ještě mi nevyblednul
uhnětených z hlíny
úder křídel
přes blány druhotvarů stále zní
jak noční průrva mezi křídovými skalami
vlastního hlasu
odlitek
volá mě
hubicí obouretnou
tak vzniká prostor v náznacích
jen barva baltasu
tak mří
mří
pro basu
můj spříseženec
můj hřích
ještě mi nevyblednul
uhnětených z hlíny
úder křídel
a jako nahá stehna zní
pleskot křídel
pleskot křídel