Slýchal jsem tě říkávat
'Nic se neboj a nejen teze v přích
braň vždycky na kost,
do nahoty,
vždyť je k pláči z dlaní číst si hořko,
neuspokojení,
zlo.'
a teď chceš jen,
naruby líce,
v štěstí druhých se vmezeřit,
pro své se sama neplahočit,
chutě dračí, v srdci třísky,
hořko, neuspokojení,
zlo...
Jak ta stará, ta třetí, břitce,
jako když nápěv zrezne v křik,
tneš rtem, že vyjde předraho cit
a tak radši pouštíš z klícky
hořko, neuspokojení, zlo.
Pod křídly spí panna tvé mince.
Mour dnů vymetáš ze dveří
a v mracích kolem úst a očí
se ti zračí
všechno lidský
od cvrcka
dne 25.09.2014 16:23 ·
19 Komentářů ·
601x čteno ·
ty vole tohle není jen tak -
prvočtenou krkolomnost si budu muset
hodit přes rameno, abych se uměl nasytit,
a to bez polknutí čehokoliv (hlt posečká...)
ty vole, dobrý.
Zvláštní jakou si si zvolila formu - on promlouvá k ní
Slýchal jsem tě říkávat
tak co tam vlastně je, co mi to říkáš?
Mluvíš o někom pro koho je tak důležité žít si to své a přitom ví, jak moc je to těžké, jak zbaběle někdy sám před sebou? jak těžký je jít to svoje, když ostatní jsou tak hovadsky šťastný (a skutečně jsou?). Jen se mezi ně vmezeřit (skvělý slovo), aspoň na chvíli, jen trochu si ukrást pro sebe,
pro své se sama neplahočit,
chutě dračí, v srdci třísky,
hořko, neuspokojení,
zlo...
navzdory tomu, jak jsi to napsala jako by tam byla ta dětská touha po všem, teď hned (chutě dračí), ať už se to vzahuje k čemukoliv a zklamání zároveň, že to nejde, protože už sme velký a máme svojí zodpovědnost (a sakra)...
a možná ten text jenom tlačim až příliš směrem k sobě ... a jde to. Vlastně mám podezření, že jsi to napsala o mě, jakkoliv jsi to jistě zamýšlela napsat o sobě (páč já zas nejsem tak velkej životní rebel). Hm, velmi inspirativní kousek... pro mě.
Opravdu velmi mě bavilo v tom textu hledat.
Ale
Ten závěr je doslovnej až příliš, nelíbí se mi. Jako bys tam chtěla vtěsnat - tak sorry, sem jenom člověk. Blé.
Co s tebou? Dávám ti palec i tak.
... a štveš mě.
a teď chceš jen,
naruby líce,
v štěstí druhých se vmezeřit,
pro své se sama neplahočit,
chutě dračí, v srdci třísky,
Hm. Hm :) v štěstí druhých se vmezeřit. Věčná touha udělat šťastnými ostatní, přivést na svět štěstí, jedno za jakou cenu, jen aby se usmáli, jen aby se přestali bát. A potom ta cena, padání zpátky, vědomí, že když jsem sama nešťastná, tak s tím nic neudělám a... že jejich štěstí záleží v něčem jiném, než v křečovité snaze. A záleží vůbec? Eh. Nevím jak to, ale já jsem teď v takovým sebešťastným období. Už nezachraňuju ostatní, ale doufám, že všechno bude v pořádku, doufám, jo. Možná je to všechno co se dá dělat a možná že je doufat právě to nejtěžší. Nevím nakolik se to blíží tomu, cos napsala, jen se snažím vejít vlastní branou. Heh. A vím, že tohle by byla super ukázka literaturysenetýkajícího komentáře, ale myslím si, že literatura se dá hodnotit jen takhle, takže.
