sa mi rozplynula
niekoľko krokov pred pubertou
lebo Hermína
dusila v sebe všetok plač
rodina jej postupne mrela a ona
ani slzu
nebolo ťažké prísť na to
že vnútri ukrýva more
priamo v hrudnom koši sa jej prelievalo
pod mohutne sa vlniacim poprsím
od toho dňa
som sa modlila aby nezačala
meravá obavami
že všetky drobné rybky
čo sa vymrštia nad hladinu vždy
keď sa rozkašle hore kopcom ku kostolu
zatrepocú plutvičkami na ružovkastom brehu
a niektoré jej s prúdom vytrysknú z očí
spakruky ich utrie manžetou blúzky
s rybími kosťami
našťastie
vtedy som ešte nevedela
o Mŕtvom mori
(nehnevaj sa že už neverím Hermína)
.
od Marta
dne 09.01.2015 11:53 ·
15 Komentářů ·
721x čteno ·
vracím se, abych něco našla, neboť na poprvé se mi nepoštěstilo...
bylo tu na mne moc krkolomných slov
teď když čtu a už trochu vím, co čtu, je to vcelku příjemná věc
teda vytkla bych verš
zatrepocú plutvičkami na ružovkastom brehu
ten mě přímo irituje
a pak to tvoje "spakruky" už jsi někde použila, nevěděla jsem, co to je
a už zas nevím
nebolo ťažké prísť na to
že vnútri ukrýva more
priamo v hrudnom koši sa jej prelievalo
pod mohutne sa vlniacim poprsím
od toho dňa
som sa modlila aby nezačala
meravá obavami
že všetky drobné rybky
čo sa vymrštia nad hladinu vždy
keď sa rozkašle hore kopcom ku kostolu
zatrepocú plutvičkami na ružovkastom brehu
a niektoré jej s prúdom vytrysknú z očí
spakruky ich utrie manžetou blúzky
s rybími kosťami
Tohle je perfektní, ten obraz. I jak je to navrstveně napsané, alespoň mně to skvěle zapadá.
Proto.
Víš, prostě, mně se nelíbí jak to dopadlo. Jedno trojverší a pfffff, je po představě. Tím myslím tu poslední strofu. Jakobys představu nechala vyrůst, dala jí všechny slova a realita dostala jen za úkol to utnout. Ale to... utínání přece taky muselo zanechat nějakou stopu - proč to tam není zaznamenané?
...
...
Když člověk mluví o obrazech, nemůže se rozčilovat nad tím, co na nich je, všechnu kritiku je potřeba směřovat na technickou stránku věci.
Asi i u volného verše.
Potom se tedy budu rozčilovat, že to poslední trojverší ne nedotažené. Možná schválně, aby zůstalo na pozadí? Nevím.
Jak nad tím tak... tohle tady, tak asi... nepsala bych to tam.
Nechala bych bez posledního trojveší a bez té kurzívy. Ale zase - logicky to navazuje na to první trojverší, nejde to jen tak odepsat. Hm. Zmatek nad zmatek, to moje komentování, chtěla jsem říct..
... že jsem ráda četla. Dost. Hm. Někdy jsem to musela vidět. Palec.
druhotným zkoumáním
(první vjem v závěru těch mejch plků...:)):
od toho dňa
som sa modlila aby nezačala
obcházím, dlouho a dlouho už bez rozeznání, co nemá začít...
- - -
pak poslední tři řádky mi, takhle sestavený, ubíraj v pocitu
nekonzistence veršů, rozuměj:
vtedy som ešte
našťastie
nevedela o Mŕtvom mori
nebo patrná spojitost k předchozímu textu,
pak ale:
...
a niektoré jej s prúdom vytrysknú z očí
spakruky ich utrie manžetou blúzky
s rybími kosťami
našťastie
vtedy som ešte nevedela
o Mŕtvom mori
jen si tak kombinuju dosažitelnost významů a změn
vlastního sestavení, uchopení slovosledu
- - -
mám slabost pro stavbu Tvýho jazyka, a někdy ani nemám
nezbytnou potřebu zkoumat příběh, kterej chceš sdělit -
poslouchám hudbu, kterou umíš textem předat jako málokdo,
palec
Ružovkastý breh a spakruky mi nejdou pod fousy, ale beru to jako moji jazykovou nedostatečnost.
