jsem rád, že se pouštíš do podobnejch variací,
bo i já se stále učím a zkouším porozumět...
Nemáme žádný důvod brečet.
Ve zlosti svůj vlastní bezhlavý stín
vyzývám na souboj. K sejmutí vin
tentokrát stačí ostří meče.
Xxx Xx Xx Xx
X Xx x Xx Xxx X ...??
Xxx X xx Xxx X
Xxx Xx Xx Xx
takže v prvním a čtvrtým daktylotrochej,
ve třetím třístopej daktyl
ale ten druhej, ten druhej..., nesedí mi takhle, snad:
ve zlosti vlastní svůj bezhlavý stín
X xx Xx x Xxx X
a pak už opět daktyl o třech, i když obsah se pak může ubírat
poněkud jinou štrekou - já jen, že kombinací povícero...
...ale třeba se pletu, a dajak si ve smíchu hlavu ukroutí :)
to mi fakt nejde do krku:),
vidím poze dvě možnosti: Ve zlosti svůj vlastní bezhlavý stín
X xx X Xx Xxx X
X xx x Xx Xxx X
a změna obsahu: ve zlosti vlastní svůj bezhlavý stín
možno pobrat jako: ve zlosti má svůj bezhlavý stín,
jen narychlo - znojemská se šesti, a papouch, ač s plným voletem,
táhne po stole (za mnou) další knedlík...
jo, s tím obsahem jsem to pochopila, že se změní a jak
ptala jsem se na stopu v Tobě ze stávajícího obsahu. ale jasněže nech si svůj čas.!
dík za vmrk!
Tak za a) buď mám dojem, že je je to střípek z nějakého delšího textu
anebo
za b) ten řízek je tak divně obalenej, že sice maso mohu tušit, ale z toho pláště mě nepřesvědčil, že se do něj chci zakousnout.
Všecko něco řekne. Každý slovo, každá věta. Ale někdy věci budí dojem, že to něco je jen nějak.
Dali mi jednou tvrdil, že psát vázaným je jednodušší než použít volného. Nesdílím tenhle názor. U mnoho autorů co vážou nakonec vždycky získám dojem, že když vážou, zamotaj pro formu, nebo nakydaj na to důležitý tolik vrstev slov až to nakonec udupaj docela.
Prostě, když je někdo chudák, ať jím je se vším všudy. Stud se hodí k jiným skutečnostem.
Nebo jinak. Na malý prsa pušapka? A teď mi řekni jaká jsi.(Čistě řečnická otázka).
vole, jako. pušapka? když všichni víte, že mám malý prsa? čistě řečnicky prostě píšu, co mě napadá.
takže jsem zamotala pro formu, nebo nakydala na "to důležitý".
to beru.
a brala bych ještě spíš, kdybys svými slovy napsala, co z toho chápeš, protože pak bych si mohla dát dvě a dvě dohromady a u konkrétního textu pochopit, proč Ti přijde špatnej.
ale proč bys to dělala. stačí, když řekneš, že Ti přijde špatnej. a já to beru. seš součást spektra.
Pokud bych tady chtěla upravit tam, kde mi jakože došly slova a z Tebou nastíněného pohledu jsem "začala vázat", tak změním asi takhle. první vrš původně vznikl jako "nemáte..."
Nemáme žádný důvod brečet.
Svůj vlastní bezhlavý stín
vyzývám na souboj
k sejmutí vin tentokrát postačí ostří meče
ne boží syn.
ou kej
vzdávám se. nechám tě plavat.
na svatbu se mi ale vážně nechce.
předcházelo:
"hele, já bych vám to při obřadu moc ráda přečetla, ale když si vybavím, jak Mirek Nevrlý píše svoje hry, a když si uvědomím, že bych četla vám dvěma něco, co bych sama chtěla žít se svejma, tak bulim už teď. prostě to asi nedám."
"hm, tak to chápu. třeba máš zase něco, co schází nám... Když jsme to zkoušeli večer číst sami, brečeli jsme oba. tak my řeknem Aleně."
následovat bude.... další stohy. mj i textů.
a sama se teda někam poslat nemůžeš, to potěšení mi neber. :p
a dík. že se umíš nahněvat.
Takže ono to to není jenom vázaným.Ono to není ani volným. Jenom volným překladem.
Asi takhle.
Záměr Tvýho textu mi uniká.Vzhledem k tomu, že píšu Tvýho textu, je mi nutné Tě za ním hledat. Nechci Tě za ním hledat, chci Tě naprosto odsubjektivizovaným textem, tedy tím, že oddělím autora od textu znovu úžasně objevovat, tak že mě praští do hlavy aniž chci a tím neodděleně úžasně objevovat svět a zase sebe.
