Přihlášení
Nick (bez diakritiky)

Heslo



REGISTRACE

ZAPOMENUTÉ HESLO
facebook_share
twitter_share
google_share
mailto
scrolltop
pavel
obrázky
Hiearchie článků
Rozcestník » Poezie - zbylé formy » Vtedy nevinní
Vtedy nevinní
Mali sme šestnásť
a bláznivo uháňali za mesto.

Milovala som ten sad,
boli sme rovnako čerešňoví.
Tú farbu váľali tráve po steblách.

A ona mäkla ako my
keď si ma kŕmil čerešňami.

Ty nedočkavý, ja zmätená.
Komentáře
05.01.2015 11:41 Marta
avatar vitaj, Miriam
konečne!
vidím ťa tu už dlhší čas a popravde oceňujem, že si sa najprv porozhliadla, no nedočkavo som snorila, kedy už niečo dáš
:)

oceňujem prácu so slovesom v tomto texte
s úžasnou atmosférou
poľahky ma strhol do mojich šestnásťročných sadov
možno zámen sa v závere priveľa urodilo
ona, my, ty, ja
?

som rada, že si tu, Mir a teším
na ďalšie tvoje nehousýte básne
05.01.2015 12:46 Miriam
avatar Ďakujem za privítanie Marti. :)

Napíšem pravdu úprimne, tak ako vždy. Po prečítaní diel autorov ktorí tu pôsobia som dostala strach, že ja s mojimi jednoduchými textami tu nemám čo robiť.
Ale potrebujem spätnú väzbu, vedieť ako pôsobí text a kde robím chyby. Ste tu všetci vzdelaní ľudia budem si ceniť každý názor.

No, túto báseň som prerábala viackrát práve kvôli slovesám a zámenám.
Akosi som už nevedela lepšie. Som rada, že sa mi podarilo navodiť v Tebe atmosféru.
Ďakujem.:)
05.01.2015 13:30 Marta
avatar oh, Miriam!
väčšina z nás, takmer všetci
sme tu laici ako ty
od zvyšku sveta sa líšime prudkou vášňou pre poéziu
:)

tiež považujem literárne portály za najrýchlejšiu odozvu na zapísané
tak smelo
do toho!
(zavelila tá, čo často sama zapochybuje, či to, čo práve vyvesila na net, dokáže vyvolať u ostatných nejaké Niečo)
05.01.2015 18:44 Miriam
avatar Ďakujem Till,
moje texty sú všetky kratšie aj keď šestnásť je ďaleká minulosť.
Spomienky však pretrvali a teší ma, že sedelo. :)
08.01.2015 20:59 Jaroslav Vraj
avatar „boli sme rovnako čerešňoví”
...
„keď si ma kŕmil čerešňami.”

na rozměr dílka příliš brzký, nefunkční
a nadbytečný skorozopakování -
pocit návratu k už stíněnýmu obrazu ve chvíli,
kdy čtenář čeká posun k finále,
který tu potom posledním veršem stojí jaksi osamocený,
uspěchaný ve snaze vyslovit závěr jako prvotní vazbu...

jinak asi že milý, no...
09.01.2015 17:28 Miriam
avatar Nechala som text málo odležať. Teraz mám rovnaký pocit, že som mohla ešte málinko rozviť, a možno aj viac. Aj s tým opakovaním obrazu čerešní, áno asi som nemala dvakrát v tak krátkom texte použiť ten istý výraz. Posledný verš som chcela nechať nedopovedaný.

Ďakujem Jarek :)
09.01.2015 17:30 Wopi
avatar Až na to zmíněné zdvojení to působí velice mile. Má to atmosféru.
09.01.2015 21:56 dajakbol
avatar
Ste tu všetci vzdelaní ľudia


Mám len stolársku učňovku s veľmi pofidérnou maturitou. Toľko k môjmu vzdelaniu.