Dovedeš mimořádně citlivě, silně emotivně a bez patosu člověka chytnout u srdce, prostě nevím jak, ale jenom opakuju po Jarkovi - poslouchám hudbu tvýho textu a sakra ti závidím a přeju, ať ti to takhle báječně píše dál.
Vorona, zatrepocú plutvičkami na ružovkastom brehu
je tak viac-menej reálna predstava
ryby sú malé, nuž majú len plutvičky a ružovkastý breh
(no dobi ma! ružovú ináč nemusím)
sú pľúca
ale verím že je to iritujúci vnútrohrudníkový obraz
:)
a spakruky - I. prísl. - 1. opakom, chrbtom ruky
ten záver trojveršový
je zámerne neuzavretý
sama v ňom ešte hľadám :)
som ho napísala, keď prišiel a potom som hľadela na to Mŕtve more a veľa v ňom videla..aj som ho chcela
dať preč, no práve to moje brodenie sa v ňom v náväznosti na text
ma prinútilo dať mu šancu
mám tvoje komentáre veľmi rada
nech sú pod ktorýmkoľvek texto
no veru, mám
:)
máš pravdu, Jarku, je to v tej časti nezreteľné, opravila som:
rozprávka o zázračnom mlynčeku
sa mi rozplynula
niekoľko krokov pred pubertou
lebo Hermína
dusila v sebe všetok smútok
rodina jej postupne mrela a ona nič
ani slzu
nebolo ťažké prísť na to
že vnútri ukrýva more
priamo v hrudnom koši sa jej prelievalo
pod mohutne sa vlniacim poprsím
od toho dňa
som sa modlila aby plakať nezačala
meravá obavami
že všetky drobné rybky
čo sa vymrštia nad hladinu vždy
keď sa rozkašle hore kopcom ku kostolu
zatrepocú plutvičkami na ružovkastom brehu
a niektoré jej s prúdom vytrysknú z očí
spakruky ich utrie manžetou blúzky
s rybími kosťami
našťastie
vtedy som ešte nevedela
o Mŕtvom mori
(nehnevaj sa že už neverím Hermína)
celý text vlastne vychádza z "Rozprávky o zázračnom mlynčeku"
(keď ho zlý brat ukradol tomu chudobnému a kdesi na loďke mlynček začal mlieť soľ a on ho nevedel zastaviť, nevedel o to poprosiť
a takto vzniklo slané more)
jedna fantázia prechádza do druhej
podporená frázou: "dusí v sebe plač!"
potom už nie je ďaleko k rybkám a ružovému pobrežiu z pľúcnych lalokov :D
no a to trojveršie, čo všetkých, vrátane mňa tak znepokojuje
hovorí možno! o tom, že i v Hermíne mohlo byť mŕtvo
(možno absencia citu, možno neplodnosť, možno..)
preto tá poznámka "našťastie" tam ostala
midi, pozri, čo som napísala Voronke a Jarkovi
:)
aj spakruky nájdeš, aj ružovkastý
som rada, že si sa zaradil medzi mojich čitateľov
niekedy sami naozaj zdá, že "toto" nenechá odozvu
a už vôbec nie v chlapoch
:D, no, predstav si
preto som potešená a ďakujem ti
oh, piate, ty mi dávaš!
minule tá starecká utrápenosť mi vytiahla oči z jamôk
teraz zas pekný človek
:)
ale kľudne pokračuj, dobre sa to číta
máš pravdu, v poézii by malo ísť
ak nie o veľa, tak aspoň o niečo
je fajn dostať odozvu, že niekto
to niečo aj zachytil
trebárs po svojom
ale zazunelo v ňom
:)
vďak
Měla jsem dojem, někde mezi verši o hrudním koši a obavách, možná až k tomu kostelu (i když se snad nedá vyjmout, ale určitě se dá ještě jinak zaznamenat, nevím) že mi rozmělňuješ zaříkadlo. Oblouk, co mě ruší mezi energií, která hypnoticky tryská a tristně bolí.
Staňte se registrovaným členem a můžete plně využívat webové stránky. Jako registrovaný člen, budete mít řadu výhod! NEZAPOMEŇTE, ŽE REGISTRACE NA WEBU VYUŽÍVÁ COOKIES
Přihlášení
