víte
někdy se jenom tak proklepávám
prostřední slabikou slova půlnoc
a někdy na rohu
/naproti knihkupectví vedle pekárny/
s koblihou v ruce
čekám na dívku s jahodami na tričku
ještě včera srkala limonádu
měla dva copy a možná
možná mě chtěla pozvat
na kapučíno do kelímku
dávno se neošklíbám
cizí je mi kultura stolování
a kašlu na ty co si chtěj myslet
že sem barbar
když se bezostyšně pouštím přes plot do zahrady
s květinou ve vlasech
motýlem ve skafandru
stála tam pod rozkvetlou třešní
na bílém proutěném stolku vedle ní
dvě sklenice chlazené limonády
je prvního máje řekla
rozepla mi kabát
a políbila mě
/zpod svetru mi vylétl motýl/
od Stinohra
dne 23.12.2013 20:22 ·
14 Komentářů ·
547x čteno ·
Ptala jsi se tenkrát jestli se zdá těžký psaní v první osobě (nebo něco o tom určitě padlo když ne tak), Jarda povídal že je to nejsnažší. Tohle je psaný vůči druhý, zapomněl bych na to. Je to jen o čtyřech písmenech na začátku. Stejně jako by to první osoba říkala spíš pro sebe. Zvláštní mi přijde to střídání časů ve slokách. přítomný/minulý/přítomný/minulý. V tom se nevyznávám, jestli to koresponduje s tím že se mluví v první osobě o první osoběnebov první osobě o druhé osobě . Ten jinotaj s motýlem mě těší. Moc trefný jinotaj. Trochu si v tom lebedím, trochu ještě hledám...
mě taky, motýl. palec.
ach jo, dlouhej koment.. nedám! (zatím) možná až se ji naučím zpaměti a přijde mi k ní další životní zkušenost.. pak možná o ní napíšu.
Cože? Dlouhej koment nebude? Jsem zklamána. Já tu, kurnik (jo, chtěla jsem napsat kurva, ale jsem slušně vychovaná) čekám rozbor. Tak a teď si řikám vo nářez. Do toho. Závěr miliónkrát předělávanej, nevím jestli k nejlepší pointě. Vlastně se na sebe zlobím - čím dál tím víc k té svojí verbální nedostatečnosti. Celkem bych si i zakřičela, že mě to sere, ale opět. Jsem prostě děsně slušně vychovaná. Že jo.
Co se motýla týče, doufám, že ta metafora moc nevychladne, když řeknu, že Skafandr a motýl je jeden z nejgeniálnějších filmů, který jsem kdy viděla. Budiž mi mírnou obhajobou, že použita v úplně jiném kontextu (a vlastně jen tím názvem, prostě jsem tam ten odkaz chtěla mít) a v závěru úplně jinak. Asi bych teď měla tendenci mluvit o tom filmu, což se zrovna dvakrát nehodí.
Egone - Nutíš mě přemejšlet. A to se nepromíjí :) Co se časů týče, asi bych chabým argumentem, že když něco vyprávíš, tak taky skáčeš z minulosti do budoucnosti ačkoliv jsi teď. Tady a támhe.
A ačkoliv jsem se snažila (opravdu). Téhle větě:
Tohle je psaný vůči druhý
nerozumím.
Děkuji, Vám oběma. Třeba se tímhle komentářem vyšvihnu z potupného místa v rubrice nejméně komentovaných děl :))
víte
někdy se jenom tak proklepávám
prostřední slabikou slova půlnoc
Nie, vravím. Je to nezmysel. Slovo půlnoc je dvojslabičné a teda nemá žiadnu prostrednú slabiku. Čo s tým? Ako si to myslela? Neviem.
motýlem ve skafandru
/zpod svetru mi vylétl motýl/
Príslušný film som nevidel (zrejme nejaká švédska klubová intošská záležitosť) a nevedel o ňom a tento odkaz som proste nepobral. Kto bolo to dievča, prečo Ťa pobozkalo a čo to symbolizuje, neviem. Okrem toho, že si myslím, že tak, ako to opisuješ, sa to vôbec neodohralo. Vymyslela si si to a ja netuším prečo. Tak!
Ta představa se mi líbí. Je to ta slabika co přesně v půlce skoro neexistuje. V půlce noci, v půlce slova, v půlce předělu, v půlce čehokoli-přesně. Co to ale znamená, že skoro neexistuje. Co je to skoro neexistuje? Co je to neviditelný? Něco co sice není vidět, ale přece existuje. Protože o tom neviditelném někdo ví. Někdo to přece jen nějak viděl. A Tys to ještě ke všemu viděla přesně-v prostřední slabice slova půlnoc. Něco jako druh vákua nebo vzduch. Někdy ho nevidím a někdy zas - je plný barevných světýlek, někdy je vidím, v bublinkách praskají.
Na druhou stranu, nedivím se, že Dajak podobné vnímá neskutečně.Pragmatický způsob vnímání světa sice nutí stavět lodě, domy, letadla, ovšem příliš obrací ven, do světa. To cos napsala, směřuje přesně na druhou stranu.Přesně.
A pokud jde o to, nikdy jsem nenašla Dajakův koment pod dílem Bludičky. A tolik by mne zajímal.
Prostřední slabika slova půlnoc. Čekala bych, že po takovém výroku v následujících řádkách využiješ protikladu. Náběh tam byl, možná by tak pro pragmatiky bylo schůdnější, ale vyústilo opět dovnitř.
A pravda, že ten text, je do celku snový. A chvíli to snad vypadá, že máš milenku, nebo bys mohla mít, tedy v reálném světě. Ale nemáš.
