prázdniny pro koně s uzdou uvázanou ke klice u domovních dveří, protože mi ho bylo líto že nemohl ani ven ani dovnitř
jednoho podzimního večera
jsme seděli pod
visutým stromem
a já si musela vybrat jen jednu jedinou barvu
a na ty ostatní zapomenout
než se setmí
a tak i mně zůstal svět
černobílý
ačkoli já si vždycky myslela, že se mi to
nesmí stát
že musím i kdybych z toho umřela
hořet pro každou stejně
a milovat pořád něco navíc
a nechávat si půl hodinu spánku
navíc
a nechávat si otevřená vrátka navíc
a muže taky navíc
jenomže potom jsme šli na procházku
a celou dobu jsme mlčeli
ani nebylo slyšet bučení z nedalekého jzd
jak jsi byl potichu
možná v nás rostl měsíc
možná že všichni mravenci zatajili dech aby nás slyšeli
a v trávě leželo ticho
to strašné ticho
bylo v něm slyšet všechny mé lži
jak zvoní jedna o druhou
a ty ses je rozhodl počítat
lež o večeru
lež o procházce
lež o smíchu
za ustrašenýma očima
seno tam nebylo žádné
tráva se třpytila jako jehelník
a já po ní kráčela bosýma nohama
od Luisa
dne 29.08.2014 23:58 ·
14 Komentářů ·
416x čteno ·
dneska nejspíš už nenahlídnu, tak jen na první záznam:
že musím i kdybych z toho umřela
hořet pro každou stejně
z textu není zas tak zřejmý, že mluvíš o barvě,
souběžnost až příliš vzdálená, nebál bych se zopakovat: že musím i kdybych z toho umřela
hořet pro každou barvu stejně
- - -
proč ses tady tak pohnula blíž?
proč tu chybí ta roztěkanost, jakýsi "vláčení" myšlenky?
proč seš tudy "starší" co do pohledu na příběh, vztah k němu?
proč máš závěr, kterej snese jakoukoliv kritiku?
jedna z nejlepších, co jsem od Tebe četl,
"slyšel"
Ale já přece taky nevím. Vím akorát že mám šílenou chuť spustit jeden ze svých monologů na téma "jak bych chtěla aby to vypadalo a jak to zase nevypadá a jak je to sakra možný", což by mě sice uklidnilo a na chvilku bych se zase mohla rozčilovat nad poezií namísto nad starostma co mi přerůstají přes hlavu a z kterých se stejně co nevidět zblázním a...
stejně, co může být lepšího než pít džus na zahradě blázince a pozorovat havrany.
Je to roztříštěný text, ano. Únavou, asi. Prostě na to v poslední době nějak nemám.
A Jinak Jarkovi se divím, pousmívám.
Překvapil jsi mě.
Že i s tak banáními větami jako
hm, užívám si tu spíš takový tý "nerozumbradovosti",
prozaický polohy bez nakypřelejch výrazů a spojení,
přirozenýho psaní s poetickým nádechem,
a koncem veskrze ryze poetickým -
a jedna věta typu
jenomže potom jsem šli na procházku
si může jen závidět, že je v textu pro ni (i odpočinkem) místo :)
Vy mi dáváte s těma překlepama. Takže jo: oprava, oprava. A děkuji pěkně. Daň za to, že stíhám psát, asi. Ale nebudu se vymlouvat, on by to pantatíček Komenský tam nahoře jednou už nemusel vydržet.
(a jinak já o tom překlepu vím - naroudíl od svých gramatických chyb minule - četla jsem to mockrát od vložení, jen mi přijde bezohledný pořád s tím někoho otravovat, když je to vlastně moje chyba)
Takže s barvou ven: jsem v přízemí, okno do ulice a mám rozbitou roletu. Svítit nechci, protože jsem v noční košili. Takže tady mám tmu jako v pytli a nevidím na klávesnici. Tento stav trvá už asi tak půl roku. Kdyby se našel kdokoli, kdo mi tu roletu opraví, volejte ihned. Můj otec je matematik a jediný další muž tu má sedm let. A konec výmluv, že jo :)
Ta roleta je nahoře. Nejde dát dolů, takže nesvítím, abych tady nebyla jak ve výkladní skříni. (to už bych si mohla rovnou pořídit červený žárovčičky).
Chtěla bych se naučit psát všema deseti, teď sotva pěti :)
takže první strofa super.
visutej strom mám zas jak z tý Tvojí Alenky.
vybrat jednu barvu a na ostatní zapomenout
jako čáp ztratil čepičku... je zde mezi námi (to je kousek mýho nejoblíbenějšího rozpočítávadla)
hořet pro barvy ve druhý u mě průzračně navazující
a fajň!
možná v nás rostl měsíc - výbornej výbornej.
stejně tak
zvonění lží jedné o druhou
smích za ustrašenýma očima
a
poslední dva verše.
tolik od Tebe pro mě ..
název, kterej se Ti patrně do názvu nevešel, taky..
připomněla jsi mi Alfréda. (Z Pipi, aby bylo jasno)(puntíkatýho koně v životní velikosti, kterej snad jedinej může ven i dovnitř)
ten zbytek...co s tím s zbytkem...já vím, že jsi to Ty, čertěvem (s odvoláním, prosím) ale nechtěj po mně, abych si s Tebou dřepla pod koně a studovala žlutej šátek Ferdy mravence s fialovejma proužkama. Tím chci říct, že to o čem jsi možná měla dojem, že navazuje, prostě nenavazuje.
mix dospěláctví a holčičkovství, ale pro mě v nesprávném a nesvéprávném poměru. Chtěla bych, aby sis to ujasnila. Buďto kůň a visutej strom, anebo zadní vrátka a muži
buďto bzučící jzd a mravenci ANEBO lži
ticho ležící v trávě nepatří tam ani tam. To je poetická mrtvola. nevím, co bys s tichem v trávě musela provést, aby mi přišlo slušně řečený.
nejvíc jsi mě naštvala, když jste jenomže šli na procházku.
jehelníček s bosky zase možný do obou světů a prolíná do toho Alenčina.
konkluze? :) (ne že bych věděla, co to slovo znamená,ale hodí se mi sem vizuálně)
rozstříhat po verších, zahrát pexeso, vzít koště a havrana a zkusit to znovu.
Staňte se registrovaným členem a můžete plně využívat webové stránky. Jako registrovaný člen, budete mít řadu výhod! NEZAPOMEŇTE, ŽE REGISTRACE NA WEBU VYUŽÍVÁ COOKIES
Přihlášení
