To mě hned z kraje nakrklo. Říkám si, jak to může tak neexistujícně, tak naprosto vzdáleně skutečnosti opsat, vždyť už jen tohle si představit je nad běžný rámec uvažování, představivosti. Říkám si, to zas bude záhul, než se tím prokoušu. Tak čtu dál, a hele to hmkání, sakra ono to zní a dokonce to vidím!
Nojo, ale tady jsem se nejspíš vyčerpala a pak už nemám nic.
Vážně. Náročně abstraktní vrstvení. A pořád a víc a nedáš mi oddechnout. Nestíhám to v jedné linii.
Směsice slov, zvuků, obrazů, významů, pavouků, tohle s tím a tamto zase s tamtím. Já bych vážně chtěla. Pokaždé se o to snažím, ale nakonec už nechci číst znova. Jediné, co si potom fakt přeju, je ticho. A to jsi asi nechtěla.
Indigo, naozaj obdivujem
húževnatosť s akou sa púšťaš do našich textov
:)
je len samozrejmé, že mne môj vlastný text príde taký jednoduchý, až často váham, že takéto priamočiare slová by som nemala nechať na očiach iným
no a
tento text je o človeku /možno ani vôbec nie hráčovi na flautu/
s dosť prelietavým iskrením a zápalom pre veci
krásne ako hudba
ako hľadá sám seba svoju cestu/melódiu/
túžiac po dvojhlase
no hádam pre jeho zadŕhavosť, neustále zasekávanie..postávanie..naťahovanie pomlčiek
sa mu melódia jeho života/blé aké klišé/ vždy zas zauzlí
a v záverečnej
akýsi pokus pomôcť mu
lebo skomoleniny, čo sa tvária ako sonáty /životné situácie, udalosti, šance/ bez kľúča vedú zas len
pod čiaru
do cudzoty
eh, asi som to ešte horšie zamotala
:)
nechcela skôr, ak by niekto bez týchto mojich táranín dal vedieť ako text uchopil, bolo by to pre mňa cenné
rovnako ako tvoje slová, In
vďak
oh, som rada, Jarku
ak pomohlo
myslela som ponajprv, že sa to nepatrí..vysvetľovať vlastné slová
no napokon
ako ináč sa navzájom naučíme odhaľovať i ďalšie odtiene poetických textov, no nie?
:)
patrí, nepatrí...
já to třeba dělám hrozně nerad - s pocitem hráče,
co prozrazuje svý postupy, spíš vnímám nepochopení
textu jako jeho negativum, ale na druhou stranu rozumím
divákovi, který v ochotě několikrát usednout do hlediště
pro jednoho a stejného herce pak dokáže vnímat o dost
víc z jeho umění
ano, ústíme v uzly
a sonáty bez klíče? třeba jen čekaj
žijou si ukrytý v těch pár linkách, hele všechno, všechno co je napsaný má svýho Champolliona, a není to jen o obrázkách, ale i o těch životních melodickejch linkách
Staňte se registrovaným členem a můžete plně využívat webové stránky. Jako registrovaný člen, budete mít řadu výhod! NEZAPOMEŇTE, ŽE REGISTRACE NA WEBU VYUŽÍVÁ COOKIES
Přihlášení