Básnička sa mi nepáči. Je sentimentálna. Príliš sentimentálna. Bez originálneho postrehu, prekvapivého zvratu. Možno sa na dávnu spomienku pozeráš zmierlivo, poučene a s nadhľadom, ale nič z toho sa do básne nedostalo. Zasa len tie čerešne, a zasa bez nejakej aktualizácie či prekvapivého kontextu, zasa len ako otrepaný symbol nevinnosti, naivity a pokušenia. A vôbec – „boli sme rovnako čerešňoví“ Čože? Akí? Aha – červení, s kôstkou a sladkí. Juj, teda hanbliví, s tajomstvom a na zjedenie. Alebo? Úprimné je to azda, ale aj tak nevedomo, neškodne gýčovité.
10.01.2015 08:46 Jaroslav Vraj
avatar
Mám len stolársku učňovku s veľmi pofidérnou maturitou.

strojní průmka, a kdybych ruštinářovi tejden
před maturitou neopravil rádio ("minsk"),
opakoval bych dodnes...
10.01.2015 14:10 Luisa
avatar Tvoje báseň je taková... milá. Není tam nic novátorského, jistě. Ale ono nemusí být. Ona originalita není ažtak snaha o kdovíco jako spíš, řekla bych, nechtěnej efekt, který vzniká, když se člověk snaží psát tak, jak to bylo, jak to je (snažím se vyhnout slovu "pravdivě"). Prostě vypovídat bez ohledu na nějaké univerzální normy, na to, jestli to vypadá nebo nevypadá dobře.

Což si myslím, žes trochu nedodržela. Prostě - ona skutečnost asi není takhle idylická, možná jsme shovívaví ve vzpomínkách, ale ve skutečnosti... se vždycky někdo potřebuje vysmrkat, když se to nehodí.. nebo se stane prostě něco, co do té idyly nepatří.

Ono je opravdu těžké psát o čerešních, když už Hegerová atd. Já mám v češtině podobný problém s broskvema (ty už použil Skácel a vždycky si připadám jak bych ho parodovala, když o nich začnu.)

Nechala som text málo odležať. Teraz mám rovnaký pocit, že som mohla ešte málinko rozviť, a možno aj viac.


:)
tenhle pocit mám vždycky
ale zase si myslím, že než se věčně přepisovat, radši psát ze začátku špatně :D (tuhle teorii o začátku už si držím třetím rokem)
10.01.2015 14:38 Miriam
avatar Vopi, potešil si, že aspoň atmosféru to má akú-takú. To, že je to milé, by mi stačiť nemalo.
10.01.2015 14:46 Stinohra
avatar mě se líbí ta jednoduchost, s jakou se vyjadřuješ, působí to na mě hrozně čistě, tím vyjádřením, myslím, že nemáš potřebu balit jednoduchou vzpomínku (?) do velkých slov. Je to až osvěžující, jako když v parnym dni ti někdo najednou vrazí do ruky reklamní colu a nic za to nechce.
mě se naopak
„boli sme rovnako čerešňoví”
...
„keď si ma kŕmil čerešňami.”

prostě obyčejně líbí, ano, je to snad příliš brzké, přesto mě to, že je někdo jako třešně a pak se třešněma krmí připadá jako taková půvabná rebelie.
I to, jak jste rudou ve tvářích vyváleli v trávě, to je prostě výborný.
Dávám palec, nevím jak lépe by jsi to mohla napsat.
10.01.2015 14:59 Miriam
avatar Dajakbol,
tá sentimentálnosť je kdesi hlboko vo mne. Všetko priveľmi preciťujem, potom sú také aj moje texty. Samej mi to prekáža, a aj keď sa snažím inak, vždy z toho vzíde niečo možno patetické. Tá originalita tomu určite chýba, neviem či sa k nej niekedy dopracujem.
Čerešňoví - červení, rozpálení.
Len nechápem na čo sa mám pozerať zmierlivo a poučene.
Tá spomienka je aj po x rokoch krásna, podala som to tak ako si to pamätám.
10.01.2015 15:16 Miriam
avatar Luisa,
nemala som byť v tomto texte k čomu zhovievavá, nemusela som sa snažiť o pravdivosť. Takto to bolo a spomienky na tie čerešňové časy sú celé roky rovnako krásne. Áno je ťažké písať o čerešniach keď o nich písali iní majstri básnici, každý text je však pokus, tak sa pokúšam.:)
10.01.2015 15:47 Miriam
avatar Stínohra,
teším sa, že sa našiel niekto komu sa páči aj tá jednoduchosť. Preto som aj písala Martuške, že som dostala strach, že tu nemám čo robiť. Pokúšam sa, ale nedokážem písať texty, ktoré sú silné hĺbkou myšlienky. Tak sa snažím aby som do nich pretavila emócie a obrazy. Možno presladené, keďže som nevyliečiteľná romantička a samej sa mi páči viac taká oddychová poézia kde vidím, cítim, aj keď je hneď všetko jasné.
Len také emočné pohladenie.:)

