a Uľka myslí na teba
na malé živé oči ktoré tuší kdesi
vo vode čo zakázali ostať
v jej tele
.
myslí na šialenosť svetiel
prihlušená váhou gravidných bielych stolov
na všetky ich plody
myslí
na to ako sa asi cítiš
nikdy neporodený na obrovskej tácke
kúsok od svojho žriedla
postrácaš každú svoju sestru i brata
až sa napokon zmeníš na organickú sladkosť
a oni ťa rozprášia
na vrcholčeky omrzlín
.
okolo sa zlietajú bezdomovci
pod krídlami odtlačky predražených očistcov
len tak si spievajú a nik si o nich nemyslí
svoje
zrazu stoly karmínovo zmĺknu
no ešte pred posledným slovom posledného
skúsia pohnúť kolenami
vylejú z pohárov priesvitné dušičky
vo veľkostiach ktoré presne sadnú
potrateným
lebo vedia že za také netreba prosiť
také stačí priznávať lebo
rany v príbehoch chladnú strašne
nenáhlo a povrchne
každej čo na ne chcela zabudnúť
no nesmela
rovnako
.
od Marta
dne 24.10.2014 22:06 ·
7 Komentářů ·
408x čteno ·
Ty mi nakládáš...,
že snad vidím víc jak báseň -
vidím člověka, kterej řve slova, a je mu jedno,
jak dopadnou, nebo budou dopadat, je mu jedno,
jak zapůsoběj - je to jeho příběh,
tak sakra berte nebo ne...
on chce jen napsat prvotní vjemy třeba nazdařbůh,
bez ohledu na to, jestli je někdo poblíž a naslouchá...
ale áno, Jarku
je dobré, že ho vidíš..človeka..som rada
veľa mojich textov je z kategórie tzv. dejovky alebo príbehovky
nie každý z nich obsahuje len môj príbeh
je to zmes príbehov, ktoré cezo mňa prešli a vyvŕbili sa do podoby textu
:)
a tento
hm, dlho som zvažovala, či vôbec zverejniť
či nie je príliš "krutý" či aký
možno ho zaradím do novej zbierky, čo chystáme s Dalim - Odklonené svety a keďže mne samej sa takýmto spôsobom pre rokmi tiež "odlonil svet", tak som sa k tým veršom vrátila a skúsila dať sem
vnímam to ticho pod ním, že..čojaviem, že som niečo "prepálila"?
hm
hm
vůbec ne, snad jen, že Tvý texty si uměj vzít
čtenáře natolik sebou, že chvíli trvá, než se
on sám z něj může "dostat" natolik, aby popsal
dostatečně srozumitelně a přesně to svý
Z mé strany bylo ticho způsobené převládající nutností věnovat se rutinnímu chlebu. Ale teď jsem zde.
Takže Marto, tahle lyrika je mi vzácná. Jsou to přesně ty housle, které dokáží hořet pod nohama, kde člověk, matka předtím (třebas jen v příběhu osobně neprožitém zašlapala srdce. Vyvážená úzkost, ukotvená ve způsobu a uskupení slov, které se mě silně dotýká. Dramatičnost, kterou vnímám jako autorem pochopenou a přesně takovou, aby bylo možné, by se jeden odvážil k záznamu.
Nevím, co bych dodal. Zasáhlo jako čtenáře velmi silně. Jinak když se pokouším pochopit, čím to je, že je to tak působivé - není to dějem/příběhem, ale právě tím něčím rozumově neuchopitelným, co se skrývá za hradbou slov... a ty jako stavitelka dovedeš postavit přesně ta správně velká vrátka a pozvat nás dovnitř a uvidět tvýma očima, co by jinak zůstalo ukryto ve tmě.
z času načas potrebujeme aby niekto
vyhmatol slovami našu výpoveď zapísanú v texte
veľmi som sa obávala, že so to "prepálila"
že niektoré slovká idú za hranicu
Midi, tvoj komentár si zarámujem a vyvesím niekam, kde ho budem mať na očiach
a vždy, keď zapochybujem
či má vôbec zmysel zapisovať tie pochody myšlienok a slov vo mne
pozriem naň - na komentár, a poviem "áno,
pozývam vás a rada sa od vás nechám pozvať!"
Staňte se registrovaným členem a můžete plně využívat webové stránky. Jako registrovaný člen, budete mít řadu výhod! NEZAPOMEŇTE, ŽE REGISTRACE NA WEBU VYUŽÍVÁ COOKIES
Přihlášení
