podopriem domácnosť poéziou
len tak
ako by si nečakal
podložím najnovším veršom
naklonený kredenc
viny sa možno prestanú sypať zo šuplíkov
štrngavo s príbormi čo občas chutia
ako priestor blízko pri zemi
a potom
nakúpim suchý pastel
na lúke za domom
rozprestriem plachtu
do bielej zachytíme všetko
čo nám napadne
nebudeš vysvetľovať
predkreslíš a ja poviem: aha
viem
stále si trošku klamem
.
od Marta
dne 24.01.2014 15:24 ·
10 Komentářů ·
356x čteno ·
štrngavo s príbormi čo občas chutia
ako priestor blízko pri zemi
tady si mi ve vteřině připomněla takovou tu
chuť skousnutý vidličky, kdy se vytváří slabej
elektrickej článek -
jen úplně mimo, teda:)
snaha o porozumnění si s blízkými nese čas od času
okamžiky letmýho v nepochopení přikývnutí,
když nechce se člověku, snad v únavě i, dobírat se trhlin
ha, Jarku, náhodou vôbec nie "úplně mimo" priestor blízko pri zemi..tesne pred nárazom
nechutí práve mňam :)
a
hlavne nestrácať nádej
alebo aspoňschopnosť stále si trošku klamať, že chvíle predkresľovania prídu
Není to tak dávno, co jsem jedné kolegyni lehkou konzumací zbavenej okolků vysvětloval, jak je ve svém životě nespokojená. Celou dobu té osvěty mě posílala do prdele a držela se toho svýho zaprděnýho života zubynechty. Nakonc mi řekla ať se jdu domu prospat, že zítra už to tak hrozný nebude. No a nebylo.Ty máš čáry, já mám káry. Často z tvých básních prosakuje na povrch zklamání ze současného stavu věcí. Odkvétání na pozadí vidliček, nožů a čerstvě vypraného prádla. Všechny ingredience pro ukřivděnou, chvilemi trapnou a do morků kostí bezůtěšnou poezii. A jsem moc rád, že to tak vůbec není.čtu tě moc rád.
Asi sem se díky tobě zbavila toho svýho urputnýho vyhýbání se básním ve slovenštině. Vždycky když se k tomu musim přiznat, je mi trapně. Tak.
Ono by to mohlo znít všedně, ty kredence a šuplíky a příbory... jenže i vidličkou můžeš někomu vydloubnout oko. Co tim chci říct - že ta realita je taková, jakou jí chceš vidět a to, jak jí vidíš ty mě neskutečně baví. Baví mě podpírání nakloněnýho kredence básní, aby se z šuplíků přestalo bůhvíco sypat. Báseň jako berlička nebo to jediný, co ještě funguje? Co občas člověku pomůže zavřít ty blbý vyčítací šuplíky a že jich mám taky spoustu. A pak ta druhá už trochu do sna, aby pak nakonec můj čtenář zas dostal facana. Asi bych mohla říct, že bych se v téhle tvojí uměla najít a taky to řeknu.
usmievam, Stinohra, od ucha k ..malíčku
som rada, že už od slovenských textov nebočíš :)
a keď sa tak priznávame, ja tiež dám jedno priznanie
slovné spojenie:
"domácnosť podopretá poéziou"
som vytrhla z dlhšieho dialógu o tom, ako možno vlastné knihy použiť (žiaľ, knihy poézie často aj takto skončia - podložené pod kníšuci sa nábytok /
to len tak, na okraj
na osvetlenie kolísky niektorých tém
:)
vieš, Stina, čo viac si môžem želať, ako taký komentár: "Asi bych mohla říct, že bych se v téhle tvojí uměla najít a taky to řeknu."
vďak
Domácnost podepřená poezií - marto, to vysvětlení mě fakt pobavilo. Já jsem entomolog, mám na stole mikroskop a jako podstavec na lampu k mikroskopu používám dvě knihy - jedna jsou Hemingwayovy povídky a druhá je kniha básní od Vladimíra Holana. Obou autorů si nesmírně vážím, moc a moc jsem je četl a jak vidno, dokonce jsem si něco z nich pořídil do knihovny... jenomže velikostně se mi hodily právě na to podepření. Asi jsem barbar, no.
Jinak podobně jako psala Stínohra - tvý verše mě naučily neobcházet slovenskou poezii velkým obloukem... takže tak asi.
Staňte se registrovaným členem a můžete plně využívat webové stránky. Jako registrovaný člen, budete mít řadu výhod! NEZAPOMEŇTE, ŽE REGISTRACE NA WEBU VYUŽÍVÁ COOKIES
Přihlášení
