Účinek činů je vpravdě mocnější než účinek slov. (Bahá'u'lláh)

Přihlášení

REGISTRACE

ZAPOMENUTÉ HESLO

Ale ne! Kde je JavaScript?
Váš prohlížeč nemá zaplý JavaScript nebo jej nepodporuje. Prosím zapněte enable JavaScript ve Vašem prohlížeči ke správnému zobrazení této stránky,
nebo přejděte k prohlížeči, který podporuje JavaScript; Firefox, Safari, Opera, Chrome nebo na verzi Internet Explorer novější než verze 6.

Hiearchie článků

Rozcestník » Aktuální soutěž » Myslela jsem, že jsi zemřel a přitom jsem to byla já

Myslela jsem, že jsi zemřel a přitom jsem to byla já

Ne, kámo,
nejsem mrtvá.
Co myslíš, že jsou ty jiskry kolem?
Jsem na druhý straně teleportéru,
blbečku,
rozloží tě na kosti
a vyplivne někde úplně jinde.
Někde ve vesmíru.
Třeba.

Ne, nejsem mrtvá.
Jsem v buši, počítám hady,
kočky na rozpálenejch Londýnskejch střechách,
tvý kroky v ulicích,

jak listí co na zem spadlo,
v Ústí
v listopadu,
polštářky prstů,
když klepou do sklenic.

Ne, nejsem mrtvá.
Jsem ve výrobě přesných plastových dílů -
vertikální, horizontální vstřikolisy,
robotická ramena.
Úhledně mě nalisuj do
jednorázových forem.
Sklapnu,
kufry na cestu
nebalím.

Komentáře

12.11.2014 15:57

cvrcka

Tvuj přednes už neodmyslim, seš v tomhle stylu naprosto autentická, 'snadno čitelná'- linii textu lze sledovat i pouze ušima, v naznačené dynamice i spádu.

výbornej,poutavej nápad, přidrzlej tón, dávka opovržení,ironie vůči...vtělená do odpovídajících výrazů...odmítání 'hledačů' pravdy zkratkou přes druhej konec světa i konformity 'sezení na prdeli' v kanceláři.

Jako kdyby vědění. Jako kdyby 'o tomhle se bavit nemusíme,doufám'

název je oproti ražení textu docela něžnej. Působí na mě, jako když se obracíš ještě k někomu třetímu než kdo vystupuje pak v txtu. Jako že ten 'rozhovor' měl pouze nastínit Tebe (mluvčí) a 'kámo' byl odrážecí plocha, aby 'Ty' měl lepší výhled...

vůbec ... to poznání shrnutý v názvu v kontrastu s textem.... mě baví. Zajímá a poutá pozornost...ještě to nechápu úplně, ale chci si na to přijít sama. Až na to přijdu, ještě připíšu.

13.11.2014 11:28

Vorona

no na jednorázový čtení si moc básní nepamatuju, ale
tady jsi se svým Blbečku, čitelná a taky tím koncem si mi připomněla
tu tvoji velkovýrobu, ve který by tě měli asi spouštět, aby se plodily dobré básně :-)
vidím to tak a doufám, že nevezmeš ve zlém :-))
palec u mne

13.11.2014 19:12

Jaroslav Vraj

bylo to hrozně hektický, i když po kouskách :)

- - -

po chvíli teď, když hlava z úklony se už dourovnává
přirozený poloze, pozeptám se:

poslední sloka náhodně ve spisovným gardu,
nebo "jen" cíleně stojí právě textem v jakýsi přesnosti,
potažmo změny, prozření k (třeba i zkonstruovaný)
realitě ?