Číst poezii, číst vlastně jakejkoli text, je vlastně naprosto sobecká záležitost. Jsem velkej sobec a z toho nejspíš pramení má věčná nespokojenost s tím, co mi předkládáno.
Jestliže totiž význam, který chtěl autor do textu vložit, není tím významem který přečtu, nemám jinou možnost. Jak vím, že význam sdělení a s tím související nechápeme stejně? Tys s textem spokojena, já ne.
Prostě něco je blbě. Buď u Tebe, nebo u mně, nebo neznáme pravdu.A výraz pravda je jen odkaz na ní, jak jsem se dočetla v jedné chytré knize, tudíž s poezií a texty je to zrovna tak. Tvůj odkaz na pravdu mi není jednoduše zřetelný, natož pravdivý. Asi teda tak nějak.
jakože
"svůj vlastní" nejde vzít X xx jako třeba u předložky? že se posune přízvuk? ..
Tak to nejde. Viacslabičné slovo môže prísť o prízvuk iba v kombinácii s predložkou.
Jarku, ten prvý verš je štvorstopový ženský jamb, aj keď Ťa mýli ten daktylský incipit. Pri metrickom výskume sa obyčajne zisťuje pomer ortodoxných jambov typu když máme pádný důvod brečet a uvoľnených typu nemáme žádný důvod brečet, pri základnej analýze sa však hovorí len o jambe, bez prívlastkov.
Metrické okienko
Náš jamb sa môže začínať:
a) neprízvučným monosylabom, takzvanou predrážkou alebo anakrúzou:
když máme pádný důvod brečet
b)prízvučným monosylabom:
Sníh jako dobrý důvod brečet
c) trojslabičným slovom alebo výslovnostným celkom s prízvukom na prvej slabike:
Nemáme žádný důvod brečet
Ve tmě je dobře hodně brečet
To sú tri najbežnejšie podoby jambického incipitu. Prax pozná aj iné, o ktorých sa však z dôvodu ich nízkej frekventovanosti verzologické príručky takmer nezmieňujú, ale jazyk ich ponúka na využitie. Náš jamb sa teda ešte môže začínať:
d) ľubovoľným nepárnoslabičným slovom alebo výslovnostným celkom s prízvukom na prvej slabike:
Ignorujeme důvod brečet
Nehledáme si důvod brečet
Nezakazujeme vám brečet
e) ľubovoľným párnoslabičným slovom, alebo výslovnostným celkom s prízvukom na prvej slabike, po ktorom (po tom slove či celku, nie po prízvuku) nasleduje intonačný predel a po ňom neprízvučné monosylabum (predklonka). Znie to asi komplikovane, ale je to triviálne:
Říkám, že vidím důvod brečet
Nesměju se, když musím brečet
Všetky tieto veršové typy sú pre jambickú báseň dobre vyhovujúce aj v ľubovoľných vzájomných kombináciách – môžu sa stretnúť na ploche jedného textu.
Kombinovať ich však s daktylom (a to ešte o slabiku dlhším) kvôli nejakej rytmickej pestrosti je... no tu to teda nevyšlo. A nemalo to veľkú šancu na úspech ani keby ten zamýšľaný daktyl bol skutočný.
Ešte k daktylotrocheju...
To je verš v ktorom sa daktylské a trochejské panely striedajú podľa nejakého plánu. Napr.:
Od Čadce k Dunaju počuť čudnú nôtu:
hranicu stavajú z ostnatého drôtu,
kamarát-separát, nová paralýza,
z Moravy do Blavy vyžaduje víza,
(K. Kryl)
Toto je daktylotrochej typu DDTTT
alebo:
Z cudziny tulák pod hruškou stál som
zotlenou spola.
Poddaných krvou napitá pôda
domov ma volá...
(I. Krasko)
toto je daktylotrochej typu DTDT / DT
Ešte také...
Verš ako
Prichádza zvláštna samota
sa normálne považuje za štvorstopový mužský jamb a väčšinou aj v básni alternuje so svojou ortodoxnou podobou, napr.
a vchádza zvláštna samota
a so svojim ženským variantom, napr.
Prichádza zvláštne osamenie
Ak však nealternuje ani s jedným ani s druhým a je ním napísaná celá báseň, možno ho chápať ako daktylotrochej typu DTD, a to zvlášť v prípade, ak sa výskumom preukáže, že autor autor svoje jamby začínal výlučne klasicky jednoslabičným monosylabom. Kdesi som na to videl príklad, ale hľadal by som ho teraz veľmi dlho.
