neuhadla, neuhadla neuhadla
voro , jakoby to k tobě nepatřilo a zároveň si nedovedu představit nikoho jiného, na koho by to sedlo, jakoby to psala mladá i stará duše zároveň, vidím plasticky každou sloku jako příběh z obrazu
Áno Voron,
aj mňa oslovili obrazy a myšlienky človeka, ktorý si už čo - to prežil.
A v tejto polohe si doma, si myslím, bolestná výpoveď.
Rýmy ma vždy oslovujú a musím palec.:)
hele, věděla jsem, že se po téhle stránce s něčím vytasíš :-)
jenže hochu, asi mě stále málo znáš, tyhle věci jsou mi trochu u toho velkýho potenciálu :D
no tak jo a budu si vázat jak chci...heč :-))
a jinak trochu komisní chování na to, že jsme jen web, ale no
ty si to můžeš dovolit :-))
škoda, že se v tom nedokážeš trochu uvolnit a vidíš striktně jen to česky a metrum
:D, ale jo, vím, že si půjdeš svoji cestou,
jen to beru tak, že pokud se chci ke každýmu dílu
vypsat, jak mi je nejvíc, nechci mlčet, nebo se tvářit
unešeně, když mi jinak přijde -
a že komisně? houby, spíš asi nevím, jak se mám
u blbě napsanýho přechodníku uvolnit, no...:D:D
Můj obdiv patří místu se kterým vstupuješ. Nikdy jsem pořádně nevěděla jak má začít básničku (natož jak ji skončit), tedy k první stofě. Využívá se hojně podobným způsobem, ale vždycky se mi tak dobře čte. Ve třetí jsem se trochu lekla, že mi tu vcelku příjemnou chvíli sprzníš komu zvoní hrana, tam se mi trochu naježil chlup v oku.
A teprve teď, po několikerém čtení chápu poslední strofu. Ale jen proto, že znám některé z Tvých vyprávění. Takže se to nedá uznat. Ale. Zas klidně doznávámm, že ačkoliv téma pochmurné, nijak mě nerušilo, naopak. Jedno jak to komu přijde divné.
Staňte se registrovaným členem a můžete plně využívat webové stránky. Jako registrovaný člen, budete mít řadu výhod! NEZAPOMEŇTE, ŽE REGISTRACE NA WEBU VYUŽÍVÁ COOKIES
Přihlášení
