utopením se v negacích (v první zejména) může čtenář strádat,
a ač závěrem povzbuzen,
bude se muset (možná) přesto vracet k rozpoznání vnitřku,
počátku, aby si "dovysvětlil" způsob podání ...
...a obsahu pak taky, když nezbyl na něj, pro pohyb slov,
skoro čas
slabší, po zvuku lichá věc, zdá se na první
ne žádnou naději
ne všechnu mohu mít
když tudy, možná opatrně a vstříc, bych uměl vejít
Tákže. Abych ještě dneska stihla udělat něco užitečnýho. (chacha) První strofa je zajímavá pokud ji člověk bere do důsledků, nepropluje těmi tvými slovy jen tak. Až když se snažím uchopit jaksi logicky tenhle výrok (s přihlédnutím i k tomu "ne všechno co těšilo mě dřív už mě netěší"): "ne nic co těšilo dřív už mě netěší", zjišťuji, že se nacházím v jakémsi kruhu. Aspoň na první čtení je obtížné rozlousknout. Napoprvé obtížné rozetnout kruh. Pak to už dokáže každý. Pak to už vlastně žádný kruh není.
Noapak
ne žádnou naději
ne všechnu mohu mít
je geniální. Tady se logika rozpadá v melodii. Melodie té fráze je strhující, jednoduše. A na konec jen sklopíš řasy a setřepeš prach. Delfy prodnešek domluvily, asi tak stejně působivě.
V první se držíš hezkého českého každej je nějakej a všechno má svý
neboli (bez eboly)
něco tě už netěší, jazykově to pochopím jako šťouchanec, ale jinak je to jak žvýkat syrové maso
s nadějí je to o poznání snažší
Naději určitě můžeš mít vždycky všechnu
neboť jak říká můj oblíbený básník
Václav Havel
Naděje to není přesvědčení, že něco dobře dopadne, ale jistota, že má něco smysl - bez ohledu na to, jak to dopadne.
jsem ráda, že jsi to napsala, že to konečně někdo napsal takhle přímočaře bez příkras. Jen jako bys to utrousila mezi řečí, teda... krom toho, co jako výbornou věc vysekla luis...
ne všechnu mohu mít
uf
nejsem si jistá, že význam týhle věty v textu chápu, celý vlastně by mi to bez ní znělo líp, jenže to by to samozřejmě nesměla napsat Ingrid. Úsměv. Je mi jasný, že si za tím stojíš, že to tam má svůj význam. No dobře. A tak já to beru jako takovou tvojí hříčku, která navazuje na druhej řádek první strofy
a ne nic
Přiznám se, že v první strofě mě to nezaskočilo, až při čtení jsem si tu vazbu vlastně uvědomila.
Prdim na to... dám palec. Dostalas mě, co do obsahu ponejvíc.
Spirála promítnutá do 2D prostoru se jeví jako kruh.
Tak nevím, jestli to tvý psaní je o kruhu nebo o spirále.
Já bych raději asi tu spirálu - neb spirála je i pružina a tou se dá pěkně hvízdat a mrskat :-)
Jinak až na poslední dvě strofy to klouže báječně, dvojverší
ne žádnou naději
ne všechnu mohu mít
mi přijde jako nejsilnější část,
ale mě úplně shodí ze sedla ty dva poslední verše. Zřejmě autorský záměr, ale... já nevím.
Staňte se registrovaným členem a můžete plně využívat webové stránky. Jako registrovaný člen, budete mít řadu výhod! NEZAPOMEŇTE, ŽE REGISTRACE NA WEBU VYUŽÍVÁ COOKIES
Přihlášení
