herdek ! člověče, to je síla!
jakoby obyčejné povídání o jakoby obyčejným životě, ale
kolik je v něm síly prožitku, (nebo velmi dobře odpozorované?)
kdyby to psal Kryl, bude to hit jak hrom!
každá sloka si žije vlastním životem, ale jako celek je to pecka
No ne...:) To teda děkuju.
Odpozorovaný tohle zrovna není hele, tohle to je tak nějak asi prožitý. Chvíli to odpočívalo v "šuplíku",ale nijak se to neupravovalo cestou sem. Jsem rád, že jsem se ti trefil do noty ;-)
nebejt posledních dvou řádků, nejspíš bych se nevrátil...
Jarku, dneska jsem udělal chybu a přeju si aby to nebyla chyba. Čet jsem komentáře ještě před dílem, takže už to probíhalo v nemé (ano, nemé) režii, ale co.
K písmenkům: Jsem došel k tomu, co mně jemně přidrhává. Je to klín do díla, ovšem raději bych (a tipuju, že jedno z tvých ty by taky raději) četl text propletenější, obrazotvornější a trochu záludnější pro čtenáře. To se nedá říct každému textu, jestli tě napadá na první to co mě, kdo ví (Kdo smí vědět).
Za sebe si vystříhuju
a objedná si za půl sta bolest
a je to střípek, já tohle vypichování nemám rád, ale dělám ho. Přijde mi přístojný. Teď jsem se tak rozvlák, že to může být naopak, ale určitě ne obé naráz ani dvě nepravdy.
Ale určitě bych Tě rád někdy potkal osobně.
A tak...
taky mi to přijde trochu roztahané a místy o ničem, ale ono to
vlastně o ničem není, je v tom takovej nudnej život a i to je život
trochu depkovitej styl, ale vlatně ani depku nepřenáší, jen takovou beznaděj nebo smíření se s osudem...
takže...docela dobrý :-)
Sečteno a poftrženo-zdlouhavý a místama vycpaný? Možný to je, ale zrovna tady jsem potřeboval něco utahanýho a svým způsobem ponurýho, abych mohl dát vyniknout tomu, čemu jsem potřeboval.... viz právě tramvaje...
Egone, klidně můžem zajít v Brně na jedno
Dík moc za komenty! a za zastávku
kolik čtenářů, tolik názorů, každej si najde to svý,
kdo hledá vatu-má ji,
kdo hledá roztahanou dlouhou žížalu, má ji,
každej našel-co hledal.
teda, tak mi to připadá při čtení komentů
a to je vlastně fajný hmm?
ůsměv
nevím, no, abych za sebe - s otevřením textu nikdy
nepřicházím s tím, že budu hledat to či ono, nikam
bych se tím nejspíš nedostal, to či ono si mne
najde (teda mělo by) samo, a já jen dokážu odepsat,
nakolik se tak stalo...
takhle - text zaujme, a důvody jsou povětšinou
hnedle nasnadě, pokud nezaujme, stejně tak,
a nevidím-li z první, hledám proč,
a pak jen pojmenovávám
Já si tady zvednu ruku za Jarka. Je mi docela nepředstavitelný v každém textu hledat jedno svoje. Hledat vatu se záměrem najít. Proč?
V absolutním jsou to vždycky ty věty, za které člověk v hospodě nikdy nedostane přes ústa: Každej je nějakej.
Všecko má svý.
A takovým větám se vždy chci vyhnout, protože sdělují věci příliš samozřejmě.
Totožně druhou stranou: Nehledám dobrý obraz, dobrý verš, nápaditý rým. Když už ho ale vidím, proč neříct, že ho vidím?
Je to jaký to je.
Dovolím si odkázat podobenstvím:
Když se Mojžíš zeptal co má o bohu říct, bůh odpověděl: "Jsem, který jsem."
Pro škarohlídy musím ještě poslední slova:
Ne, nejsem věřící.
Kdyby v takovém textu nebylo tolik rozpřáhlého balastu nad hlavní příběh, otýpka těch slov by zněla jako mokré dřevo, nevzňala by k modrému éteru ani za ulomenou sirku. Ale v tom právě shledávám zanícený rozpor. Není to sdělení hutné ani jadrné, budí dojem dušeného výstřelu.Nelze mu nic odstranit ani připíchnout, ani odposlechnout hudbu za oponou. Takový text je odsouzen existovat v zacykleném stínu mimo intenzitu.
Je tam moc "mozna" mozna je dravec, mozna nastoupi, mozna nas necim prekvapi...ale to on si spis objedna za pul sta bolest. Nepusti nas do sebe a kapka na okne, pres ktere se diva, se bud spoji s jinou a pojedou spolecne udelat kasi z prachu dole, nebo taky ne.
Staňte se registrovaným členem a můžete plně využívat webové stránky. Jako registrovaný člen, budete mít řadu výhod! NEZAPOMEŇTE, ŽE REGISTRACE NA WEBU VYUŽÍVÁ COOKIES
Přihlášení
