Čas je myšlenkou nebo mírou, ne skutečnou věcí. (Antifón z Rhamnúntu)

Přihlášení

REGISTRACE

ZAPOMENUTÉ HESLO

Ale ne! Kde je JavaScript?
Váš prohlížeč nemá zaplý JavaScript nebo jej nepodporuje. Prosím zapněte enable JavaScript ve Vašem prohlížeči ke správnému zobrazení této stránky,
nebo přejděte k prohlížeči, který podporuje JavaScript; Firefox, Safari, Opera, Chrome nebo na verzi Internet Explorer novější než verze 6.

Hiearchie článků

Rozcestník » Poezie - zbylé formy » žaluji svazek těchto not

žaluji svazek těchto not

víš málo má píšťalo!

o nové té notě
o hrot ohnou tě ........beztak o samotě
bez taktu…

zatímco mně ......víš
vylétá mi
však jediným mým pohybem je z hlavy
pták útrobami vně - můj plavý
zas vrzy vrzy hluzných k zemi

padá brzy

padne

a mrzí si ......dum dum
to ještě o dost níž
až tekou mi slzy

Komentáře

30.11.2013 22:07

Egon Sirka

Ten začátek mi nabízí hodně cest, snesl bych jich míň, některý doslova jiný náznakem črtlé. Nemám moc rady s tečkama a vůbec mi tam nepasuje ten poslední verš. Bez mučení přiznám, že nerad čtu díla třikrát pětkrát. Jako stojí za to, na každý pád, poznal jsem tě tam, poznal, svůj styl nezapřeš. Nemám rád slovo styl, ale bylo to tak v Hlavě XII: Je k dispozici něco lepšího? A pomalu mi docvakává jak to vlastně je s úskalím v mnohoznačnosti.

01.12.2013 14:14

Jaroslav Vraj

zvláštně použitý jazyk, řazení slov:
(o nové té notě, až tekou, mrzí si, hluzný)

přiznám se, že nevím co je právě "hluzný",
a štve mě to, že se nedokážu přes podobný
plynule dostat a začnu nad nima dumat hned,
a zbytek básně pak čeká

však jediným mým pohybem je z hlavy
pták útrobami vně - můj plavý

tohle je ovšem po obsahu, rytmu i eufonii
lahůdka pro ucho, jo!

01.12.2013 15:33

Indigo

Ten začátek mi nabízí hodně cest, snesl bych jich míň, některý doslova jiný náznakem črtlé.

Ano a nejen v začátku a za další, ještě kromě té jediné osy, kterou jsem sledovala.

Nemám moc rady s tečkama a vůbec mi tam nepasuje ten poslední verš.

Trojtečky za vyslovéným používám minimálně. V textu tak jednou, dvakrát za život? A vím proč.
Poslední verš pasuje. Proč by neměl. Že je protirým příliš daleko?

Je k dispozici něco lepšího?

Není.

A pomalu mi docvakává jak to vlastně je s úskalím v mnohoznačnosti.

Nedjřív se ptám-jak a potom proč?

01.12.2013 15:38

Indigo

zvláštně použitý jazyk, řazení slov:
(o nové té notě, až tekou, mrzí si, hluzný)

Jak to myslíš zvláštně? Jsou to normální slova.

přiznám se, že nevím co je právě "hluzný",

Za to já přece nemohu. Je to české slovo. A pokud jde o to, volím slova nejen po obsahu, ale i po barvě.Nevidíš vůbec nic?

a štve mě to, že se nedokážu přes podobný
plynule dostat a začnu nad nima dumat hned,
a zbytek básně pak čeká

Mohu takovou napsat.A udělám to. Ale nejspíš mě docela neuspokojí.

01.12.2013 20:35

Jaroslav Vraj

i řazení tam zaznělo

nevzpouzej se hned, aniž bys mi to slovo, "hluzný",
v konkrétnu nedovysvětlila

i reakce na poslední citaci mě (asi?) překvapila -

nestojí přece většina Tvých věcí na slovech,
který si zrovna dvakrát po sběrně těch uchopitelnejch
nejdou -
ale že si klestíš cestu právě tudy, tomu rozumím,
přestože znáš, jak jít i vstřícnějším krokem -
asi spíš právě proto, že znáš

01.12.2013 21:53

Indigo

Hluzných významově krmných, jedlých. Hluza-jídlo,ukruch.

