Nedokážu si jaksi předtavit. Co to znamená? Cos chtěl říct? (pokud vůbec chceš dodatečně vysvětlovat co jsem nezahlídla... musím říct, že po značném vypětí jsem si uvědomila co to je když je něco nalezené bez ztráty, já jak se to neřekne přímo tak nevim... ale ten verš o území... ještě mi to nedošlo. A z toho si nic nedělej, jak se někdo nevyjádří polopaticky, tak nevím nikdy, moje "společenská" konverzace byla vždycky tímhle dost poznamenaná například. )
Jinak jsem mile překvapená, ano. Víš, nebyla bych to já, abych neměla nějaký neodůvodněný výhrady. Ale tentokrát si to nechám ujít.
třeba
To mi příde naprosto vynikající. A jako celkek asi, že jo, asi že dobrý.
Trochu se peru s větvovím, nejsem si úplně jistá, jestli to bylo nutné a oproti 1 a 3, mi 2 a 4 přijdou poněkud obsahově mělčí (ta 4. asi uplně nejvíc).
Hm hm, už jsem si skoro myslel, že to neumím. Vlastně je to z velké části práce víc než nějaký polibek můz.
Odette - Mě těší, že se dílu podařilo zaříznout hluboko. Těžko odliším u koho jsem semtam užďíbl nějaký motiv, snad mi ani výjimečně žádná klasika hlavou neběžela. Jinak v tématu Orten, Holan, ve formě, hm, třeba Antonín Sova. Ten.
Vorčo, díky, Jarek tam přece jen našel mezírku, takže tentokrát dokonalé zatím ne
Jarku, já si to fakt musím otrocky říkat, protože jsem nějak uvyklej ty přízvuky ohýbat, nebo spíš že mi to občas unikne. Tady uniklo.
Luiso, neoddůvodněný výhrady jsou ty nejmilejší. Nemůžu ti říct co tam vidím já, protože bych tě svedl z tvého vlastního výkladu a to nechci. Až se příště potkáme, pujčím ti sbírku od Klementa Bochořáka, (jestli o ni budeš stát) tam by sis polopatie užila víc.
Stíno, jsem vlastně rád, že je to tak. Že nějaký zrnko skřípe v zubech. To je to napětí mezi touhou po formě (a nějakému sblížení k dokonalosti. Jen blížení) a zároveň po nedokonalosti. Skácel se děsil dokonalých lidí, to už odbočuju. Jen tak pro ilustraci.
Wopi, jednou se taky pustím do takových hravých věcí - viz b. Předjarní svítání (na konci stránky) http://www.ceskal.../holan.htm
ale možná mi to přijde ještě křehčí, ještě těžší udržet se na hraně vážnosti a komedie, jednou se tam podívám.
jestli neblbnu tak schéma je (A-přízvučná, a-nepřízvučná):
a Aa Aa Aaa
takže by z hlediska přízvuku šel možná první, významově ne. Škrtat se mi nechce, je to upomínka. Škrtnout můžu sám pro sebe, ne ostatním.
čojaviem
asi by som to ukončila treťou strofou
tá štvrtá mi načisto rozriedila vnem s prečítaného
a tam, pri tých vidlách vrcholí
aj ten kal aj potácanie
(len tak na okraj
v texte mi málinko prekážajú obrazy, ktoré sa mi radia k mierne opotrebovaným:
moje dno, hluchoněmá tma, obrys snů
zato vidly nemajú chybu :)
No. Myslim, že načtená poezie Tě nese, nese. Pluješ si. Loď vidím, vesla, kotvu i záchraný kruh. Celkem se tomu pohledu těším, šměřuješ si totiž, ale jásat ještě nemohu.
Pěkný vázaný - jestli je tam nějaký uzlík :) - tak jsem ho schroustla. Pro mě nejzajímavější - čtvrtá strofka, nositelka silné informace - a s hluchoněmou tmou bych se taky nezdržovala:) Supr čtení takhle na noc.
Ahoj !
Tenhle text už těžko obhájím... ne že bych chtěl, jsem už docela za ním a těžko v něm. Přiznám se, že jsem se jím dřív trochu opájel, teď už je pro mě lyrika méně pevná, to jsou takový vyřčený pravdy na kterých je ta pevnost právě nudná. I když jak kdysi pověděl Vladimír Holan: "Co je bez chvění, není pevné."
Tak se dneska cítím poněkud z obliga. :)
Do sylabotoniky jsem nikdy úplně nepronikl ačkoli (a Jarek by smíchem přitakal), že je to proniknutí nijak pracné.
Hluchoněmou tmou bych se ovšem zdržoval dneska stále a možná víc.
Za návštěvu vděk !
Staňte se registrovaným členem a můžete plně využívat webové stránky. Jako registrovaný člen, budete mít řadu výhod! NEZAPOMEŇTE, ŽE REGISTRACE NA WEBU VYUŽÍVÁ COOKIES
Přihlášení