Ze začátku jsem byla docela nadšená, ono to zní dobře, hraje mi to. Líbí se mi ta ženskost a naštvanost (na sebe sama asi). Jenže když se vracim, tak já prostě musim říct, že se hrozně těžko ztotožňuju s tvejma vyjadřovacíma prostředkama. Zkusim to vysvětlit:
Nemáme žádný důvod brečet.
oukej, směrem k tématu nemám problém, i když třeba důvod brečet je, můžeš si napsat co chceš a můžeš to myslet právě naopak.
Ve zlosti svůj vlastní bezhlavý stín
vyzývám na souboj.
Pořád dobrý... ten ženskej prvek, ta dominance emocí nad rozumem, bez ohledu na to, jak i ženy umí jednat racionálně, jsem schopna vzít za své, podle mě se ti skvěle povedlo vyjádřit, jakej je to boj občas se sebou sama. Ano. Jenže čtu dál...
...K sejmutí vin
tentokrát stačí ostří meče.
cože? Ne to mi prostě neštimuje, proč se najednou bavíme o vinách? Nebo ostří meče směrem k tomu, na koho máme vztek? To by mi celkem hrálo, jenže ne v kontextu toho, co jsi řekla předtím, doteď jsme mluvili o sobě/ autorce nebo ne? ... Nehledě na to, že bezhlavý stín má pravděpodobně i majitele bez hlavy... sekání bez hlavy se mi jeví jako poměrně morbidní záležitost, ačkoliv to ai bylo myšlené - bezhlavě = bez rozmyslu, pak nerozumím ale proč stín, proč ne rovnou majitel hlavy. Ačkoliv nějakou cílenou srgumentací bys mě zřejmě přesvědčila, nic to nemění na tom, že je to moc složitý.
Závěr už mi do ztracena, pokut se začnu ptát, vyznívá úplně
...Ne Boží Syn. --- Vzdám etudu.
Na svatbu ale nepřijdu.
Tak i pokud se odprostím od jisté úsečnosti (ke smyslu básně mi sedí), tak prostě stejně musím přiznat, že nerozumím přítomnosti božího syna. Ale asi si tenhle symbol vykládáme jinak.
K sejmutí (snímání, ale i sejmutí - 'sejmi ho, Jimi, dělej!')
Obvykle viny snímá Boží Syn, tentokrát ne jako že 'navenek žádná událost, lze to vyřešit vlastním mečem.' Meč je nástroj onoho souboje. Velmi často mám chuť na souboj na kordy, když mám vztek. V duchu dělám výpady a nechávám tu energii v těch pohybech.
bezhlavej stín - ztratila jsem hlavu a furt mě to pronásleduje, a bít se bezhlavě, to jistě. právěže majitel stínu hlavu má, ale řešení je nasnadě
že je to složitý.. díky, zkusím polepšit? snad.
závěr - vede k záměru - že to nebude na nějaký spasení a že to budu muset nějak udělat sama a že teda asi se mi nepodaří se sama popravit a bojovat se stínem je taky hovězí myšlenka.. tak souboj na kordy vzdát, ale ...vzepřít se ! "jsem ta třetí! tedy svatba není nic pro mě" - říká lyrický subjekt..ee..chtěl říct..
seš skvělá čtenářka./komentátorka, Stín.
Marto - ať sa pobavím? vždyť to popisuješ. Přesně tak. Až na to, že se ztrácíš :) to je moje chyba...a rozvíjení dalších obrázků jsem chtěla taky, možná jen kompaktněji, ne do takovejch dálek :) ta svatba tam přece být musí, jak jinak bych dosdělila, jakžeto myslim s 'tou třetí'.. že to 'mluvčí' je ten 'navíc', že nese celého tématu se týkající břímě 'vin'...
díky taktéž. ...
Mimochodem. Díky moc i Dajakovi... učiteli národů... doufám v plody Tvé práce, tady.
Obvykle viny snímá Boží Syn, tentokrát ne jako že 'navenek žádná událost, lze to vyřešit vlastním mečem.
takhle když to řekneš, tak mi to připadá evidentní. Je zajímavý, že jsem to takhle neinterpretovala. Ono je to vůbec celý zajímavej počin.
