Jinak - jo. Asi mě často napadne něco podobnýho a tys to napsala. Takže jakkoli to asi nevypadá jako kdovíjaká poezie, já si myslim, že je. Asi u všech těch nezaobaleně řečených musím palec. I tady. A že máš styl. Ach. Už jsem dlouho nemluvila o továrnách (a tady by se mi zase chtělo).
Povrchní ? Obyčejná pyramida potřeb, jak ji načrtl psycholog Maslow, 1943.
Tu poslední mají všichni stejnou, jen třeba ve chvíli není tak těsně přimknutá.
Můj klasik na to jde od píky. Jsem zásadový člověk.
A jestli se vám mé zásady nelíbí, mám taky jiné.
A jinak máš pravdu a myslím, že není úplně lehký tohle napsat, aniž by to byla, ehm, laciná srágora, jako když v jednou filmu při volbě královny krásy (Slečna drsňák... ty voe, teď se fakt skoro stydim, chehe) si slečínky přály hlavně světový mír, což právě je děsně číp, žáno... ale ty... prostě přemejšlim, jak to děláš.
A jináč to vidim podobně jako Luisa, dobrá věc.
ani nemáš sklerózu, tak víš, že s továrnama to myslím vždycky dobře a nemyslim tim Tebe, žejo
(a Stíno :D - jako já chápu tvoji snahu se dostatečně drsně vyjádřit, ale když napíšeš "číp" tak i mě to trvá... :) jakože skvělý, kdybys nevěděla)
Stíno...no je to asi ošemetný, aby to nebylo laciný...
ale až tak o tom nepřemýšlím, spíš je to můj postoj k životu
a z toho to vyplývá, ty moje prohlášení a často to jsou takové moje mantry :-)
díky :-)
Luis...vím, jak to s těma továrnama myslíš...
hlavně, většinou jsou letité a už neproduktivní, možná i to je můj případ :D
ale zas, v některých filmech je vcelku slušně využívají k luxusnímu bydlení, takže možná vyzařují pozitivní energii a s tím bych se ráda taky ztotožnila :-)
Ako veľa mi to pripomína. Tie výčitky, či oprávene.
Ale určite to nie je povrchné. Klasický rebríček hodnôt.
Zodpovedá intelektu a životným situáciám v ktorých sa nachádzame.
Niekedy stačí málo na to, aby sme ho prehodnotili.
Mám rada tieto pohľady do vnútra samej seba.:)
Jakože mně ty továrny nikdy nepřišly zbytečný, spíš mi kolikrát přijde, že jsou zbytečný pracovní povinnosti všech těch úředníků, co choděj kolem nich. A dobře víš, že já to tady považuju za nejhezčí část města. Ty vytlučený tabulky členěných oken, nepoužívaný železniční koleje, vývěsní štíty z první republiky, potlučený omítky, to je aspoň... poezie, cha. A když to poznamenám u nějaký básně, spíš tim myslím, hm, hodilo by se to do tý doby. Což je teda dost velkej kompliment ode mě. A vůbec. Dokonce jsem to i dokumentovala jeden čas, ha, a to musim říct, že obcházet cigánský čtvrti s drahým foťákem a ještě dražší kamarádkou, která narozdíl ode mě umí fotit, není v Brně žádný žůžo teda.
trochu laboruju na hraně pocitu filozoficky
poučný úvahy v závěru textu,
ale znám (teda snad už to můžu s klidným
svědomím říct) Tvý texty i způsob, jakým se jima
necháváš odkrejvat, poznávat,
způsob, jakým se tak trochu i ptáš, takže...
Staňte se registrovaným členem a můžete plně využívat webové stránky. Jako registrovaný člen, budete mít řadu výhod! NEZAPOMEŇTE, ŽE REGISTRACE NA WEBU VYUŽÍVÁ COOKIES
Přihlášení
