Nic tak nesvědčí o duchu nesvobodném, malicherném jako láska k bohatství. (Cicero)

Přihlášení

REGISTRACE

ZAPOMENUTÉ HESLO

Ale ne! Kde je JavaScript?
Váš prohlížeč nemá zaplý JavaScript nebo jej nepodporuje. Prosím zapněte enable JavaScript ve Vašem prohlížeči ke správnému zobrazení této stránky,
nebo přejděte k prohlížeči, který podporuje JavaScript; Firefox, Safari, Opera, Chrome nebo na verzi Internet Explorer novější než verze 6.

Hiearchie článků

Rozcestník » Poezie - volný verš » ....

....

Tak nějak navždy tvůj
tak nějak stejně
jako vždycky

tak nějak prostě
zkrátka lidsky

napořád

svit slunce za čekaným tichem
mohl se smát nám
kdyby chtěl

a to i my, kdyby jsme chtěli
smát se těm stínům
nad postelí

jenže jsme usnuli
jenže jsme oněměli

až pak se chtěli ptát

Komentáře

02.10.2015 16:31

Vorona

pro mne dost dobrej kousek...lidské, přímé, tiché...dobrá výpověď...
bez závěrečného dopovězení bych se obešla...
přesto u mne palec

02.10.2015 18:41

petraspoppy

Díky Vorčo

03.10.2015 22:35

Jaroslav Vraj

jenže jsme oněměli
až pak se chtěli ptát

Přidat komentář a avízovat

Hodnocení

Hodnotit mohou pouze přihlášení uživatelé.

Prosím přihlašte se nebo se registrujte pro možnost hodnocení.

Výborné	100%	[1 Hlas]
Chvalitebné	0%	[Žádné hlasy]
Dobré	0%	[Žádné hlasy]
Dostačující	0%	[Žádné hlasy]
Nedostačující	0%	[Žádné hlasy]

Vítejte na POETIKONU

POETICKÉM LITERÁRNÍM KLUBU

Přihlášení

Nejste členy POETIKONu?

Staňte se registrovaným členem a můžete plně využívat webové stránky. Jako registrovaný člen, budete mít řadu výhod! NEZAPOMEŇTE, ŽE REGISTRACE NA WEBU VYUŽÍVÁ COOKIES