zrovna dneska jsem si říkala, že bych chtěla potkat nějakou sedmnáctku, která upřímně věří na doživotní vztah/lásku
a důkladně se jí optat, jak si to představuje...
já jsem co se týhle víry týče, momentálně hodně na vážkách
já totiž vím/tuším...že jsou v životě momenty, který lze naplnit smyslem pouze díky nepředstavitelně dlouhýmu času po boku někoho. nepředstavitelně z mýho pohledu, pochopitelně.
Jak dlouhej byl, Vor (a další?) Tvuj nejdelší vztah?
Dumám o tom. Prostě všechen čas někam/někomu věnovanej, se v člověku ukládá, nejde to zpochybnit.
Je to podle mýho jedna ze (snad) mála věcí, který nejdou zpochybnit - to, že někde jsi.
Ukládá se a přerůstá, osciluje od prožívání souznění až k nenávisti a znova. Já věřím, že dokud v tom nalézáme smysl, má to smysl.
Já s mojí analytickou, anticipující, deduktivní intuitivní impulsivní povahou typu 'všechno dobrodružství ke mně. a hned', který je blízký smést tajemství budoucnosti ze stolu slovy 'pamatuju se na dobu, kdy se to stane znova'..
já věřím, že mezi dvěma je posvátno.
jak se s tím mám vypořádat.
jak se s tím sakra mám vypořádat.
je to moc krásný. milovat. moc krásný. strašně moc. úplně s.t.r.a.š.ň.e.
eštěže jsem aspoň tak pitomá. to jediný mi pomáhá.
ale napsala jsi krásnej proslov k té potvoře zvaná "láska"
hlavně tohle mě nějak dostalo :-)
je to moc krásný. milovat. moc krásný. strašně moc. úplně s.t.r.a.š.ň.e.
a můj nejdelší vztah? 12 let a to jsem stačila mít dítě s jiným, pak se za jiného vdát a zas rozvést ...no byl velice tolerantní :-))
a tvůj koment je dost motivující :-) díky :-))
potvoro, říkám si nahlas,
říkám si to nahlas po svým nahlasčtení, páč v koutku oka
voda, a nevim jestli slaná - tolik aby ke rtu doteklo
jí zas nebylo...
a to ten text nejni zrovna dvakrát ku kráse pro oko,
šak lámeš mě tu snad kolem, bo co :)
nevím, nějak jsem tohle plivla na ráz, jako jedovatou slinu
pro pocit úlevy, bo co :-)
fajn, že nějaké emoce vzbudil tenhle možná výkřik :-)
a jinak, ke rtům ti dopřeju radši ohnivou vodu :D
a že díky Jarku :-)dojalo mne to :-)
...jsou v životě momenty, který lze naplnit smyslem pouze díky nepředstavitelně dlouhýmu času po boku někoho... to je hodně k zamyšlení. Báseň - výkřik Vorony i koment Cvrcky mě přinutily popřemýšlet... a uvědomit si znovu a opět, jaký jsem měl a mám štěstí v životě. Neboť žiju s mojí ženou už nepředstavitelně dlouhých 32 let a... když ráno v práci rozbaluju chleba zabalený do papírového ubrousku, vidím její ruce, které mi svačinu večer balily... a dojímá mě to a naplňuje spoustou veskrze pozitivních emocí. Mohl bych pokračovat dál, ale co už k tomu dodat. Snad jen, že nikdy nemusí být pozdě... a kdo hledá, má šanci najít.
Checht.
Přistoupení do spolku minimalistů. Jen trochu a především. Spíš možná. Asi určitě.
Ale ani to vlastnění mně moc nepomáhá. Jako vlastnit vítr. Skoro si to ani nedokážu představit. Nepohádkově.
jen slova stesku
můj stesk většinou mlčí, ale co
zatáhnout za udici a zatápat
smíme jen zpozornět, zahlédneme-li v davu cizí tvář
ale nejsme si jisti
Staňte se registrovaným členem a můžete plně využívat webové stránky. Jako registrovaný člen, budete mít řadu výhod! NEZAPOMEŇTE, ŽE REGISTRACE NA WEBU VYUŽÍVÁ COOKIES
Přihlášení
