Vezmu to asi od názvu. Trčela, vyčuhovala, nebo něco z významu toho slova, jako ústa. Nevím jak trčí ústa. Nevím odkud. Jestli z obličeje, pak jedině nos.
Dál po smyslu obsahu, jak mi je možné si představit.
Žádné vzrušení.
Vypravěč se rád nechá svádět sám sebou.
Touží po vzruchu, o kterém se snad domnívá, že není podle těch správných pravidel.
Utíná vtíravou myšlenku vlastní vůlí.
Zdálo by se, že nepravost může být napravena.
Ale v podstatě celá peripetie končí na tom, že vypravěč se soustřeďuje na ty menší radosti.Dostupné radosti. Jako by nic jiného nebylo možné, dostupné. Není jasné proč.
Snad o výběru.
Z jiného úhlu vnímám, že by ten text mohl být o barvách.
Černá, červená, žíhaná do zrzava, bílá, bolestivá žlutá-transparentní a samozřejmě sytá oranžová, tak jak jsem vypsala jdoucí po sobě.
Jak asi souvisí název s dalším textem.
Možná předesílá tmě. Spíš než, že by vypravěč mohl tvrdit, že zel jako ústa, spíše zel ze tmy. Ústa pak jako symbol neřesti, ať už hrubohmotné nebo jemněhmotné.Když dáš ústa na ústa, není to stejné jako když se propletou dlaně.Ústa směřují více do těla, více z něj.
Pak mám také tu asociaci - má milá zatanči, zatanči mezi pomeranči...
No, aby mi bylo zřejmé co vlastně autor chce, není. Takový text má nejspíš jediné možnosti, zanechat vjem bez ohledu na všechno ostatní.
má přesně opačnej význam, jak jsem napsala - zeje prázdnej prostor, díra .. má specifický zabarvení někde mezi prostou informací o existenci/výskytu práznýho prostoru a voláním/prahnutím/lákáním takového.
Opačný význam. Když zeje díra z prostoru, pak pro mne naopak z prostoru vyčuhuje. Proto to nemohu chápat.
Mohla bys prosím opodstatnit nějakou odbornou literaturou, přinejmenším na ni odkázat. Chtěla bych mít jaksi podloženo.
Díky.
jak jsem psala, Marto, píšu o tom už dlouho. srozumitelností stále spornou... procházím si etapou.. hm.. pokouším se jí porozumět. texty mi pomáhaj.
dík za slova
no, vidíš, mně se docela dralo pod prsty, že vlastně 'trčí', jenže obráceně. pokouším se najít nějakou etymologii, ale zatím jen wiki říká http://cs.wiktion...t#antonyma
zívání, snad, to mě nenapadlo
ale rozhodně nic nezeje "z prostoru" ale "v prostoru" a obvykle zeje prostě prázdnotou.
něco najdu, jen aspoň příklady
Mi to hlava nebere. (obvykle o otvoru) být nápadný. A antonymem má být čnět. To je fakt na hlavu. Leda by se jaksi propadalo, nebo tak. Snad něco najdeš, zajímavej moment.
Tak.
Pro mě za mě bys mohla klidně nechat jenom název a řekla bys všechno... ale to by pak nebyla báseň, že jo... no jo. Přijde mi zvláštní, že s v názvu tak přesně vyjádříš, abys pak v textu samotném našlapovala po špičkách. Dumám. Ono to vlastně může být dobře... jít s trochou studu na jeviště. Neříkám, že tak, jen to tak na mě působí. Jinak mi tahle poetická heslovitost ne uplně vyhovuje, obvykle u takovejch textů mívám pocit epileptickýho záchvatu, což neni tenhle případ, proto to řikám, jinak bych to takhle neformulovala. Noa že sem v celku ráda četla... takovej trochu nebezpečnej tanec kolem ohně... když už sme u těch pomerančů.
Stíno - já teda většinou když něco napíšu, co potřebuju napsat, tak pak název horkotěžko doplňuju.. původně jsem i tohle chtěla dát jen do společný tvorby, ale přišlo mi, že by bylo až moc zřejmý, že to je výkřik ze mě a ne inspirace tamním prostředím :)
takže název nebyl a vlastně jsem chtěla jím douchopit ten pocit a obraz, takže je klidně možný, že jsem ho na závěr prostě jenom konečně vyhmátla :)
jinak že mi tímto došlo, že pomeranč považuju asi za jedno z nejerotičtějších jídel. a to vůbec né chutí nebo barvou nebo jánevimco, ale prostě .. že se k jeho konzumaci musí přistoupit tak trochu živelně, trochu se vzdát, nejde v podstatě sníst aniž by se člověk trochu 'nezasral', loupání a stroužky a šťáva. no. ještě meloun, ale pomeranč je takovej rafinovanější.
a k Indigo se ještě vrátím, protože to je výbornej komentář, ten první.
trochu se vzdát, nejde v podstatě sníst aniž by se člověk trochu 'nezasral', loupání a stroužky a šťáva. no.
:D
chtěl sem dneska právě k tomu pomeranči cos podobnýho,
páč já ho právě jen kvůli tomu nejím - mít ho na poušti, nevím si rady...,
anebo musí bejt připravenej na úhledný kousky, a nejlíp
s párátkem
asi i proto mi k textu neprošel, jak měl,
díky za připodotknutí:)
ještě pro zajímavost:
"Jméno zajíce souvisí se slovesem zeji, zeti, „býti otevřen“ (k tomu je zívati). Podnětem tohoto pojmenování je rozštěpený horní pysk zaječí."
Cheche, dobře ty... Meloun musíš v rámci konzumace nakouskovat, pomeranč svlíknout, ale jinak si myslim, že stejně živelně můžeš přistupovat i k plátkovýmu sejru :) akorát už to tak v básni nevyzní... pomeranč je dobrej, bez ohledu na to, že z ovoce mam nejradši čokoládu.
Zaujalo mě to, páč sem sama pomeranč kdysi v jedný použila a vlastně když se na to teď zpětně podívám, nebylo to úplně daleko od toho tvého... myslim, že sem tam mluvila o tichu pomerančové slupky vesmíru, který už dávno neni můj... ty jo, pořád sem se s tim prala až sem ten text nemohla ani vidět a asi už to zůstane nedokončený, čimž neřákám, že bych literární svět ochudila o nějakou velkou perlu.
A že díky a pozdrav ze severu :)
Staňte se registrovaným členem a můžete plně využívat webové stránky. Jako registrovaný člen, budete mít řadu výhod! NEZAPOMEŇTE, ŽE REGISTRACE NA WEBU VYUŽÍVÁ COOKIES
Přihlášení
