Přihlášení
Nick (bez diakritiky)

Heslo



REGISTRACE

ZAPOMENUTÉ HESLO
facebook_share
twitter_share
google_share
mailto
scrolltop
pavel
obrázky
Hiearchie článků
Rozcestník » Poezie - zbylé formy » Do rána umrú všetky kvety
Do rána umrú všetky kvety
Veriť ľuďom
je zvláštna droga.
Šňupem a zabúdam,
ako zabíja.

Vdýchnutá bolesť,
keď skosia stonky levandule.

Že už nič nevonia.
Komentáře
07.08.2015 08:31 Marta
avatar nie a nie sa odtiaľ pohnúť, Miriam
skvelo hutný text
našla som sa v ňom..v tej naivnej viere v dobro v každom človeku
ohromne si to zapísala
bez zbytočných vývrtiek
palec


rada som tu pobudla a istotne
sa vrátim
07.08.2015 14:47 rezka
avatar zatím jen palec, s komentem se vrátím...
07.08.2015 20:20 Jaroslav Vraj
avatar je asi nejtěžší, v miniatuře takhle postavený,
obsáhnout určitou formu, a zároveň umět vtěsnat
prostřednictvím pár slov do textu nejen nadobyčejnost
sdělení, ale i třeba možnost číst dvakrát porůznu,
a tím vším navíc i zaujmout -

stalo se? trochu rozjímám nad jednotlivostma
mnou jmenovanejma, možná i díky (až po překladu)
pochopení posledního verše -
čeština se tu vochomejtá poněkud jinudy,
leč jistojistě tím na straně čtenáře je tah...:)

umím si i palec, a rovnou i názvem týhle,
takže...
08.08.2015 23:52 leporelos
avatar Mně to tedy zatím nějak divně utíká od těch lidí ze začátku. Že se s komenetem vrátím neslibuji, ale koukat se sem budu, jestli mi někdo pomůže.
08.08.2015 23:53 leporelos
avatar A von se vrátil s komenetem a všechno vystřílel!!! pardonek
09.08.2015 17:57 Vorona
avatar má to co říct, jen pro mne je to trochu naivní způsob vyjádření v první části...:-)
chtěla bych jinak s ohledem na pokračování v jiném rytmu...
13.08.2015 20:05 Miriam
avatar Tá moja viera je fakt naivná, a ja nie a nie ju zo seba vytĺcť.
Teším sa že si tu pobudla, Marti, že sa dalo niečo nájsť avážim si Tvoj palec a samozrejme aj ostatné :)

Rezka, no asi počkám na ten koment :)

Jarku, neviem, či sa stalo, či zaujalo, ale takto nejako to so mňa lezie samo. :)
K tomu posl. veršu...pre mňa má každá pekná emócia vlastnú vôňu.
Keď už nič nevonia, je zle, veľmi zle. Potrebujem svoje kvety, svoje vône.

Tak vystrieľal, no fajn, Leporelos :)

Voron, aký autor, taký zápis. :))) Tej naivity je fakt dosť.
Tu som však zámerne začala tak jednoducho, aby som potom mohla trochu uletieť. Ten text bola reakcia, takto mi to vtedy plynulo mysľou.:)

Ďakujem Vám za pristavenie, za komenty, aj za palce. :)
14.08.2015 14:34 midi
avatar Mě to vůbec naivní nepřijde, ani po obsahové, ani po formální stránce.
Můžu jen tiše závidět, protože já už takovouhle víru nedám na talíř a neponesu ji se zvednutým čelem a s úsměvem k šibenici... pardon, jsem sarkastický, a to je úplně ošklivé.

Vracím se sem už po několikáté a nechci se snažit být originální ve vyjádření - cítím to asi jako Marta.