jak ta stará, ta třetí
ta na kterou se už nedostalo, tak to chápu. Co chtěla a nedostala. A pak ten závěr. Podle mě skvělej. Dopsat se k závěru, kterej je dobrej je těžký. A teď myslím dobrej ne ve smyslu dobrý jako opak špatnýho, ale dobrý jako synonumu ke šťatnýmu, prostě to dobře dopadlo. Ona si může tisíckrát připadat jako čarodějnice, ošklivá, zlá, zatrpklá, osamocená, ale. V obličeji má napsaný, že není tak hrozná jak si myslí. Pořád lidská a svým způsobem krásná. A tak přemýšlím jak strašně pořád lidi zveličujou význam svejch špatností. Hah. Měla bych ti chuť popřát, abys po téhle cestě pokračovala dál. Jo, prosím. A nevdržímo to a zasměju se se zdviženými palci jako kterási žena na jednom přechodě když jí chodec upozornil, že nemá zapnutá světla. Ten chodec byl básník a je to jeden z mých oblíbených literárních nálezů. Ach. A třeba mě za ten komentář přišpendli k papíru, fakt jsem nevhodná a pořád se chovám jako ten Lippmann, kterýho jsem si překřtila na Liliputonna a je to teď jedna z mých nejoblíbenějších postav v něčem co ještě nikdo nenapsal.
Při prvním čtení trochu obtíže, ale při dalších čím dál lepší, všechno si to sedá a sedá až to dosedne. Jen k trojici hořko neuspokojení zlo, možná bych nechal jen hořkost, ale jestli tomu dobře rozumím vyjadřuje pohyb od hořkosti až ke zlu, a pak tedy možná neuspokojení odtud hořkost a pak zlo? A zlo dobro tuším Holan či Kolář brojil proti těmhle všeobecným výrazům, ale v této básni to na mě nepůsobí rušivě. ale to jsou jen detaily.
Nápěv zrezne v křik -- to je fajné
Moc si toho vážím...moc si vážím, co jste připsali.
Vorejsi - bezva postřeh, s tím 'vrstvením'. nemůžu nechat jen 'hořkost' a přiznávám, že hlavně kvůli melodii nemůžu ani přehodit logice naproti, ale máš fakt dobrej postřeh..
hlavní fce pro autora byla..rozmělnit to ze sebe,zaříkat to. vážně jsem zvažovala v každé liché strofě dát 'zlost' namísto 'zlo',ale usoudila jsem, že by pak závěrečné dilema zda si po čtení doříct, či ne,nemělo už takový grády :) a ač by nejspíš právě zlost ve všech měla snad i více opodstatnění...nedovedla jsem se vzdát tý první myšlenky-kterou jsem nakonec umístila na konec :)
díky za vhled.
Luu...u Tebe mé nadšení bylo až za hranicí přesvědčení, že vycházíš pouze z položeného textu :) - byla jsi u tohoto textu na piste-povidky? anebo vážně čteš toto vše i čarodějnici jen odtud?? A Lippmanna myslíš 'našeho budějovickýho' Lippmanna? Přemýšlím...empatie? stejná vlna? ...díky za (vůbec všechny kolem a i tady) Tvý slova.
Stínohro...nevim proč mám furt pocit,že když se nějakej muj text líbí ženský,která dovede napsat text o černošce v sobě, s velkou prdelí, má ráda draky a vyjadřuje se kolikrát tak,že si 'vedle' ní připadám jak zbrklý připitomělý ucho, že to je fakt skvělá zpráva :)) takže prostě...je mně ctí. Jasněže je to o mně,ale jestli je to i o Tobě, tak to je splněnej sen.) a co se týče formy...tak nejvíc práce tady zatím EVER. a od 'ok,tak ten nápad rozpracuju' přes 'achjooo, měsíc crcání a vono je to asi furt vo ničem' k 'ok, dotáhnu to,dám, co by ne' s tím že den před publikací bylo ještě asi dvanáct variant poslední strofy... alchymie to je...alchymie a žítí, a furt dokola,texty pfffch!
rezko...jo...jeto v prdeli,místy,jak fakt se ve mně to hořko usazuje. Chcačky nechcačky,jak říkával Mons. Adámek, fyzikář, neblahé paměti.
Vor, super. Mám radost, že v tom nacházíš poezii, v tom mym jazykolamu...mně to přijde často hodně zvukomalebný, ale čtenářstvo to přijímá různě :) dík za 'poslední'..
JARKU!! zajímá mě víc. :p jakmile se Ti pozachce .)
slýchal jsem tě říkávat / slýchával jsem tě říkat?
už tady nechtěný pozastavení, abych fofrem rozpoznal míněnej
"časoprostor" obrazu, a bez záškubu četl dál
a teď chceš jen,
naruby líce
tu čárku bych vyhodil, nemá tu význam
Pod křídly spí panna tvé mince.
ha, připomnělas výsekem jednu od Meri :)
(„...dopadají mince na hrany a přísné panny ti hledí...”)
Pod křídly spí panna tvé mince.