Nevzpouzím se, pokud mi nenasazuješ ohlávku.

Na slovech stojí dost.Ba i na písmenech. Zet například, je úskočné, chladné, zlé a zalézá i pod teplý kabát.

Většina mých věcí přece není tento text.

Vstřícnější krok mě tak trochu přestává bavit. Vyvolává nevděčnosti.

No i úsměv, bys neobsáhnul znovu jinak.

02.12.2013 17:52

leporelos

Beztak o samotě
Bez taktu
tohle je samo o sobě moc dobré, zdá se mi.
Možná nahodile, ne ne, to těžko, nevím. ale určitě víc, než dvojtakt to je.
A já, pokud bych měl tu báseň komentovat, potřeboval bych na to tvoji hlavu.
těžká si ingrid indigová, těžká jak felace s trudomyslnou vážkou.

02.12.2013 23:05

Indigo

těžká jak felace s trudomyslnou vážkou

vyprávěj mi chvíli

04.12.2013 19:34

Vorona

chodím okolo ní, něco v ní je poezie, ale já jí nemůžu přijít na chuť...
zřejmě pro ty citoslovce, ty mě tam dost iritujou

04.12.2013 20:24

Stinohra

o nové té notě
o hrot ohnou tě

výborně a výborně i když bez taktu! Až se uvidíme,tak ti jí přečtu, jak jí čtu. Nikdy by mě nenapadlo, že dokážeš být tak poťouchlá :) a palec.

07.12.2013 00:54

cvrcka

píšťala mě fakt dostává, pokaždý tady, vodtý doby - i se mi dost moc zamlouvá ten název.

jako celek velmi inspirativní... že mám chuť si to pozohýbat do svý hlavy a zachovat na věčné časy...

já vím že se to nedělá...a že když stáhneš anděla, nevznikne kuře k sežrání ..a přece - kdo mi zabrání .)

no, je mně tady pěkně. u toho textu .. jakože co v Tobě k němu vedlo, nepoznám, to nepřečtu, tak nerozumím, ale...

postavilas zvučně. rezonančně, kříslo do mě a zůstává. bujaře. trochu při mnohém přečtení jako kdyby tónem proti obsahu, tón nezebe a pod kabát teda neleze a ani slzy jsem nejdřív vůbec nebyla schopná číst v jejich významu. i když slzy, žejo..prokaždý trochu jinak..
zní mi jak orchestr v únoru na masopust na krustě zmrzlý země

pozoruhodný.. (už mizim)
(musim se podívat, jak stará je ta s tou smrtí a ginem, co jsem komentovala prve, přijdou mi příbuzný a u mě fungujou, číms.)

07.12.2013 18:04

Marta

nádherne mátoživý text

som si šepla po dočítaní
a nestačí raz
tie hry so slovami sľubujú
že možno nájsť ďalšie naklonenia

a ešte
prvý verš je tak intímny
ako len muzikant dokáže vyriecť..si muzikant, In?

12.12.2013 11:53

Egon Sirka

Dobře dobře dobře. Nezbývá mi než nekecat a pustit se do toho.

Poslední verš mi nepasuje proto, že
- z hlediska obsahu prostě nevidím návaznost, proč by tam vůbec měl být. Co se stalo, že je třeba pláče ? A kdyby tam poslední nebyl, zase ztratí ten předposlední to jo. Tam by to pro mě klidně mohlo skončit.
- Pro mě jsou tři slova jednoho koncového souznění za sebou až až. To čtvrtý u mě půjde jen těžko obhájit zvlášť v textu bez pravidelnosti. A ani tam nevím jestli bych dovedl bez přimhouření oka a bez jakkoli malého pocitu patosu, bylo by mi to podezřelý tak jako tak.
- brzy/slzy je pro mě spojení, které stovky a tisíce děl dovedly velmi spolehlivě vyprázdnit. A to tím způsobem, že u mě byl přehlušen původní význam - jak bych měl doslova ty výrazy vnímat - pevnou vzpomínkou na berličku když chce někdo udělat verš-rýma tvářit se u toho hrozně poeticky, brzy/slzy se nabízí stejně jako další - prve/krve, rýmy infinitivů atd. To není tvoje chyba že to můj čtenář má takhle v paměti a na očích a nedovede se toho zbavit, jen ho to neustále ruší

