Přihlášení
Nick (bez diakritiky)

Heslo



REGISTRACE

ZAPOMENUTÉ HESLO
facebook_share
twitter_share
google_share
mailto
scrolltop
pavel
obrázky
Hiearchie článků
Rozcestník » Poezie - zbylé formy » Dnes se jí zdálo o básni
Dnes se jí zdálo o básni
.


stála tam v povzdálí zapadajícího slunce
a chytala druhý dech onoho parného léta
myslela v tu chvíli, že není nic lepšího
než snít

na konec světa
pro něj
a do krve bosé nohy od strnisk
ať letní vánek nadzvedává sukni sotva ke kolenům
ať pálí do výstřihu
a čůrky potu stékají kam chtějí
a rozpuštěné vlasy vlají v běhu za ním
než se unaví

pak padne na záda do jetele
a vycucne tu sladkou chuť
zavře oči
a navždy chce uchovat ten okamžik snění


.
Komentáře
23.07.2014 15:13 Luisa
avatar První strofa je podle mě výborná a i docela rafinovaně napsaná, strašně dobře se mi to představuje.

Nicméně ta druhá, no. Na konec světa pro něj - trochu klišé asi. A jinak nechápu. Jakoby tu druhou strofu nepsala Vorona. Jak bosá? Jak jenom ke kolenům? Ten výstřih to trochu spravil, no. A jaký do jetele. Zase mi spravilo chuť to "vycucne", ale přijde mi, jako bys začala psát úplně jinak. Což vlastně--- docela vítám. Nový dech. Tak ať. Budu číst ráda.
23.07.2014 22:38 Stinohra
avatar Není nic lepšího než snít. To jen tak na okraj. Netřeba myslet... obecně vzato.
Druhou strofu bych měla tendenci rozebrat si po svém. Myslím, že se ti povedlo v těch pár řádkách zachytit tu rovinu vztahu, kdy už to není čistě a výhradně jen o citech, kdy už to začne být i o těch "mouchách" o tom, co bysme na tom druhém klidně postrádaly (a že to je věcí... no jéžiš!)... nohy krvavé od strnisek... evokují strniště. Neni nad chlapi se strništěm. Vždycky se mi líbili.
Fascinuje mě, jak jsi to postupně vygradovala k potu, co může kam chce. To je pro mě naprosto výbornej moment. Rozpuštěné vlasy v běhu ... seš skvělá! Ke kolenům vnímám, že sem tam i ve vztahu trochu cudnosti třeba.
A jinak...
Pro mě je to prostě plný vášně nezkrotný a krotký zároveň. Ten ženskej prvek je u tebe prostě naprosto nepřekonatelnej! A za to všechno palec.
Tak.
24.07.2014 08:39 Vorona
avatar Luis, nevím, čas od času mám pocit, že píšu zase jinak...
ale tady nevím...sama s tím nejsem zrovna moc spokojená :-)
díky :-)
24.07.2014 08:41 Vorona
avatar Stíno...tvůj koment mi ve finále přijde lepší než dílo samo :-)
možná jsem totiž někde ve skrytu psala o nějakém muži
ale původní záměr je o slunci :-)
díky děvče :-)
25.07.2014 18:21 leporelos
avatar Okamzik sneni, zda se mi byt v textu na hovno. A taky onoho kdyby si vypustila, budu mit pocit, ze to se mnou myslis uprimeji. Kdyz ti jeste odpustim letni vanek, kterej jen tezko nejakou babovku bude palit do vystrihu, protoze tam sije slunce, musim rict, ze mi zustala po tom textu nejaka chut.
25.07.2014 18:30 Vorona
avatar tak první reakce moje, na to že mám od tebe koment, byla
"ten mě zas zjebe" :D
no a tvoje první věta mě velmi pobavila :D
jinak díky za střízlivej pohled :-)))
a závěr mě od tebe potěšil :-)
25.07.2014 18:32 Indigo
avatar Jedna tečka, jedna čárka, mi to nějak vyloudilo úsměv.

A koukám do toho textu už od včerejška a nějak nemohu přijít na to, co bych k tomu mohla. Ať dělám, co dělám, nejdemi to.
Tak snad jen abys věděla, že Tě nepřehlížím, nýbrž čtu.
25.07.2014 18:52 Vorona
avatar chápu In...jsou věci a že jich je dost, do kterejch mi taky nejde se ponořit :-)
jinak vím, vím a díky :-)
27.07.2014 15:15 rezka
avatar příběh čtu příběh
znova a znova a znova
romantika a snění to je moje
palcuju
28.07.2014 10:12 Marta
avatar prvá strofa áno, zaujala
no ďalej
je to..neviem..obohrané?
ako zo starého, gýčovou romantikou prešpikovaného filmu

ja viem, i taká býva
:)
28.07.2014 14:04 Vorona
avatar rezka...jasně občas se věci opaují nebo stále?...díky :-)

Marta...nikdo se občas neubrání nějakému kýči :-)
28.07.2014 19:37 Jaroslav Vraj
avatar
na konec světa
pro něj
a do krve bosé nohy od strnisk


Slovensko, mně deset, a babička mi dala na starosti hejno husí -
hnaly mě za sebou až na půl kilometru vzdálený pole.
Strniště, jasně že, a já hrdina bos.
Krev, pot a slzy.
Pak se mi ty z rodu kejhavejch popraly s partou kolegyň
z přilehlý vesnice, a já domů přitáh s brekem půlku svěřenejch.
Pochvala babičky typu: „ Vy z mesta neviete takmer nič...“,
a jen mámina náruč trochu zamáčkla bouli na duši...:) -
ale jinak byla moje slovenská babička nesmírně laskavá žena...

...a tak si tady vzpomínám, sním, a díky Ti už jen za to
29.07.2014 06:17 Vorona
avatar jj, taky jsem něco podobného kdysi na Slovensku zažila ...
a vlastně jsi mi připomenul něco, na co bych:asi nikdy už nevzpomenula...:-)
taky díky Jarku :-)
Přidat komentář a avízovat
Hodnocení
Hodnotit mohou pouze přihlášení uživatelé.

Prosím přihlašte se nebo se registrujte pro možnost hodnocení.

Zatím nikdo nehodnotil.
©

Vítejte na POETIKONU

POETICKÉM LITERÁRNÍM KLUBU

Přihlášení

ztratili jste heslo?

Nejste členy POETIKONu?

Staňte se registrovaným členem a můžete plně využívat webové stránky. Jako registrovaný člen, budete mít řadu výhod! NEZAPOMEŇTE, ŽE REGISTRACE NA WEBU VYUŽÍVÁ COOKIES

facebook_share
twitter_share
google_share
mailto
scrolltop