Mour dnů vymetáš ze dveří
a v mracích kolem úst a očí
se ti zračí
všechno lidský
tady jako bys textu ulevila, povolila sevřený otěže,
a ve smíření zaklonila hlavu -
teda já bych tak rozhodně provedl, kdybych moh :D
tohle je dílko, který nepotřebuje nějakýho rozsáhlejšího
pitvání, spíš mě nabádá k tomu, abych se snažil víc
porozumnět tomu, kdo brk ten (a proč takhle)
slovy smáčel:)
slýchal jsem tě
říkávat nic se/a teď chceš jen
naruby líce/jak ta stará
ta třetí břitce/... to na 'obhajobu', pozastavení chápu... .) ..mimochodem...co do meter.. spokojno?
čárky jsou tam dvě, významu mají dle mého odstavit ke čtení do smyslu -teď chceš jen majíc líce naruby- a nikoli -a teď chceš jen mít líce naruby- , což samozřejmě v kontextu pak k pochopení, ale pro plynulost mi přišlo takto snazší
pod křídly,... kde doufám poznat toho ptáka.... (to už jen se tu zatetelím nad momentem..kterej měl text zklidnit do zaklonění/přijetí a nad kterým jsem se lámala mnoho dní...)
Vycházím jen z textu, jinak bych uvedla. A z toho, že tě už trochu znám. Což by se nemělo, ale já si myslím, že ZAZ jo. (Znáš ji?) Ale na pište povídky mrknu, když užs to tak nahodila... :) (a jinak super že tak velkodušně míjíš moje překlepy!)
jo, chtěla jsem to sem stejně prolinkovat :
text...kromě mé touhy se ze všeho vyjádřit (a nezbláznit) vznikl a hlavně teda byl doskládám díky soutěži Švejcárkovo poetické léto...
Ten úvod! Ten úvod!!! Ten úúúvod. Začíám číst Pratchetta, bez debat. (a proč tady sakra není ten úvod... teda anotace) Tohle přesně mě baví na literatuře, takovýto prolínání, že je vidět zájem i o jiný díla, přemýšlení a jejich... kompozice. Ach.
no víš, myslím že kategorie vázanej text zavdá
poněkud jinýho dohledu, a já se tu raději brodím ve volným,
kterej se občas sice slovem poohlídne po jiným kolegovi v rýmu,
ale stejně si pak ten starej pán drží odstup - zvolna, a tu a tam se ukáže...
Je mnoho textů této, které zní zvláště pak pro určité zastaralé výrazivo či spojení jako bohapusté tlachy. Tyhlety literární, nebo básnický fráze trhají většinou obsah na cucky. Tady tomu tak není. Ne přímo. A netrpím dojmem, že je to hra na schovávanou, nýbrž práce s jazykem ve spojení s nutkáním říct něco už konečně přesně. Nebo aspoň přesněji než dřív. Říct něco přesněji člověka nutí obracet se k těm, co už se také někdy pokusili a někdy i dokázali říct.
Zaznamenávám u Tebe od doby prvního textu (cos mi nabídla k četbě) markantní vývoj. Ne že by v téhle bylo většího kusu poezie, než v té první, ale učíš se zatínat tipec rozevláčnosti, učíš se schopnosti slovo více ovládat. To je jistě muzika na mlýn, když jeden uváží, že slovo je ten nástroj.A i když se někdy zdá vcelku marný zaznamenávat slovem cosi, co jinak lze považovat nejspíš za zázrak, čtenářům taková uvážlivější práce pak lépe padá do klína.
A i když se možná křečovitě držíš až přílišných slovních hříček, smysl kompozice se mi nyní lépe vyjasňuje. Moje výroky tady jsou spíše poznávací, ale tomuhle výhledu se možná otevřela přehlednější perspektiva.
Tomuhle úsilí fandím, to víš, ale pravda je, že občas mě ještě dovádíš na závratnou a nebezpečnou stezku, ale to nejspíš k Tvojí alchymistický dílně patří.Prostě pravda je to, že báseň není sen ani náhoda, mnohdy nehoda.
Takže závěr, je tu určitá naděje, která jaksi slibuje.
Staňte se registrovaným členem a můžete plně využívat webové stránky. Jako registrovaný člen, budete mít řadu výhod! NEZAPOMEŇTE, ŽE REGISTRACE NA WEBU VYUŽÍVÁ COOKIES
Přihlášení
