Přihlášení
Nick (bez diakritiky)

Heslo



REGISTRACE

ZAPOMENUTÉ HESLO
facebook_share
twitter_share
google_share
mailto
scrolltop
pavel
obrázky
Hiearchie článků
Rozcestník » Poezie - zbylé formy » z čeho se nestřílí
z čeho se nestřílí
jednoho léta

na stráních zůstala velká spousta květů
poslední stébla na půdě z roku 1905
spolu s malovanou pohlednicí
vyletěla otevřenými dveřmi

místo motýlů

motýli zůstali ve skříních


barevný podzim

do rána vystrčil dva páry tykadel
rudý ibišek
červená fujara
zlý květ co za nocí
vycucává krev a mléko
z poklidných těžkých oblak snů

stojím u okna a hledím na šedý sníh
(zapadává tiše) zavírá dveře nespících a dusí
noční křik

snažím přijít na něco víc
než co bych mohla přečíst na dně hrníčku s kávovou sedlinou
nebo v očích té staré jalovice
hledících do ústí
pětasedmdesátky

toho léta
kdy na stráních zůstala velká spousta květů
kdy se ovesné vločky se na stole
pomalu rozpatlaly vůní nemluvňat

jsem se rozhodla

dřív nebo později
přestanu věřit
alespoň na smrt

a na to

že už už vyletí
Komentáře
15.05.2014 13:11 Vorona
avatar ano, druhá mě taky zaujala a to dost...a tentokrát jsem tě ani nepoznala...
sice jsem měla trochu pocit, že je to trochu popisné, ale skvěle jsem si to jinak užila :-)
palec
15.05.2014 21:53 Stinohra
avatar Ti motýli, co zůstali ve skříni a pohlednice ze dveří místo nich, tak ti motýli mi evokovali listí a z toho důvodu mi vazba na podzim přijde naprosto geniální a z toho důvodu nevnímám odděleně jako dvě, ale jako jednu.
Já vim, že je to chabavá reakce, ale je to asi všechno, co dokážu říct. Tak snad, že jenom palec a že jsem ráda, že jsi zpátky,
Tak ráda.
16.05.2014 14:06 Indigo
avatar Jednoho léta barevný podzim. Lépe k mému gustu centruješ. Jako bys tentokrát natáhla punčochy staženější a více bez nitek, co i když s materiálem drží, tak jak jdeš, ony přece o pár čísel za Tebou. Ale není to ještě k mému počtení perfektní. Ten podzim ještě vlaje a bohužel více než u léta, což z mého pohledu u druhé části, která směřuje k závěru nevyhovuje, i když samotný závěr je v mírné vlně vzhůru. Jenže ne dost s v porovnání k prvním řádkům.
Další můj záznam je, že skrze sdělované (tedy v té časové průrvře od onehdy sem) stojíš v kruhu. Jako bys to už říkala, jako bych Tě už slyšela, žes to někdy řekla, nebo se pokusila.
16.05.2014 20:07 Jaroslav Vraj
avatar
snažím přijít na něco víc
než co bych mohla přečíst na dně hrníčku s kávovou sedlinou
nebo v očích té staré jalovice
hledících do ústí
pětasedmdesátky

z téhle pasáže jakoby se celej text rozepnul, vznikl kolem ní,
když ona sama i zpětně dokáže okolně znělý pohltit...

baví mě to, včetně závěru, kterým celkem razantně uhejbáš
a vracíš mě zpátky k realitě pod textem

"jednoho léta jsem se rozhodla..."
17.05.2014 01:00 Luisa
avatar Abych byla upřímná. Nějak dlouho jsem neviděla žádnou svojí minulou básničku, když jsem se sem vrátila, propadla jsem lehké depresi z toho, co jsem byla schopná napsat a (!) publikovat. Tohle jsem vložila jednak protože mi to dalo hodně práce, jednak protože jsem prostě potřebovala širému světu oznámit, že mi vadí, že lidi prodávají starý domy, jo, dobře, věděla jsem asi i předtím (a nechtěla to přiznat), že tohle z toho textu zrovna nejde vyčíst.

Noa obecněji - naštvala mě ta moje forma šílená. Už nejsem schopná napsat nic nového, protože už se to píše za mě, je to jako když se vytvářejí nové kompozice na základě děl skladatelů vážné hudby, prostě něco jako remix, je to nudný, zkrátka.

