Pro to málo, co má ještě na zemi smysl - smíření se sama se sebou. A neustrnout. Neustrnout v beznaději, to je velký dar.
Pořád to sice není báseň, co by mi hrála prim, ale v podstatě všechny obsahy prim hrají stále.
Dalo mi dost, než jsem se odhodlal odložit modrý frak, v němž jsem s s Lottou poprvé tančil. Ale nakonec už byl příliš ošumělý. Dal jsem si ušít nový, zcela jako ten první, s límcem a výložkami, zase se žlutou vestou a žlutými kalhotami.
A přece to není ono. Nevím - Myslím si, že se mi časem i ten nový stane dražším.
In, tak nějak jsem celý život v té naději neúnavná :-)
a po pravdě jsem za to ráda...
nevím, jestli si z citace mám vzít nějaký příklad, ale možná by to nebylo na škodu :-)
díky :-)
závěr, uzávěry, uzávěrky
hm, tady spíš po obsahu, ale takovým tom celistvým,
pocitu po přečtení - když pominu prostřední (a že je v ní
škoda jakoby zastřenýho posledního dvojřádčí...:)),
seberu Ti asi pro Tebe důležitej element, leč já vidím
jako víc ke mně promlouvající právě ty ostatní
Staňte se registrovaným členem a můžete plně využívat webové stránky. Jako registrovaný člen, budete mít řadu výhod! NEZAPOMEŇTE, ŽE REGISTRACE NA WEBU VYUŽÍVÁ COOKIES
Přihlášení
