Cheche. Jako bych otevřel nějaký starý Reader's digest. Duše a těch zpropadených sedmnáct gramů.
Ty strofy na první dojem působí poněkud banálně. Některé i na druhý. Víc než pár vteřin mi v hlavě zůstalo
tam, kde se dělí
jedna větev na dvě
což zdaleka není tak jednoznačný jako kámen u cesty nebo jedna zdravá mezi vadnoucími. Jedna větev na dvě. To je místo, které v patrnost nepřichází nijak často, nebo spíš věnovat mu pozornost vidím snad poprvé. A proto tak dobrý. Co se těch kytek týká, víc bych to ocenil přesně naopak. Jedna vadnoucí mezi hromadou zdravých. Téma slušný, šlo by dopracovat ještě o dost líp.
Ale ta větev mi v hlavě poroste ještě dlouho.
21, pokud se nepletu. Gramů jako. Ostatně je to taky film, že jo... 21 gramů
K dílu: Bavilo mě, jak obecně začínáš, teda ne obecně, ale čtenář nemůže tušit, že nakonec přejdeš k sobě v krabičkách hypnogenu. To zpracování se může zdát jednoduchý, ale nebylo asi účelem působit složitě, některý vyjádření si prostě jednoduchost žádaj. Takže podle mě to docela funguje.
ALE já tu mám stejně problém - a totiž ten film, co sem zmínila na začátku, patří k mejm dost oblíbenejm a prostě to téma mi přijde provařený (a jéžiš, dyť von i ten film je přece tak děsně známej). Docela by mě zajímalo, jak by to na mě, kdybych nebyla timhle zatížená. Nevědět nic je nejlepší, tady mi znalost jaksi brání v prožitku, což jen těžko může být vina autora.
Tohle není dílo. Je to námět na dílo. Vypovídá o tom jak způsob - jak jsem k názvu přišel, tak prolog, bez kterého by další text nedoznal jiných úvah.
Nechci Ti dělat amatérského psychologa, ani říkat, že v pondělí se páchá nejvíce sebevražd. Chci se dočíst čisté esence. Dokonči své dílo, tak se mi nejlépe považuje neměřitelné.
Staňte se registrovaným členem a můžete plně využívat webové stránky. Jako registrovaný člen, budete mít řadu výhod! NEZAPOMEŇTE, ŽE REGISTRACE NA WEBU VYUŽÍVÁ COOKIES
Přihlášení