rád Tě čtu, a rád teď i poslouchám

13.11.2014 23:06

Luisa

Nadšená prvníma dvěma a názvem, tím názvem. Nemůžu ho dostat z hlavy, pořád na to musím myslet. Jak někdo dokáže něco tak vystihnout. A zpražená trochu tou poslední, zeptala bych se přidrzle: "a to je jako co?" přijde mi to tam takový na efekt. Nevadí mi ani tak ty technický věci, lis a tak, ale prostě mi tam chybí atmosféra, no specifikuju - nevím, jak si tu třetí sloku představit a jelikož j čtu všechno tak, že si to představuju, tak je to problém, pro mě neřešitelnej. Druhá je navíc obrazová tolik, že mám chuť jen nohy nahoru a kafíčko a vychutnat si ten obraz a ono... hned vzápětí sprcha. Konstrukce slov jakoby neopřená o emoci. Jop. Jinak ty první dvě geniální, musím to potřetí zdůraznit, protože prostě tak.

14.11.2014 07:39

Marta

zaujal ma hlavne akýsi kontrast
názvu a textu
zmierenosť a miernosť a oproti nej akýsi "industriálny" dešpekt, sarkazmus
v slovách, v obrazoch i za obrazmi

celá sila toho textu sa mi v tom názve hromadí
niečo ma v ňom znepokojuje
možno mi je blízky takýto pocit vlastného úmrtia
a text
sa mi potom stavia do polohy
vnútornej sebaochrany
aby sme neumreli, keď nás niekto nechá
v sebe /pre seba/ umrieť

asi tak, Stíno
rada som tu pobudla

14.11.2014 10:31

Stinohra

je zvláštní, text nejdřív číst a pak ho sem vkládat. když jsem ho četla ještě jsem vlastně neměla pocit, že by byl hotovej, jenže pak jsem došla k názoru, že už bych na něm stejně nedokázala nic změnit. takže je hotovej. a máte to.
cvrčko, myslím, že možná rozumíš tomu textu víc, než si myslíš a než by jeden skoro chtěl. jen sezení na prdeli v kanceláři, nojo, já sem kancelářská myš šedá. ještě, že tu mám ten teleportér.
vor a luis vlastně i - výroba. Jsem v ní docela často a nikdy mě nepřestane fascinovat a nikdy mě nepřestane mrzet, že tomu vlastně nerozumím. Pokud se mi ale ta atmosféra nepovedla předat, tak to je ne houby, samozřejmě. Tudíž, luis, chápu tvůj argument, že je to pro tebe těžko představitelné, je to patrně moje chyba...

Konstrukce slov jakoby neopřená o emoci.

to je výhrada vůči, který se mi těžko vyjádřit. Můžu říct, že pro mě je výrobní prostředí velmi emotivní a že rozhodně z mé strany nebyla žádná snaha o "efekt" tedy účelově, ale bude to mít smysl? nebude. pokud na tebe to prostě nepůsobí dostatečně silně, pak si tu můžu říkat, co chci.
Jarku:

poslední sloka náhodně ve spisovným gardu,
nebo "jen" cíleně stojí právě textem v jakýsi přesnosti,
potažmo změny, prozření k (třeba i zkonstruovaný)

je to trapný, ale všimla jsem si toho, až co jsi to řekl a to jsem to po sobě četla tolikrát.
Marti, Odette - díky za vaše tady, možná ještě připíšu .)

14.11.2014 10:32

Stinohra

a ten druhej palec je od koho teda, prosím?

14.11.2014 19:39

Luisa

Hej a proč je tam ten Londýn s velkým. Možnáže ázev, al ejá neznám žádný filmy a takový věci, atk nevim. Jinak jak říkáš, že tě fascinuje výroba. Hah. Můžu se jen domnívat, ale... pokud píšeš o něčem, co tě fascinuje - můžeš to napsat dobře? jen taková myšlenka... á píšu o věcech, který mě fascinujou totiž jen ve dvou případech
a) když jsem něčím fakt nadšená a to jsem většinou tak nadšená, že automaticky předpokládám, že jsou nadšený i ostatní a jestli jsem to stravitelně napsala tudíž neřešim, vždyťjetopřecijasný
b)když nevim co mám psát a to pak nedopadá o moc líp
A jinak se sem pořád vracím. Jo.

