Přihlášení
Nick (bez diakritiky)

Heslo



REGISTRACE

ZAPOMENUTÉ HESLO
facebook_share
twitter_share
google_share
mailto
scrolltop
pavel
obrázky
Hiearchie článků
Rozcestník » Poezie - volný verš » O obyčejných věcech
O obyčejných věcech
.


kapka rosy
skýtá cosi
že by klišé
cvrkot slyšet

a pak už jen včasná rána
probudí o půl páté

můj dobrý přítel strach
co neopouští v těžkých chvílích
klaní se a říká
rozsviť

pohlédni dni do očí
uvaž si ten svůj uzel
známku obyčejnosti a bujaré nudy

zapni kávovar
a pak ještě třikrát
než probudíš ten svůj svět

stejně neprohlédne do tvých oken
nevadí
víš, že nechceš
být na titulních stránkách v černé kronice
a víš
že nespasíš stovkou unicef

zamícháš si kafe
pětkrát doprava a jednou doleva
každodenní rituál obsedantní neurózy

a pak čekáš
den týden měsíc rok
a léta páně
spěcháš

kapka rosy
skýtá cosi 
to ne klišé
cvrkot slyšet



.
Komentáře
18.03.2015 17:47 Jaroslav Vraj
avatar někdy bych sloky raději pospojil, abych se dostal
na první k souvislostem, protože př. tady
a pak už jen včasná rána
probudí o půl páté

můj dobrý přítel strach
co neopouští v těžkých chvílích
klaní se a říká
rozsviť

můžu obcházet dvěma způsoby - že rána probudí
něco, mě, někoho obecně, a další sloka si pak stojí samostatně,
nebo dvojverší pracuje kontinuálně s následujícím,
takže rána probudí strach...?

zapni kávovar
a pak ještě třikrát
než probudíš ten svůj svět

hmm, to je..., to si mě prostě umělo na chvíli zastavit

tahle věc je, nejen "nalezením Tě" v určitých verších,
hodně osobní, ale stále udržená v nepatetickým projevu,
bez pocitu, že je tu lze číst, uslyšet, bolest rovnou na povrchu -
spíše vidím schopnost textu přiblížit se jí, aby na chvíli sám čtenář
podumal, snad i porozuměl, a otočil se,
a pohlédl dolů...
18.03.2015 21:17 Vorona
avatar uff tak jsem tu dumala nad tím, co to že takový dlouhý koment :-)
no k prvnímu citovanému a tvému pochopení...
často používám slova jako dvojsmyslné řešení
a tak tomu je i v tomto případě
čtenáři vyber si, popřemýšlej, co ti milejší :-)

a k druhé citaci snad jen
díky Jarku, za pochopení nebo proniknutí, jestli se mi podařilo tak podat :-)
19.03.2015 19:48 Miriam
avatar Smútok a beznádej z textu cítim. A potom mám rada ak sa človek takto otvorí,
nie je to ľahké, ja vždy skĺznem do patetickosti.
Než probudíš ten svuj svet - veľmi pekné.:)

Voron, jediné čo ma ruší sú prvé a posledné verše.
Akoby sa mi ten viazaný verš k voľnému nehodil. Ale to je len môj pocit.
20.03.2015 07:43 Vorona
avatar Miriam...s tím začátkem a koncem...taky jsem váhala
ne pro tu rozlišnost stylu, to občas používám
spíš pro tu zřejmou stručnost, ale to jsem prostě já
já nenakecám moc slov okolo jedné věci...jdu rovnou na věc :-)
tady si tím zasazením taky nejsem úplně jistá, ale to si nejsem skoro nikdy u mých věcí...:-)
díky :-)
02.04.2015 15:08 Indigo
avatar
zamícháš si kafe
pětkrát doprava a jednou doleva
každodenní rituál obsedantní neurózy


Tohle je asi ta část ke které bych mohla (a zavírám při tom ještě všechny oči), pak už nic. To ostatní vnímám jako potřebu zvyklosti psát a napsat.
A jestli tvrdíš, že toho moc nenakecáš, tak teda, tady ses utrhla z řetízku. Určitě i s ohledy na Tvou jinou tvorbu v textu.
02.04.2015 16:57 Vorona
avatar
tak teda, tady ses utrhla z řetízku.

ráda čtu tvoje komenty, mnohdy jsou pro mne zábavnější než dílo samo :-)
jo a taky do mne mnohdy vidíš jak na dno hrnce :D
Přidat komentář a avízovat
Hodnocení
Hodnotit mohou pouze přihlášení uživatelé.

Prosím přihlašte se nebo se registrujte pro možnost hodnocení.

Zatím nikdo nehodnotil.
©

Vítejte na POETIKONU

POETICKÉM LITERÁRNÍM KLUBU

Přihlášení

ztratili jste heslo?

Nejste členy POETIKONu?

Staňte se registrovaným členem a můžete plně využívat webové stránky. Jako registrovaný člen, budete mít řadu výhod! NEZAPOMEŇTE, ŽE REGISTRACE NA WEBU VYUŽÍVÁ COOKIES

facebook_share
twitter_share
google_share
mailto
scrolltop