Ale Inka! „prostřední slabikou slova půlnoc“ je logický lapsus, ktorý sa nijakovsky nedá ozmysliť.
Je to ta slabika co přesně v půlce skoro neexistuje.
A dosť doparoma! Nieže skoro, vôbec neexistuje, ani v náznaku, a teda na ôsmych riadkoch interpretuješ, rozvádzaš a obhajuješ svoj výmysel, niečo, čo v básni nie je, ani to báseň nevyvoláva. Haló, vráť sa na zem.
Je to ta slabika co přesně v půlce skoro neexistuje.
Co mám říct, když máte pravdu. Oba. Tak jinak, jestli neexistuje, tak by rozhodně měla! A jestli skutečně neexistuje, tedy jestli není, tak se asi prostě proklepávám nějakým vzduchoprázdnem, nějak ničím. Což mi interpretačně příde asi nejvýstižnější, respektive, takovej byl původní záměr. Nevěděla jsem, jak líp to říct. To mě neomlouvá. Je zajímavý, že jsi jediný, kdo se nad tím pozastavil, vlastně jsem doufala, že se nad tím někdo pozastaví, že to logicky zpochybní. Dobře.
Okrem toho, že si myslím, že tak, ako to opisuješ, sa to vôbec neodohralo. Vymyslela si si to a ja netuším prečo.
Jistě, že se to nestalo takhle. Kdybych měla psát jenom o tom, co se mi ve skutečnosti stalo, tak už mám dávno vyčerpaný témata. Jiná věc by byla, kdyby to tak, jak to píšu, nebylo uvěřitelný. Možná mi tím, co říkáš, říkáš právě tohle a já jsem jenom mimořádně natvrdlá.
Príslušný film som nevidel (zrejme nejaká švédska klubová intošská záležitosť)
Mažu svůj dlouhej komentář na tohle téma, hrozně nerada něco obhajuju i když si za tím stojím. Navíc sis to už zařadil mezi švédský intošský klubovky. Takže je to vlastně jedno :)
Jupijou.
Navíc sis to už zařadil mezi švédský intošský klubovky.
Už som to preradil. Medzi Francúzsko-americké:)
Jiná věc by byla, kdyby to tak, jak to píšu, nebylo uvěřitelný.
Tak nejak som to veru myslel. Nemôžem si pomôcť, ale celý ten výjav ma svojou vymyslenosťou naštval podobne ako Amélia z Montmartru. A odkazy na intošské filmy posmrdkávajú snobizmom. (Z ktorého by som Ťa inak vonkoncom neobviňoval.)
Nemôžem si pomôcť, ale celý ten výjav ma svojou vymyslenosťou naštval podobne ako Amélia z Montmartru.
Dobře, beru na vědomí, příde ti to přeumělkovaný. Chápu a jsem ráda, žes to napsal.
K tomu snobismu se vyjádřim, protože to, co říkáš je vlastně tohle: já ten film neviděl, ale podle názvu je to určitě ňáká intošská klubovka a to je teda pěkný fuj a stína je snob, že to v komentářích osvětluje a to je teda ještě větší fuj :)
Kdybych tam hodila odkaz na nějakou, z tvýho pohledu mejnstrímovku, tak by to bylo v pohodě? já jen jestli jde o to, že to prostě neni uplně zámej film?
A nebo se na to můžeš podívat jinak - můžeš se zeptat sám sebe, jestli náhodnou nehodnotíš něco (někoho) na základě svýho dojmu, že je něco intošský. Protože zcela upřímně, já teda nevim, co si pod tim slovem představuješ, ale z mýho pohledu ten film nijak intoškej neni a neni podle mě ani klubovej, ale to už sou takový škatulky, v kterejch já se moc nevyznám.
Tak nějak mě asi věci kolem ovlivňujou a možná spíš než o nějakou znalostní exhibici šlo o tu mojí blbou tendenci určitý věci sdílet, ačkoliv to tak možná nevyznělo (a mě to skutečně mrzí). Dám si příště pozor.
Nic, Pavol, už nechám tý mrzký sebeobhajoby, jsem ráda, že si to napsal takhle na tvrdo. Jsem ráda. Na pívo bych šla, jestli jdeš teda do Lila baru, bo sem tam ještě nikdy nebyla.
nechci se pouštět do popisu pocitů a rezonancí,
který mi většina přede mnou
(ježíši kriste a já si ten koment tak dlouho připravoval!!)
sebrala, takže mi zbejvá jen útržek mýho posledního odstavce -
nejsi teplá, že ne?:)
Přineslo by ti to velký zklamání, jarku? :)
Tak si řikej, že to byl chlap, co měl na tričku holku s jahodama na tričku, srkal z lahváče a asi mě chtěl pozvat na kapučíno, ne, to neni dostatečně chlapský... tak turka. Turka do toho malýho kelímko, co do nich dávaj kafe v nádražních kantýnách. Nebo tak něco. Cha, jakoby snad jeden polibek znamenal, že atakdále.
Cheche, nejsem, asi, skoro bych někdy chtěla říct, že bohužel.
Když mě se nějak zalíbilo trochu se v tom zamotat.
Jinak jsem se původně chtěla napojit na kontext shoutu a napsat, že jsem spíš chladná, ale to je fuk :)
Staňte se registrovaným členem a můžete plně využívat webové stránky. Jako registrovaný člen, budete mít řadu výhod! NEZAPOMEŇTE, ŽE REGISTRACE NA WEBU VYUŽÍVÁ COOKIES
Přihlášení