Ďakujem Ti a vlastne aj ostatným za názor.
10.01.2015 18:07 Luisa
avatar
Takto to bolo a spomienky na tie čerešňové časy sú celé roky rovnako krásne.


tomu asi rozumím, sama na to svoje slunce zavěšený na třešni nedám dopustit. Jo. Bhm. Do háje s autoprojekcí. V tom případě jsem na tebe byla zbytečně přísná a ještě se ukazuje moje neschopnost. Eh.

Ale přece! něco! jak píšeš o té sentimentalitě - vyjadřovat sentimentalitu přímo nevidím jako účinné. Když někdo napíše "brečím", můžu ho politovat, ale to je tak maximum. Pokud ale někdo napíše text, kterej rozbrečí mě, podařilo se mu předat emoci a navíc! ho nemusím litovat. Chacha. Vlastně vyjadřovat sentimentalitu přímo účinné je. To ten můj způsob je děsně nepraktickej.

Hm. Hrozně jsem se do toho zamotala. Vlastně. Tak je to se mnou pořád. Jsem zlá. Pak to odvolám. Pak se do toho zamotám.
A tak tě tady vítám. Díky za tu diskuzi. A ještě - i komentáře a komentátory je nutno brát s rezervou. A nejen kvůli tomu vzdělání. :)
10.01.2015 20:01 Miriam
avatar Luisa,
to je v poriadku, beriem to tak, že každý komentár je subjektívny pocit čitateľa z prečítaného a vôbec nemusí byť smerodajný. Ďakujem za privítanie a čo sa týka diskusie nemám vo zvyku pri kritických komentároch strkať hlavu do piesku.
Ešte by som sa rada čo -to naučila od ak nie vzdelanejších, tak skúsenejších. :)
17.01.2015 18:53 rezka
avatar
Mali sme šestnásť
a bláznivo uháňali za mesto.
Ty nedočkavý, ja zmätená.


ano, šestnáct je jen jednou a je fuk zda je to rok třešní, nebo jablek :-)
30.01.2015 14:24 Miriam
avatar Šestnásť je len raz a spomienky zostávajú navždy.
A občas sa vynárajú spolu s čerešňami a jablkami.:)
19.02.2015 10:44 Indigo
avatar Normálně by se asi řeklo ''jednou''.Ale ty třešně mi všední. Jsi dost poeticky chytrá, že chápeš jednoduchost verše s ozvláštnělým obloukem a dokážeš to náležitě i využít, což často nekráčí společně. Ale pro mě tady ten moment rychle prchá, nedostal dost času pro náležité usazení v mém čtenáři.
04.05.2015 17:49 cvrcka
avatar mně sedí ten závěr, jinak moc ne. nemám tyhle vzpomínky. a zrovna tady mi to přijde takový plochý.
Přidat komentář a avízovat
Hodnocení
Hodnotit mohou pouze přihlášení uživatelé.

Prosím přihlašte se nebo se registrujte pro možnost hodnocení.

Zatím nikdo nehodnotil.
©

Vítejte na POETIKONU

POETICKÉM LITERÁRNÍM KLUBU

Přihlášení

ztratili jste heslo?

Nejste členy POETIKONu?

Staňte se registrovaným členem a můžete plně využívat webové stránky. Jako registrovaný člen, budete mít řadu výhod! NEZAPOMEŇTE, ŽE REGISTRACE NA WEBU VYUŽÍVÁ COOKIES

facebook_share
twitter_share
google_share
mailto
scrolltop