše) na konec, není nijak zvlášť rušivé. V případě textů jiných mohou být dopady ve své kumulaci vcelku fatální.
Jarek: ano rytmika souvisí s recitací, ovšem s tichou při čtení... přednes mých veršů je pro publikum bez vizuální konfrontace sémanticky ztrátový, mnohdy zásadně. Postupný posun k tichému čtení pro sebe je charakteristická tendence už od konce 19. věku.
Egon: není opakování jako opakování - sémantika a rytmus jsou spojité nádoby, u mne takřka vždy. Jak říkal Shrek: lidé jsou jako cibule... nu, mé texty rovněž.
He. Nevím, zda-li jsi víc teoretik nebo autor. Ale jsem moc ráda, že neopomíjíš a zapíšeš v komentu, abychom doznali bližšího.
Co se týče možností vkládání co do grafického členění, zatím je jak je. Určitě stojí za úvahu přemýšlet o tom, co by jsme pro to mohli udělat v budoucnu. Ovšem, jak víš, je teritoriem Jardy a nyní na to není ani vhodná doba.
Ale můžeme se domluvit na prozatimním řešení, že Tvůj text po vložení mohu doupravit, když mi pošleš třeba na mail jak text má vypadat. Pokud Tě tedy možnost náhledu mýlí. Je to pravda řešení obklikou, ale je možné. Založím proto, a nejen pro Tebe, i pro ostatní kdyby potřebovali úprav, které jinak nelze a vědí o tom předem, založím kategorii při vkládání - KE KOREKCI.
Indigo: aby nevznikl dojem, že své texty rýsuji kružítkem a šuplerou podle nějakých předem daných kabalistických vzorců, kam jen mechanicky dosazuji jakési poetické proměnné - samozřejmě, že onen, ostatně dosti zjednodušený, "teoretický popis" je pouhým ex post vysvětlením toho, co mám relativně dlouhou autorskou praxí důkladně prohmatáno. Píšu stejně intuitivně jako kdysi - jen mi teď ty verše místo prostého běhu vpřed pod rukama tančí. Můžu snad já za to? ;DDD
Co se týče onoho vkládání - já si skutečně vážím té snahy - a i Jarda ji měl. Ovšem navrhované prozatímní řešení mi nepřijde nejšťastnější. Už jsme to koneckonců jednou podobně zkoušeli, výsledek, myslím, nikoho neuspokojil. Nechci žádné extra zacházení, nechci nikoho dokola obtěžovat malichernostmi a zároveň chci mít svůj text pod kontrolou. Já se s tím nějak vyrovnám... a brblání ke mně patří ;)
Neměla jsem na mysli extra zacházení. Spíše pozornost ke konkrétním autorům a jejich nárokům na publikování. To co čtenáři mnohdy připadne jako malichernost, v autorově očích může znamenat přesný opak.Tys mne jen přivedl na nápad.
Kategorie Ke korekci již existuje. Využij, nebo ne, je pouze o volbě.Stejně tak pro ostatní.
Zajímavě poskládané - přeskákala jsem si i komentáře (abych si od básničky odpočinula - jako když mezi parfémy čucháš ke kávě:) a po letech jsem zjistila, že se tvé básně dají nejen číst, ale dál i stavět - slovo na slovo, do různých směrů. Wow, baví:))))
Staňte se registrovaným členem a můžete plně využívat webové stránky. Jako registrovaný člen, budete mít řadu výhod! NEZAPOMEŇTE, ŽE REGISTRACE NA WEBU VYUŽÍVÁ COOKIES
Přihlášení