Ještě k stínu - já pořád nevím čí, z toho, co říkáš mě to tlaščí k stínu ve smyslu splínu, celkem sem pořád doufala, že to má jinej význam, ale zas stín, ten smutek bez racia, tedy hlavy, čistě emočně.... mě baví. já jen, že mě to bavilo, aby bylo jasno, akorát mám někdy pocti, že se v tom moc kroutíš a já jako čtenář se pak kroutim s tebou. Snad u nikoho nemám tak často pocit... cože? zpátky v textu... aha! nebo cože? zpátky v textu... pořád nevim nebo a to je uplně nejlepší... cože?, zpátky... aha... dál ... jo, tak to nebylo vono... zpátky. Ale jak řikám, třeba je to mojí mimořádnou natvrdlotstí a navíc nemůžem psát všichni stejně.
hm. jednou mi jeden kámoš řek, že má rád moje básničky, protože mi v nich rozumí trochu líp, než když mluvim/píšu 'normálně'.
ne vždycky je to tak. tohle je zase na pomezí blogu a výkřiku. pokud tomu to zařazení má dát nějakej nádech. a zároveň jsem si myslela, že je to i vázaný, ale .. viz dajakbol & jarek :)
jo, kroutim, to je dobrý přirovnání. ono to nakonec často stejně skončí u kompatibility autora a čtenáře... se mnou obecně přímý lidi maj trochu problémy, v komunikaci. :) možná je to tou rybou kříženou beranem a drakem. ve svý podstatě jsem velkým dílem křivák. bojuju s tim celej život :) básničky jsou to nejmenší.
stín jako přízrak, asi nejvíc. ale zároveň jako JÁ!! na stínu vidím, že nemám hlavu - zobrazuje mi, co se se mnou stalo. psch. jaj, těší mě, že Tě to zaujalo. a pokud se pokouším vysvětlovat, narážím na mezery, zas jednou víc otisk než konstrukt.. :)
a že chápu, že číst naznačeným způsobem prohlodáváním .. neni bůhvíjakej zážitek... tak o to víc dík za trpělivost. !
křivák? ale fuj, to by mě k tobě nikdy nenapadlo. Chtěla jsem ti to původně napsat do SZ, ale musim se tě před sebou sama zastat veřejně! :D na znamení moc nedám, což neznamená, že směrem k sobě občas neprohodim: ta moje blbá povaha rybí... a jinak berana mam doma, jestli se tohle fackuje v jedný osobě, tak to potěš koště, mě kolikrát stačí, jak se to fackuje (obrazně řečeno) u nás. já spíš tu nekompabilitu, jak jsi to pěkně nazvala, vidím jako chybu na svojí straně, že jsem prostě jako čtenář děsně limitovaná... on se prostě každej vyjadřuje jinak a ne každej to říká tak, jak bych chtěla, ale to je v pořádku, jinak to nejde. To, jak komentuju, jsou obecně spíš moje postřehy, jak text vnímám já, než nějakej pokus o objektivitu.
jojo, myslim, že to děláš super, fakt jo!
a nekompatibilita není žádná chyba - myslela jsem to jako opak určitýho souznění. a nemyslela jsem to až tak do tý osobnosti, jak to možná vyznělo. teda o svý osobnosti vim svý, to zas jo, ale jako že to dost prosakuje právě v tý tendenci se kroutit v textu.. že to dělám naprosto přirozeně/bezděčně/bez úsilí mlžit
já znamení nesleduju, horoskopy, vůbec, ale ty typografie mi přijdou dlouhodobě zajímavý...vysmeknout se z ledasčeho a proklouznout nedotčená, tedy se vyjadřuju i normálně jak mlhovina a než se propracuju po spirále vlastních zpochybňujících argumentů k ose sdělení, kdekomu vytečou nervy :D
noa jsem devatenáctýho, takže ovcí :) určitě líznutá...
objektivní z pohledu mého subjektu jsi naprosto dokonale. nemáš jinou možnost. subjektivní jsem ze svého pohledu pouze já :)
moc kroutim... achjo, škodaže se neuvidíme. dala bych svou oblíbenou hlášku... 'Nemáš voheň?' .)
maaty (víš že jsem po Tobě pojmenovala našeho třetího syna? Tvůj nápad na nick mě uchvátil :)) jmenuje se Matyáš a už se těším,jak mu budu říkat Maaty..zatím je pro mě Makiošu Jošumi) - pokud jsi byla přitáhnutá k textu, vždycky je mně ctí. Pokud u mě nalezneš cokoli svýho, je mně ctí.
Nemáme žádný důvod brečet.
Ve zlosti vlastní krátký stín
vyzývám bít se. Tíhu vin
se šíje sejme ostří meče,
ne Boží Syn. Vzdám etudu.
Na svatbu ale nepřijdu.
:p :D kdyby náhodou někomu mělo přijít, že sem se sebou vypořádaná. joa - přišla jsem na to, že princip pronikání do zákonitostí metra verše u mě probíhá oklikou přes geometrii. nebo jak to nazvat. Odhadem podobnosti tvaru slov. No, to se ještě zadýcháme, po cestě, hehe.
Staňte se registrovaným členem a můžete plně využívat webové stránky. Jako registrovaný člen, budete mít řadu výhod! NEZAPOMEŇTE, ŽE REGISTRACE NA WEBU VYUŽÍVÁ COOKIES
Přihlášení
