V základě toužíme jen po jednom: po pravdě. Vymanit se z hukotu slov, probít se schématem obrazů a proniknout k pravdě, nahé, prosté, třeba i smrtelné. Po všech nebohých příbězích, se samým mlčením spočinout na tvrdé a temné půdě, nevidět, nedýchat, nežít, ale posledním zábleskem vědomí obsáhnout pravdu, jedinou důstojnost. Zhasněte příběh a fantazii jako čadivou lampu. Svítá. (Ivo Andrić)
nevím, nevím...,
neúplnej, možná prostředním dvojverším narušenej záběr
erotiky, kterej mi tu neumí postavit než
pokus o obraz lehkosti stíněný situace, jež
se snad i udála, jen v uvěřitelnosti mi zmíněným
poněkud uměle a až příliš tklivě "upracovaná" přijde...
Jarek, aj s odstupom času vo mne vyvoláva rovnaké spomienky a emócie. Nenapísala by som ju inak. Skôr je to o tom, že všetko dávam prehnane emočne, pretože to tak cítim. Hmm, no možno je to ťažko uveriteľné a tklivé je aké? Smutné?
Je to starší text, chcem si ich trošku utriediť, lebo od marca som si neškrtla.
Tak aspoň rozprávku na dobrú noc pre dospelých, lebo sa sama usmievam na svoje staršie texty.:)
Voron, som rada, že sa dalo a idem hľadať Tvoj obraz.:)
tklivé jako přespříliš citlivé, nejspíš...,
Tvý vzpomínky já nemám, takže působí poněkud jinak,
jistěže, však je to jen pohled k textu právě přišedšího,
takže významu použití emočních okolostojíčností nevyzvím víc,
než v něm jen hrubě stojí :)
Staňte se registrovaným členem a můžete plně využívat webové stránky. Jako registrovaný člen, budete mít řadu výhod! NEZAPOMEŇTE, ŽE REGISTRACE NA WEBU VYUŽÍVÁ COOKIES
Přihlášení