jakoby za hlavou cosi bezhlesně vanulo
nakonec se ohlédneme

Dostáváme se v tomto drobnohledu do druhé kapitoly

Nezastírám, že mi (možná) nedochází plný záměr autorův, ale domnívám se, totiž, že je dílo plné metonymií, symbolů a můj čtenář nedovede rozpoznat, k čemu který odkazuje. Budu konkrétní: píšťala, nota, hrot, pták a možná ještě něco. Nedovedu mezi nimi najít rovinu, kód jak je rozluštit.
Moje druhé vysvětlení je, že ve většině případů jsou slova jen symbol, odkazují na nějakou vlastnost, mohoucnost... A to je vysvětlení, které doufám, že funguje a je i mnohem bližší. I tak tu ale vidím hodně hodně mnohoznačnosti, kterou v malé míře mám oc rád a lebedím si. Ve velké míře už se v díle ztrácím a i ono pro mě ztrácí na atraktivitě. Tak je to pro mě s tou mnohoznačností. Pro mého čtenáře je jí třeba s mírou.

Uf, tyhle komentáře mě jednou zabijou. Pořád rolovat nahoru a dolů jak tele. Kdybych ale nevěřil, že to má smysl, asi to nechám.

14.12.2013 18:29

dajakbol

Dobrý odpich, ten prvý verš, ale potom „o nové té notě“, čím je motivovaný ten neprirodzený, príznakový slovosled? Je to takto vznešenejšie či básnickejšie či aké? Zdalo sa Ti o té nové notě príliš obyčajné? To isté „až tekou mi slzy“ – až mi tekou slzy. To je navyše verš, ktorý sa mi nepozdáva asi tak, ako Egonovi.

Stavbou i jazykem mi připomíná některé texty od miroslawka.

Neúplná interpunkcia, absencia verzál, zväčšené medzery a z toho všetkého plynúca znejasnená syntax, plus vnútorné rýmy – azda tým to trochu pripomína Miroslawka. A mne to zasa pripomína, že nad podobnými fintami zväčša ohŕňam nosom. Za podobnými tvorivými postupmi furt cítim len obavy prehovoriť priamo k veci, potrebu dajako to zašmodrchať.

Budu konkrétní: píšťala, nota, hrot, pták a možná ještě něco. Nedovedu mezi nimi najít rovinu, kód jak je rozluštit.

Asi tak – veľa rozptyľujúcich konotácií

14.12.2013 18:41

Indigo

Čím by se dalo opodstatnit, jak tón s tónem sovuvisí. Je to melodie, přičemž lze o ní především říci, že za pomoci slov. A ne každá melodie má takového účelu, totiž hovořit přímo k věci. A proto žaluji svazek těchto not.

Že nedošlo k pochopení, že tu ten či onem ohrne nad tím nos či pysk, no tak co už. Je to nejspíš úděl tohoto textu.

Přidat komentář a avízovat

Hodnocení

Hodnotit mohou pouze přihlášení uživatelé.

Prosím přihlašte se nebo se registrujte pro možnost hodnocení.

Zatím nikdo nehodnotil.

Vítejte na POETIKONU

POETICKÉM LITERÁRNÍM KLUBU

Přihlášení

Nejste členy POETIKONu?

Staňte se registrovaným členem a můžete plně využívat webové stránky. Jako registrovaný člen, budete mít řadu výhod! NEZAPOMEŇTE, ŽE REGISTRACE NA WEBU VYUŽÍVÁ COOKIES