Niečo sa vo mne mení Otvára sa svetu
Tak ako smädný kaktus keď otvára kvet
Tak ako podtón tónu Smädnejšieho niet
Nezaznie to čo práve ticho v duchu znie tu
Nepoviem nikdy nič Len jednu holú vetu
Príď láska Múť mi hlavu Chcem tu skamenieť
Rozumej Všetko neznie Všetko nesmie znieť
Ostatné zmizne v hlave Ako keď to zmetú
Pod posteľ ktorá mlčí o mne ako tej
Bytosti ktorá zžiera Môjho vnútra tmu
Nemyslím toho ktorý má ma na chobote
Rovnako lásku Ako tú tmu priesvitnú
Od ktorej ujdem ľahko ako škárou v plote
Na svetlo ktoré musí tej tme privyknúť
od dali
dne 23.04.2012 07:41 ·
5 Komentářů ·
501x čteno ·
Dali, absolutní lyrický meteor, co mě zasáhnul přímo. Smutná, výrazná tvůrčí a zraňující krása.
Chvíle, kdy ve čtenáři kritik umírá a bez obalu pláče, by se sám pod Tvým slovem znovu obrodil. Děkuji.
je to dobrá věc, všecko co pod to napíšu to jen sníží, některý básničky by měly bejt odsouzený stát sami, jen tak na podstavci z papíru co se časem ušudlá, přilepený pod hloupou reklamu na autobusový zastávce
páč tam ač jakoby opuštěný samotou by nikdy netrpěly
chobot dobrý pro mě
a přiznám se teda že Ti tu závidím slovenštinu
vlastně ju básníkům závidím všude
ale věřím že to je jen tím jak jsi s ní sžitý
a že se stejnětak s češtinou také dá sžít
Staňte se registrovaným členem a můžete plně využívat webové stránky. Jako registrovaný člen, budete mít řadu výhod! NEZAPOMEŇTE, ŽE REGISTRACE NA WEBU VYUŽÍVÁ COOKIES
Přihlášení
