jsem asi pitomá, ale nechápu, co ten úvod znamená. já totiž, když někdo o žilách a ještě přes ně, ať už čímkoli, okamžitě mi to evokuje ukončení nějakého dlouhodobého splínu, na což mám obvykle tendenci reagovat lehkým otřepáním se, jako bych to snad ze sebe chtěla setřást. Čímž se vlastně chci dostat k tomu, že jsem na žíly v básních alergická, kdyby to náhodou nevyznělo.
Ale taky jsem hodně jezdila vlakem z děčína do ústí podél labe a to je pěkně rezavá žíla. Vracela jsem se po večerech a byla trochu opilá a trochu smutná, ne destruktivně, myslím... a žena se syrovým masem by klidně mohla být průvodčí, která se potom rozplyne v nějakém snu, což se mi stalo několikrát. Tudíž bych chtěla říct, že je-li to obvyklé (což si mimochodem nemyslím) pak obvyklost kvituji s povděkem.
rezavou žílou je tady v tom případě myšleno to nejjednoušší co může být, co se nabízí... každopádně se za tím dá najít víc věcí, což je většinou mím záměrem. nadruhou stranu se kolikrát ze svých věcí dozvím spoustu informací a poznatků až s odstupem, posílám si tak nějak zprávy, když to přeženu, ale ta hlavní myšlenková osa(hlavní po mě) tam je pochopitelně vždy. jsem rád, že jste se zastavili a přečetli. jestli to někoho oslovuju, nebo se mu to dokonce líbí, to mě těší stejně jako jakákoli konstruktivní kritika a další poznatky.
Řekla bych, že foremně, obrazovou výstavbou zejména pro její rozložení, už by ten text mohl připomínat stavbu řemeslníka, který by mohl něco vědět. Nicméně obsahově, je to vypravování čtenářsky nezažehlé, totiž nejde se mi nijak vtělit. Já chci geniální text.
Staňte se registrovaným členem a můžete plně využívat webové stránky. Jako registrovaný člen, budete mít řadu výhod! NEZAPOMEŇTE, ŽE REGISTRACE NA WEBU VYUŽÍVÁ COOKIES