Takže pro mě palec - v jednoduchosti je síla. Když není jednoduchost vyjádření na úkor myšlenky, což není - podle mě si se s tím popasovala moc dobře.
17.08.2015 20:08 rezka
avatar ,,, jsem tu,
první sloka je jako bys psala o mě
věřit lidem je droga,
pokud jdeš do víry hlavou proti zdi ...
(což já často .-) )
a pak se ohlédneš a skoro nevěříš tomu, co vidíš,
bolest je taková, že už nic necítíš,
Že už nič nevonia.
01.09.2015 18:55 Miriam
avatar Rezka, áno, vždy si poviem neotváraj sa tak, nedôveruj, ale v tej viere je kus naivity. A potom ten skosený lán. A cítiš veľa. Ale len bolesť, žiadne vône.
Chce to len čas, kým vyrastú nové.

Midi, neznášam sarkazmus, ale tvoj koment mi taký nepríde. Teším sa že si tu pobudol a dokonca sa vrátil.

Ďakujem Vám obom.:)
03.09.2015 08:27 Indigo
avatar Rozpor ve vyjádření vnímám právě v oněch dvích přirovnáních.

Víra jako droga.
Zkosené stonky levadule.


Ty dvě věci si nejsou ve výstavbě textu rovny.
Víra jako droga je příliš setřesené, neobratné, suché, selhávající zemité spojení. O to víc, když postaveno do řady s něčím éterickým, vnitřně složitěji vzrušivým a řekněme filozoficky procítěně hybným.
Něco jako kdyby jsi měla nabízet hypotéční úvěr nehmotné inteligentní entitě.

Abys pochopila, co tím chci. Tedy jinak ještě.
Cesta k věčnosti vede jen přes čas. Ale.Čas Chronos odpovídá na otázku : Kolik je hodin? Kairos zase, zda už je čas otrhat jablka.
03.09.2015 09:44 Indigo
avatar Z druhé strany věci, chtěla jsem si rozpomenout a...

Levandule je oproti víře droga. Je součástí provensálského koření a v Římě ji údajně přidávali do očisťujících koupelí. V jiné směsi bylinek se podává při bolestech hlavy.

Teď mohu zase zapomenout a ...
05.09.2015 22:06 Miriam
avatar Ahoj Inka.
Tvoje komenty sú na mňa príliš komplikované, ale snažím sa im porozumieť :)
Viera ako droga. Možno neobratné, suché, ale nemyslím, že prisilné. Droga má na človeka silne negatívne účinky, rovnako ako bolesť spôsobená dôverou.
A potom levandule. Skosené voňavaé kvety,ony sú viera v ľudské dobro. Umrú. Ale len na čas, kým vyrastú nové. Tam kdesi hľadaj paralelu. Aj ona, naštrbená sa časom pozviecha. Vždy. bez poučenia z následku, akoby som ju potrebovala, ako dávku.


Cením si Tvoje komentáre a prepáč, ak mám pocit, že sú príliš filozofické.
Ja texty vnímam oveľa viac pocitovo a obrazne, možno preto vidím oveľa viac súvzťažností ako ty, ale som rada že si tu bola a ďakujem za komentáre. :)
06.09.2015 08:55 Indigo
avatar Miriam, já nemám potíže v pochopení obsahuTvého textu. Můj komentář byl jen pokus o sdělení rozporů ve výrazu výstavby obrazu. Nepochybuji o tom, že jsi schopna vidění širší souvislosti.
Přidat komentář a avízovat
Hodnocení
Hodnotit mohou pouze přihlášení uživatelé.

Prosím přihlašte se nebo se registrujte pro možnost hodnocení.

Zatím nikdo nehodnotil.
©

Vítejte na POETIKONU

POETICKÉM LITERÁRNÍM KLUBU

Přihlášení

ztratili jste heslo?

Nejste členy POETIKONu?

Staňte se registrovaným členem a můžete plně využívat webové stránky. Jako registrovaný člen, budete mít řadu výhod! NEZAPOMEŇTE, ŽE REGISTRACE NA WEBU VYUŽÍVÁ COOKIES

facebook_share
twitter_share
google_share
mailto
scrolltop