Ďakujem, že ste sa stavili dievčatá. Vlastne som na tomto portáli očakávala viac kritických slov a teraz neviem čo písať. Ale určite sa veľmi teším že sa dá a niečo v tých textoch nájdete. :)
Voron,
to dopovedanie mi bolo vyčítané aj v iných textoch.
Neviem, ale tu by mi ukončenie veršom "byť silná" narušilo rytmus. Milujem jemné rýmy a tú kĺzavosť akoby až do melódie, ale mala som dilemu vyhodiť celý posledný verš. Pocit, že by ho bola škoda zvíťazil.:)
Nič sme si nesľúbili
to iba božie mlyny mleli,
kým každý dúfal v nekonečno sám.
A potom som zabudla dýchať,
hľadieť na kvety,
tíšiť včely.
Byť silná navzdory žihadlám.
pokud nahlížím jako na volnej verš, chová se text
celkem přirozeně, leč Ty tu i svážeš,
a v tý chvíli se metrum jaksi boří, už
čtvrtým veršem, a báseň si tak utváří svůj vlastní,
kolísavě nekomformní rytmus -
k obsahu až škoda, řekl bych...
Chcela som vložiť iný text s voľným veršom a zabudla som potom tento označiť ako zbylé formy, alebo ako to tam je. Myslela som, že rytmus je v poriadku, riadim sa sluchom a cítením. Zdá sa mi, že plynie hladko, alebo? Neviem ako si to myslel, Jarek, ale pravdepodobne vadí, že rým používam trochu chaoticky a niekedy len občasne...správne som to pochopila? :)
nejde mi o to, jestli rýmy jen občasně -
prostě tu sou, a já se pak musím rozhodnout,
kudy se vydat -
cestou vázanýho verše, kde si díky střídání
jambu a trocheje neumím najít způsob čtení,
nebo se přesvědčit k uchopení ve volným pojetí,
což se mi ale stejně tak nedaří...
tak ono tu od všeho trochu, a závěrečnej se dá
pobrat i jako daktyl...
je to jak kdybys byla pozvaná na parket, a hudba
by hrála chvíli polku, po pár taktech valčík, pak zas
chvíli džajf
A já bych řekla, že Jarkovy vzkazy o tanečních krocích jsou zde podmíněny i obsahovou stránkou, kterážto na mě působí především. Boží mlýny, nekonečno,dýchání, květy a včely.
Já nevim, kdyby do božích mlýnů dech už nezbýval, květinám je to jedno.
To sdělení je mi zmatené, i když jaksi chápu, kam asi, je toho pro mě v textu méně než míň. A třeba právě v životě příliš. Tenhle text na to nestačí.
Naozaj nestačí, určite nie na to všetko, čo je v živote.
Mlyny mleli, melú a budú mlieť, len my občas nestíhame, alebo zabúdame dýchať.
Alebo iba nie je chuť.
Neviem inak zo seba dostať niektoré veci. Je to málo pre čitateľa, asi áno, len mne sa aj to málo zdalo priveľa. :)
Abys věděla, mi je to dycky tak trochec líto, že to vidím, jak to vidím, když pak po těch svých vstupech, přečtu v rekomentu Tebe. No, nakonec v komentu už jsi pro mě Ty jako Ty, ale na texty, co si visej a říkaj si o to, přistupuju k věci jinak a chci si myslet, že je to tak dobře. Teda jestli mě chápeš, lidi jsou určitě pro mě veskrze krásný, ale jejich básničky už tak krásný nejsou. Teda obecně. A já mám teď tu blbou vlastnost, že to musím říkat. No, někdo asi musí. Ráda bych, aby mi nějaký to čtení zase vzalo dech. Tak na to si čekám. To by tak k tomu.
Je dobre že si úprimná, cením si to In, veď sú to len básne, texty, je dobré vidieť ich očami skúsených poetov, keď ja sama som iba niekde na začiatku. A potom žiadny text neosloví každého čitateľa. Je to vždy subjektívny pohľad. Nech Ťa netrápia Tvoje vstupy, sú úprimné a to si vážim. Práve úprimnosť ma v poézii veľa naučila. :)
Staňte se registrovaným členem a můžete plně využívat webové stránky. Jako registrovaný člen, budete mít řadu výhod! NEZAPOMEŇTE, ŽE REGISTRACE NA WEBU VYUŽÍVÁ COOKIES