Přihlášení
Nick (bez diakritiky)

Heslo



REGISTRACE

ZAPOMENUTÉ HESLO
facebook_share
twitter_share
google_share
mailto
scrolltop
pavel
obrázky
Hiearchie článků
Rozcestník » Poezie - zbylé formy » Vlčí mak
Vlčí mak
Ešte ma bolia rozleptané vlasy
a spočinutia na jazyku.
Červené jedy čo sa sejú samé.

Aj mňa si vysial celú,
nič ti neostane.

A neuverím v perovitosť listov,
prestúpenie mliečnicami.
Len v čierne škvrny na perách.

Tvoj divý lúčny prach
na ohnivom plátne akvarelu.
Komentáře
27.02.2015 13:50 cvrcka
avatar hmmm

závěr mě uhranul.

mate mě slovo 'vysial' který mi prostě evokuje vysál a mám pocit, že to má být/je? vysel...

a ještě ty jedy, který se mi v hlavě nějak též víc třeba 'smějí'..nepropojuje se mi, nepropisuje do mě, proč by se měly jedy set. máky nejsou jedovatý,ne? nebo..? .. muh. nuž ale, dobrá

jinak si to tady dost užívám

takže beru text a rezonuju... díky.
27.02.2015 20:41 Miriam
avatar Vysial, od slova siať (osivo).
Áno, vlčí mak je jedovatá liečivá rastlina.
Tento text by som nerada rozoberala, ale každé slovo má svoj význam čo sa týka pocitov aj súvzťažnosti s rastlinou. Tie obrazy z prírody sú moja slabosť, musím.:)
Ja ďakujem za komentár.
28.02.2015 12:14 Jaroslav Vraj
avatar
Tvoj divý lúčny prach
na ohnivom plátne akvarelu

poslední verš se jako jediný, teda neberu-li
přesahy 4/5, 6/7, odklání od stolenýho metra,
ale kupodivu zas tak vyloženě neruší

„Aj mňa si vysial celú,
na ohnivom plátne akvarelu.“


leč v tomto dvojhmatu pracuje jinak, že? :)

příjemnej textík
01.03.2015 18:16 Miriam
avatar Áno Jarek,
asi by to bolo čo sa týka rýmu aj obrazu vhodnejšie, ale nekorešpondovalo by to s mojimi myšlienkami a skutočnosťou. To ohnivé plátno zostalo v nej. Na ňom iba jeho lúčny prach - spomienky.:)

Ďakujem za komentár.
02.03.2015 08:52 Indigo
avatar Evidentně jsi po písmenu zručná a zručnější.
Vrchní a spodní lem, tam se mi usídlilo. To co je uvnitř, na mě působí ve slovním obraze tak nějak buď těžkopádně čitelně anebo sklouzává po povrchu v různých sekvencích a nepromlouvá za mnou.

Tady jsem začala, víc nemám nic.

Ešte ma bolia rozleptané vlasy
na ohnivom plátne akvarelu.
02.03.2015 15:29 Miriam
avatar Máš pravdu In, často kĺžem po povrchu a ani snaha nepomáha. Niekedy mám pocit, že možno už, že aspoň kúsok načriem, a nič.:)

Ďakujem za komentár, Ingrid.:)
02.03.2015 22:10 Indigo
avatar Jsi tak děsně pokorná. NEBUĎ!!!

Chci abys věděla (je mi nutno vykřiknout k ujištění), že já nejsem všichni lidi. Ani né pidi lidi. Za jednoho možná. Musíš to vidět, dobře?
05.03.2015 13:28 Miriam
avatar Ale nie In, myslím že to nie je o pokore, skôr o tom, že si uvedomujem že tie moje texty nemajú hĺbku. Nemyslím si však, že by to bola tragédia, sama mám radšej oddychové. Som rada tej úprimnosti ktorá je na Poetikone.:)
08.03.2015 08:27 Luisa
avatar Jak to říct. Užtady nad tím spekuluju dlouho, docela. Zkrátka. Nejsem si jistá, jestlis využila těch slov na maximum, jestlis řekla přesně to, cos chtěla. Je to promyšlený text. Bez chyb. Bez toho ulítnutí z osnovy, který na básních mám ráda. Nic překvapivého. Nic překvapivého, myslím, že to je v důsledku ten problém.
13.03.2015 20:26 Miriam
avatar Ďakujem Lui,
cením si Tvoj pohľad, súhlasím s Tebou že som neprekvapila, neuletela, ale všetko čo som chcela vypovedať som vložila do textu. :)
15.03.2015 17:55 Luisa
avatar
všetko čo som chcela vypovedať som vložila do textu. :)


jsem celkem dost unavená teď teda, ale musím říct, že nikdy jsem v básni nepověděla to, co jsem chtěla říct, nikdy ne dost přesně a nikdy ani zpola, poezie mi přijde jako cizí jazyk, kterým se snažím říct něco strašně jednoduchýho a dokola a dokola zjišťuju, že právě to jedno slovo, které se snažím říct tenhle jazyk nemá... myslím, že i báseň psaná s touhou po upřímnosti vždycy zůstane jen náznakem... a to se nechci hádat, to tady jen tak povídám aby mi nepřišlo že mlčím z lenosti a že mi prázdná sláma noci a noci nedá spát
17.03.2015 22:22 Miriam
avatar Vidíš Lui, ja to vidím trochu inak. Súhlasím s tým, že báseň zostane len náznakom, ale myslím, že iba pre čitateľa. Ja ako autor viem čo som ňou chcela povedať a môj vnútorný pocit je taký, že som povedala to a toľko, koľko som chcela. Ak by to tak nebolo asi by nemalo zmysel písať. Teda aspoň pre mňa nie, Nedovolím si definovať čo znamená slovo poézia.
Pre mňa osobne nie je len o slovách, ale hlavne o emóciách predaných textom.

A nehovorím o hodnote textu, možno je slabý, alebo dokonca úplne zlý, to neviem. Ale tie myšlienky a obrazy ktoré som mala sú v ňom. Neviem Lui, takto to vnímam ja. :)
Přidat komentář a avízovat
Hodnocení
Hodnotit mohou pouze přihlášení uživatelé.

Prosím přihlašte se nebo se registrujte pro možnost hodnocení.

Zatím nikdo nehodnotil.
©

Vítejte na POETIKONU

POETICKÉM LITERÁRNÍM KLUBU

Přihlášení

ztratili jste heslo?

Nejste členy POETIKONu?

Staňte se registrovaným členem a můžete plně využívat webové stránky. Jako registrovaný člen, budete mít řadu výhod! NEZAPOMEŇTE, ŽE REGISTRACE NA WEBU VYUŽÍVÁ COOKIES

facebook_share
twitter_share
google_share
mailto
scrolltop