14.11.2014 19:39

Luisa

Píšu jak hulvát, mám dlouhý nehty. :*

14.11.2014 21:07

Stinohra

a vrátíš se ještě jednou, páč ti pošlu avízo... abys věděla.
velký L tam, luis, je, protože sem blbá, na žádnej film jsem se neodvolávala.

Můžu se jen domnívat, ale... pokud píšeš o něčem, co tě fascinuje - můžeš to napsat dobře?

no, asi podle mě o všem můžeš napsat dobře. Myslim, že i o něčem, co tě nefascinuje, můžeš napsat dobře. Já umím psát jen v tom případě, že k čemu cejtím aspoň elementární zaujetí. Pokud mě něco nezajímá, nenapíšu o tom i kdybych se rozkrájela.

jsem většinou tak nadšená, že automaticky předpokládám, že jsou nadšený i ostatní

tak to já ne, zvykla jsem si, že mě bavěj věci, který většinu lidí absolutně nezajímaj, mám to už od škol(k)y, kdy všichni poslouchali Karla Gotta a jenom já Kryla a Zuby nehty (tehdy ještě Dybbuk), páč to bylo jediný z toho, co poslouchal táta, co sem byla schopná aspoň elementárně pochopit (nebo sem si to aspoň myslela). Vlastně si celoživotně připadám v tom, co mě baví dost divná, ale o tom třeba jindy.
b)

když nevim co mám psát

když nevím, co mám psát, tak nepíšu, páč to pro mě nemá význam. Tak.

16.11.2014 23:05

Egon Sirka

Kam že až tě ten teleportér pošle. Kdesi cosi, možné je přece všetko. Třeba.
Místy zní jako úkladná sebemystifikace.
Jednou kdesi ve snách anebo někde daleko, třeba.
Podruhé zase v tíživém reálnu všedního. Drze a odevzdaně.

Nejsem mrtvá

... ale co není může být.
Brý.

19.11.2014 15:26

Indigo

Jistě. No a audio? Ne, to už tomuhle textu neodpářeš. Kdo neslyšel, nepochopí.

Proto vznáším žádost o urgentní doplnění!

20.11.2014 22:41

Stinohra

jé, in, audio asi nebude, já jsem v tomhle děsně nepraktická až mi to připadá srandovní.
Ale jsi kdykoliv v ústí vítána, já ti to přečtu. Naživo je to stejně, myslim, nejlepčí, třeba bys byla záznamem jenom zklamaná.

28.11.2014 22:06

Jaroslav Vraj

tak já se připojuju -
chci uchu i duši udělat dobře kdykoliv,
a ne čekat, kdy se blízko Tvýho hlasu
ocitnu

Proto podporuju žádost o urgentní doplnění!

28.11.2014 22:14

Stinohra

jó, a jestlipak byste mě ještě pak někam zvali, co? když byste si mě mohli pustit kdykoliv se vám zlíbí.
hehe.
já si načítám hodně básní, nejen svejch, na svýho služebního samsunga, jen abych slyšela, jak to zní, jestli to má místa, který na recitaci nefungujou... ale to bych si sem dát nedovolila. to je jenom takový pracovní...
Na rovinu... já bych to asi nezvládla nahrát na úrovni, kterou bych neměla obavu vložit.
možná časem se odvážím, možná.

23.12.2014 22:58

Jaroslav Vraj

možná časem se odvážím...

uplynulo pár přehršlí času, tak se jen ptám -
už??

Přidat komentář a avízovat

Hodnocení

Hodnotit mohou pouze přihlášení uživatelé.

Prosím přihlašte se nebo se registrujte pro možnost hodnocení.

Zatím nikdo nehodnotil.

Vítejte na POETIKONU

POETICKÉM LITERÁRNÍM KLUBU

Přihlášení

Nejste členy POETIKONu?

Staňte se registrovaným členem a můžete plně využívat webové stránky. Jako registrovaný člen, budete mít řadu výhod! NEZAPOMEŇTE, ŽE REGISTRACE NA WEBU VYUŽÍVÁ COOKIES