A přesto nevím. Co jsem byla pryč, psala jsem skoro výhradně prózu. Abych se naučila něco nového, no, nestálo to celkem za nic. Dneska jsem si, když na mě padla v antikvariátech tíha a děs novější české poezie (nemluvě o překladech poezie cizí), půjčila v městské knihovně Červenkovy Kapitoly o českém verši. Mimochodem, v MZK jsou dva exempláře (na celé Brno), jako nové, zjevně stále dostupné, a navíc si minimálně jeden z nich půjčil - tipovala bych, celkem nespravedlivě asi - nějaký šašek z fildy, který do textu načmáral přízvuky tím způsobem, že se v polovině případů mýlil a v druhé polovině měl omylem pravdu. Musím se trochu rozčílit, aby mi to nebylo líto. Noa abych svou túru skončila, zašla jsem si do knihkupectví a procházela se luhy a háji české poezie nejnovější, neuvěřitelné. Vypěstovala jsem si značnou nechuť k následujícímu stylu:

báseň má tvar trepky velké, celkově je podobně jako tento prvok nedlouhá
jsou v ní jedno až tři slova cizího původu, která ideálně znějí tak nějak řecko-anglicky
čirost a cit z básně přímo čiší, já z toho mám vždycky pocit jako kdybych tři dny nic nejedla

Tento styl by se taky dal nazvat dnešní ženskou poezií, ale tady bych si chtěla dát pozor na zobecňování (ačkoli nevím moc proč).

No, každopádně. Potřebovala jsem tohle všechno napsat, hm. Pokud to vypadá, jakoby v Brně už tři dny pršelo, ano je to tak, už tu třetí den prší.

A děkuji za komentáře, chtěla jsem.
17.05.2014 01:56 Luisa
avatar /Safraporte ještě jednou pardon za to všechno brblání - to jste tu tak potřebovali, že :) nevím už na co to svést, snad že je trochu pozdě a já jindy na kapičku toho psaníčka nemám čas, no, nemyslela jsem to zle./
17.05.2014 19:23 leporelos
avatar Nemělo by tam být...snažím se?
asi ne, když píšeš, že jsi si s tím dala práci.
co bych tak ještě
No jasně, jsem rád, že jsi zase.
K tvým textům toho většinou moc nemůžu.
Napsány jsou s citem pro jazyk, hloubavé, zaseklé v pětasedumdesátkách a já tě čtu dost rád.
Zamotáš mě do toho tak lehce, až se sám divim.
18.05.2014 20:37 Luisa
avatar Ta "se" tam jsou špatně, jasně. Já s nima vždycky žongluju do poslední chvíle a pak to tak vypadá... ale narážku chápu, měla bych pozorně vkládat :)
18.06.2014 11:40 midi
avatar Četl jsem to bez zaškobrtání na jeden zátah. Jistě, jsou tam nějaké drobné kiksy (třeba to "se"). já jako čtenář mám asi také trochu jiný rytmus čtení než autorka a některé strofy bych rozdělil jinak, závorky v básních se mi moc nelíbí - totéž se dá dosáhnout obvykle i jinak... slůvko rozpatlané mi nesedí... ale důležitý je výsledný dojem.
Přidat komentář a avízovat
Hodnocení
Hodnotit mohou pouze přihlášení uživatelé.

Prosím přihlašte se nebo se registrujte pro možnost hodnocení.

Výborné Výborné 100% [2 Hlasů]
Chvalitebné Chvalitebné 0% [Žádné hlasy]
Dobré Dobré 0% [Žádné hlasy]
Dostačující Dostačující 0% [Žádné hlasy]
Nedostačující Nedostačující 0% [Žádné hlasy]
©

Vítejte na POETIKONU

POETICKÉM LITERÁRNÍM KLUBU

Přihlášení

ztratili jste heslo?

Nejste členy POETIKONu?

Staňte se registrovaným členem a můžete plně využívat webové stránky. Jako registrovaný člen, budete mít řadu výhod! NEZAPOMEŇTE, ŽE REGISTRACE NA WEBU VYUŽÍVÁ COOKIES

facebook_share
twitter_share
google_share
mailto
scrolltop